Poltava (Puškin)

historická poéma básníka Alexandra Puškina

Poltava (1829, Полтава) je historická poema ruského romantického básníka, prozaika a dramatika Alexandra Sergejeviče Puškina (17991837), která je oslavou velikého ruského panovníka cara Petra Velikého, který svými činy, vítězstvím nad Švédy i nad povstalcem Mazepou (ukrajinský hejtman v letech 16871708) uvedl Rusko na cestu slávy.

Poltava
AutorAlexandr Sergejevič Puškin
Původní názevПолтава
ZeměRusko
Jazykruština
Žánrepická poezie
Datum vydání1828
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah poemy

editovat

Poema začíná tím, že se postarší ukrajinský hejtman Ivan Stěpanovič Mazepa uchází o krásnou dívku Marii u jejího otce Kočubeje. I když Kočubej zjistí, že Marie Mazepu miluje, nechce mu jí pro jeho stáří dát. Mazepa nejprve Kočubejovi vyhrožuje a nakonec dívku unese. Kočubej se rozhodne, že se mu pomstí a pošle do Moskvy carovi Petrovi udání, že se Mazepa spolčuje se Švédy proti vlasti a caru. Poselství však nemá očekávaný výsledek. Car mu neuvěřil, dal Kočubeje uvěznit a vydal jej do Mazepových rukou. Ten nechá Kočubeje mučit, aby jej přinutil nejen k přiznání všech zločinů, ze kterých ho obvinil, ale především k vyzrazení skrýše, v níž ukryl své bohatství, neboť Mazepa potřebuje peníze na další vydržování svých vojsk. Protože to Kočubej neprozradí, rozhodne se Mazepa, že ho nechá ráno popravit.

Marie Mazepovi vyčítá, že se jí málo věnuje a že jí neustále opouští, zřejmě pro jinou ženu. Mazepa jí proto svěřuje své tajemství. Chce s pomocí švédského krále odtrhnout Ukrajinu od Ruska a sám vládnout. Marie mu slibuje věrnost. Náhle se však u ní tajně objevuje její matka a sděluje jí, že její otec bude časně ráno popraven. Marie spěchá za Mazepu, aby prosila za otce, ale přibíhá na popraviště pozdě. Kočubej je již mrtvý. Mazepa se vrací domů, ale Marie tam není. Zmizela neznámo kam. Když pak švédský král Karel XII. vtrhne na Ukrajinu, přidá se Mazepa otevřeně na jeho stranu.

Poema vrcholí bitvou u Poltavy dne 8. července roku 1709, ve které Rusové vedení carem Petrem Velikým s velkou převahou porazila švédská vojska. Z Mazepy je rázem štvanec. Při útěku se dostane až do sadu u Kočubejova domu. Setká se tu s Marií, která zešílela hrůzou ze smrti otce. Nepoznává jej, a tak jí Mazepa ponechává svému osudu.

V epilogu poemy autor již pouze formuluje základní smysl svého díla – vítězstvím u Poltavy položil Petr Veliký pevný základ rozvoji evropské kultury na ruské půdě, v čemž tkví jeho nesporný historický význam.

Adaptace

editovat

Podle poemy složil roku 1884 ruský skladatel Petr Iljič Čajkovskij operu Mazepa.

Existují i další filmy, které se jmenují Mazepa, ale ty jsou natočeny podle jiných předloh.

Česká vydání

editovat

Externí odkazy

editovat