Pseudohumanismus

Pseudohumanismus je většinou pejorativní označení pro domnělé zneužívání problematiky lidských práv. Pojem „pseudohumanista“ je používán pro politiky, úředníky a aktivisty, kteří jsou obviňováni, že „bojem za lidská práva“ odvádějí pozornost od podstaty problému, zviditelňují se a sledují vlastní zájmy.^[1]^[2]

Slovo se také velmi často vyskytuje v internetových diskusích. Mluvčí mezi pseudohumanismus řadí například:

politickou korektnost,
multikulturalismus,
pozitivní diskriminaci menšin,
apriorní obviňování většiny z rasismu,
válečné akce proti cizím státům pod záminkou „vývozu svobody a demokracie“ (viz též humanitární bombardování),
liberalizaci drog,^[3]
aktivity Václava Havla.^[4]

Podle ředitele Ekumenické akademie Jiřího Silného „těm, kdo mluví o pseudohumanistech, zpravidla nejde o obhajobu skutečného humanismu před jeho lživou nebo falešnou podobou. Jedná se ve skutečnosti o jen málo maskovaný útok na humanismus jako takový. Je to slovo, které signalizuje fašizující tendence v české společnosti.“^[5]

Podobné pejorativum „humanitář“ ve významu „hlasatel falešné humanity“ se vyskytuje například v románu Karla Poláčka Hlavní přelíčení z roku 1932.

Reference

↑ ‚Na v podstatě sociologický a sociální problém se nabalují emoce, politika, ideologie a další scholastické prvky, které problém zatemňují, ideologizují a činí neřešitelným.‘ Pseudohumanismus je stejně škodlivý jako rasismus, Eduard Vacek, Britské listy, 12. 6. 2003
↑ ‚Stát zde někdy selhává, panuje tu dlouhodobý protikladný přístup – na jedné straně pseudohumanismus, na straně druhé totální lhostejnost a latentní rasismus.‘ Mirek Topolánek: „Ani Kocáb, ani Řápková, ale cukr a bič.“, Romea.cz, Brno, 8. 9. 2009
↑ ‚Plk. Komorous je toho názoru, že v drogách byznys není jen v klasických kriminálních aktivitách, ale podobně jako u obchodu se zbraněmi (např. udělování licencí), někteří lidé prosazují „pseudohumanismus“ v oblasti drog, protože je tento problém živí. Rozhodně přetáhnutý liberalismus a „pseudohumanismus“ není na místě, je „cestou do pekel“.‘ Business Club: Návštěva plk. JUDr. Jiřího Komorouse, Mensa.cz, 27. 4. 2010
↑ ‚„Většina lidí o mně ví, že jsem odpůrcem podobně jako V. Klaus toho pelechu Pravdy a Lásky, které se svým pokryteckým pseudohumanismem a čecháčkovským humorem zaplavují ČR vlnou neuvěřitelného pokrytectví a přetvářky,“ vyznal se Jandák.‘ Jandák se pustil do křížku s „pravdoláskaři“ kvůli filmu Odcházení, Novinky.cz, 22. 3. 2011
↑ Pseudohumanisté, pseudodebilita, pseudorealita, Jiří Silný, Deník Referendum, 19. 1. 2010

[1] ‚Na v podstatě sociologický a sociální problém se nabalují emoce, politika, ideologie a další scholastické prvky, které problém zatemňují, ideologizují a činí neřešitelným.‘ Pseudohumanismus je stejně škodlivý jako rasismus, Eduard Vacek, Britské listy, 12. 6. 2003

[2] ‚Stát zde někdy selhává, panuje tu dlouhodobý protikladný přístup – na jedné straně pseudohumanismus, na straně druhé totální lhostejnost a latentní rasismus.‘ Mirek Topolánek: „Ani Kocáb, ani Řápková, ale cukr a bič.“, Romea.cz, Brno, 8. 9. 2009

[3] ‚Plk. Komorous je toho názoru, že v drogách byznys není jen v klasických kriminálních aktivitách, ale podobně jako u obchodu se zbraněmi (např. udělování licencí), někteří lidé prosazují „pseudohumanismus“ v oblasti drog, protože je tento problém živí. Rozhodně přetáhnutý liberalismus a „pseudohumanismus“ není na místě, je „cestou do pekel“.‘ Business Club: Návštěva plk. JUDr. Jiřího Komorouse, Mensa.cz, 27. 4. 2010

[4] ‚„Většina lidí o mně ví, že jsem odpůrcem podobně jako V. Klaus toho pelechu Pravdy a Lásky, které se svým pokryteckým pseudohumanismem a čecháčkovským humorem zaplavují ČR vlnou neuvěřitelného pokrytectví a přetvářky,“ vyznal se Jandák.‘ Jandák se pustil do křížku s „pravdoláskaři“ kvůli filmu Odcházení, Novinky.cz, 22. 3. 2011

[5] Pseudohumanisté, pseudodebilita, pseudorealita, Jiří Silný, Deník Referendum, 19. 1. 2010

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]