Podsebití
Podsebití (zast. též hurda) je fortifikační prvek středověkých hradeb a pevností. Jedná se o nejčastěji dřevěnou chodbu nebo ochoz, který umožňoval chráněný pohyb obránců (především lučištníků/kušníků a vrhačů kamene) na vrcholu pevnosti a útok z výšky. Odtud pochází i název konstrukce („bití pod sebe“).[1] Dřevěná obranná podsebití ztratila význam po zavedení střelných zbraní a na opuštěných hradech se brzy rozpadla, byla však často obnovena při historizujících opravách v 19. století.
V širším smyslu se jako podsebití označuje i dřevěná nástavba na věžích a zvonicích, která neměla obranný význam a užívala se hlavně v 16. století.
Popis
editovatPodsebití je na horním okraji obranné stavby nebo hradeb a přesahuje líc zdiva tak, aby se otvory v podlaze dal lít vařící olej či házet kameny na obléhající nepřátele u paty objektu. Konstrukce podsebití je dřevěná nebo hrázděná, osazená na dřevěných konzolách.[1] Fošny na podlaze nebyly připevněny, aby se daly lehce odklopit.
Galerie
editovat-
Podsebití hradební věže (Carcassonne, Francie) -
Užití podsebití při obraně -
Hrad Peyrelade (Francie) -
Podsebití na zvonici v Telecí
Mâchicoulis
editovatVe Francii se ve 14. století začala podsebití vyzdívat z kamene na krakorcích. Protože v Česku takové podsebití není, užívá se pro ně francouzské slovo mâchicoulis[2], výjimečně též počeštěný výraz machikula[3].
-
Candes Saint-Martin, Francie -
Ochrana prostoru u brány (Château de Caen) -
Otvory v podlaze -
Opevnění kostela Boian, Rumunsko
.JPG)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Podsebití, s. 439.
- ↑ Mâchicoulis [online]. Optimus, 2000-03-14, rev. 2005-09-03 [cit. 2017-06-30]. Dostupné online.
- ↑ Např. Vladimír Kupka: Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha, 2001, s. 442.
Externí odkazy
editovat
Encyklopedické heslo Podsebití v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Podsebití na Wikimedia Commons
