Prokel (prothallium, prvostélka, prothallus) je stélkatý haploidní útvar v životním cyklu rostlin ze skupiny Pteridophyta (kapraďorostů). Představuje pohlavní generaci rostliny (gametofyt). Vzniká ze spory (výtrusu), která spadne na zem a vyklíčí v prokel. U kapradin a přesliček je krátkodobého charakteru, vyvíjí se několik týdnů, rostou na něm pohlavní orgány. U některých druhů nese prokel samčí (pelatky, antheridia) i samičí (zárodečníky, archegonia) pohlavní orgány. Tento stav označujeme jako homotálismus. U jiných druhů je na proklu jen jeden typ gametangií. Pro tento stav se používá termín heterotálismus. Zárodečníky s oosférou vyrůstají ve středu prokelu, zatímco pelatky při jeho bázi. Prokel je v zemi přichycen rhizoidy, vyrůstajícími ze spodní části stélky.

Prokel kapradiny Dicksonia antarctica

Znaky prokelu u oddělení kapradin, plavuní a přesliček

editovat

U kapradin: Prokel je zelený, lupenitý, má srdcovitý tvar a je přibližně 2–5 mm velký. V závislosti na druzích je jednodomý nebo dvoudomý.

U plavuní: Prokel plavuní má válcovitý, provazcovitý nebo hlízovitý tvar. Některé druhy plavuní mají prokel jako zelenou asimilující rostlinku. U jiných je nezelený, vyvíjí se pod zemí a je jednodomý. Vytrvává až 20 let. Po 12–15 letech se na něm vytváří gametangia. U některých druhů se vyskytuje homotálismus, u jiných heterotálismus.

U přesliček: Gametofyt je samostatný autotrofní jedinec. Žije krátce. Prokel je lupenitý, dvoudomý. Samičí prokel je zpravidla větší než samčí.

Literatura

editovat
  • Kubát, Karel et al. Botanika. 2. vyd. Praha: Scientia, 2003. 231 s., [12] s. barev. obr. příl. ISBN 80-7183-266-9.
  • Rosypal, Stanislav aj. Přehled biologie. 2., upravené vyd., v nakl. Scientia 1. vyd. Praha: Scientia, 1994. 635 s. ISBN 80-85827-32-8.
  • Campbell, Neil A. a Reece, Jane B. Biologie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, ©2006. xxxiv, 1332 s. ISBN 80-251-1178-4.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Prokel na Wikimedia Commons