Pracejovice

obec v okrese Strakonice v Jihočeském kraji

Pracejovice jsou obec v okrese Strakonice v Jihočeském kraji, po pravé straně řeky Otavy v rovinaté krajině Strakonické kotliny (nejzápadnějšího výběžku Českobudějovické pánve) 4 km západně od Strakonic. Obcí probíhá železniční trať 190 Plzeň – České Budějovice a také Otavská cyklostezka. Jihovýchodní částí katastru protéká Drachkovský potok, na němž jsou 4 rybníky (Drachkovský, Pitaňský, Dětský a Písečný). Žije zde 325[1] obyvatel.

Pracejovice
Rodný dům R. Berana a pohostinství
Rodný dům R. Berana a pohostinství
Znak obce PracejoviceVlajka obce Pracejovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecStrakonice
Obec s rozšířenou působnostíStrakonice
(správní obvod)
OkresStrakonice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel325 (2024)[1]
Rozloha8,00 km²[2]
Nadmořská výška400 m n. m.
PSČ386 01, 387 16
Počet domů105 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduPracejovice 28
386 01 Strakonice 1
o.pracejovice@seznam.cz
StarostaBc. Jaroslav Kuberna
Oficiální web: www.pracejovice.cz
Pracejovice
Pracejovice
Další údaje
Kód obce551619
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Části obce

editovat

Historie

editovat

V roce 1931 nalezl archeolog Bedřich Dubský na cestě mezi Pracejovicemi a Sloučínem u Novosedel mohylu keltského kmene Bójů. Osada na území dnešní obce vznikla patrně na přelomu 10. a 11. století. V roce 1233 se Makarov uvádí jako majetek kláštera sv. Jiří. Pracejovice byly ve 13. století v majetku Bavorů ze Strakonic. První písemná zmínka o obci pochází z 22. ledna 1308, kdy Bavor III. prodal ves i s rýžovištěm, rybníkem a lukami johanitům ve Strakonicích.

V roce 1921 se stal Makarov samostatnou obcí. Americká armáda osvobodila Pracejovice 6. května 1945. Roku 1964 se Makarov opět sloučil s Pracejovicemi a v Makarově bylo sídlo národního výboru.

Pamětihodnosti

editovat
  • Rýžoviště zlata, archeologické naleziště v lese Hůl
  • Špýchar usedlosti čp. 17
  • Švehlův dům čp. 13
  • Kaple Panny Marie z roku 1898
  • Pomník obětem první světové války a vojákům americké armády[4]
  • V sousedství obce se nachází přírodní rezervace Bažantnice u Pracejovic.

Osobnosti

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Pomník obětem 1. světové války a vojákům Americké armády [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. 
  5. VERNEROVÁ, Darina. Rudolf Beran byl patriot. Strakonický deník [online]. 2014-04-28 [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat