Poletucha vlnatá (Eupetaurus cinereus) je největším druhem plachtících veverkovitých savců. Obývá vysokohorské himálajské lesy až do nadmořské výšky 3000 metrů.

Jak číst taxoboxPoletucha vlnatá
alternativní popis obrázku chybí
Poletucha vlnatá na kresbě Richarda Lydekera
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
ŘíšeŽivočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
ŘádHlodavci (Rodentia)
Čeleďveverkovití (Sciuridae)
TribusPteromyini
Binomické jméno
Eupetaurus cinereus
Oldfield Thomas, 1888
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tělo poletuchy vlnaté je dlouhé 50–60 cm, zhruba stejnou délku má hustě osrstěný ocas. Váží až 2 kg. Mezi předními a zadními končetinami má kožní lem, který dokáže napnout a po odrazu ze stromu nebo skalního útesu slouží jako kluzák. Živí se převážně jehličím borovice himálajské. Adaptace na tuto potravu vedla k tomu, že poletucha vlnatá má hypsodontní stoličky, kterými jsou vybaveni přežvýkaví.[2]

Druh byl dlouho pokládán za vyhynulý; k poslednímu pozorování došlo v roce 1924, v muzeích celého světa se zachovalo pouze jedenáct kožek. Teprve v roce 1994 objevil Peter Zahler v údolí Sai živý exemplář.[3] V roce 2004 Vladimir Dinec pořídil v údolí Raikhot videonahrávku poletuchy vlnaté.[4] Živočich obývá řídce zalidněnou a obtížně přístupnou horskou oblast Gilgit-Baltistán, která je pod nadvládou Pákistánu. Zprávy o jeho výskytu v Tibetu a Sikkimu nebyly potvrzeny věrohodnými zdroji. Je velmi vzácný, počet žijících jedinců se odhaduje na jeden až tři tisíce.[5]

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. http://jmammal.oxfordjournals.org/content/jmammal/84/2/480.full.pdf
  3. http://www.nytimes.com/1995/03/14/science/woolly-flying-squirrel-long-thought-extinct-shows-up-in-pakistan.html
  4. http://dinets.info/pakistan2.htm
  5. Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-20. 

Literatura

editovat
  • Jan Hošek: Saola aneb největší zoologické objevy posledních let. Scientia, Praha 2007. ISBN 978-80-86960-27-2

Externí odkazy

editovat