Pod Stožkem (Návsí)

část obce Návsí na Jablunkovsku v Moravskoslezském kraji, sídelní jednota

Pod Stožkem (také známa jako osada Zimný pod Stožkem) je část obce Návsí na Jablunkovsku v Moravskoslezském kraji, je její sídelní jednotkou. V době největšího rozkvětu osady zde žilo asi 150 obyvatel, v r. 2013 zůstaly v osadě poslední tři osoby. Na této osadě lze pozorovat systém hospodaření, rozvoje a úpadku horalského způsobu života od 18. do 20. století na Těšínsku.[3][4][5]

Pod Stožkem (Návsí)
Škola v osadě Zimný pod Stožkem, r. 1935
Škola v osadě Zimný pod Stožkem, r. 1935
Lokalita
Charakterčást obce
ObecNávsí
OkresFrýdek-Místek
KrajMoravskoslezský kraj
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíNávsí
Nadmořská výška690 m n. m.
PSČ739 92
Pod Stožkem (Návsí)
Pod Stožkem (Návsí)
Další údaje
Kód ZSJ563670
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zaniklá turistická chata Halamova útulna v osadě Zimný
Stará Škola r. 1927 - usedlost p. Skupienia
Nová Škola r. 1935
Památník umučeným učitelům Otakarovi Cochlarovi a Jindřichu Škodovi v Návsí v osadě Zimný, před bývalou školou.[1][2]

Historie

editovat

Počátky osídlení osady nastaly v 18. a 19. století, postupně jak zde přibývalo obyvatel, přibývalo i stavení na maximální počet 18 a zvětšovala se obdělávána oblast. V době největšího rozkvětu osady zde trvale žilo až 150 obyvatel.

V letech 1924-1960 existovala v v osadě Zimný turistická chata Halamová útulna, tato chata byla centrem dění místních osadníků, byly zde organizovány Rodičovské plesy, dětské radovánky a jiné společenské akce. V neposlední řadě se stala oblíbeným cílem mnohých turistů, školních výletů a rekreace. Rodina Halamových byla během druhé světové války uvězněna v nacistickém koncentračním táboře, po válce se zpátky vrátily mj. děti Zuzanny Halama – Marie, Markéta, Josef, Vilma, Izidor a Dominik. Činnost Halamovy útulny po druhé světové válce již nebyla obnovena a později byla stržena, na místě útulny pak byla postavena soukromá chata.[6][7]

Po rozpadu Rakousko-Uherska a vzniku Československa v r. 1918 zde byla snaha o zřízení české obecné školy. V r. 1927 byla v osadě Zimný otevřena III. Česká obecná škola v Návsí a zahájeno vyučování v pronajaté jedné místnosti dřevěnice p. Skupienia. Z důvodu nevyhovujících podmínek bylo dne 20. listopadu 1934 započato s výstavbou nové školní budovy, která byla předána k užívání 1. prosince 1935. O výstavbu nové školy se výrazně zasadil místní učitel Otakar Cochlar (1909-1943), pro zřízení nové školy vyvinul veliké úsilí, psal memoranda a žádosti, psal do časopisů. V těchto letech dosáhla škola nejvyššího počtu žáků a to 90.

V období 1938-1941 místní škola přešla pod Polskou správu a  vyučovalo se pouze polsky. V tomto období museli se školy nedobrovolně odejít čeští učitelé s rodinami Jindřich Škoda (1908-1943) a Otakar Cochlar (1909-1943), jenž se později stali členy českého odboje a oběťmi nacistického Německa. Na místě bývalé školy je těmto učitelům zřízen památnik.

V r. 1941 přešla škola pod německou správu, ale i když se započalo s vyučováním v německém jazyce, byla záhy činnost přerušena a škola uzavřena až do konce druhé světové války. Během války došlo ve škole i k ozbrojenému útoku, podle p. Gustava Sikory, rodáka z osady Filipka: „Němci postříleli spoustu lidí, partyzány i místní. Do školy pod Stožkem naházeli granáty. Mrtvé naložili na žebřiňák, odvezli do Návsí na hřbitov. Školu jsme pak měli dlouho zavřenou, žádný z učitelů tam nechtěl učit.“[8]

Za období činnosti školy v létech 1927-1961 se zde vystřídalo 30 učitelů a jedna učitelka. Rozhodnutím Školního úřadu z r. 1961 se zdejší škola pro nízký počet žáků uzavřela.

Po zjištění že je v osadě opuštěná chátrající škola a na popud rodáka Františka Volného byl osloven ředitel dolu J. Fučík s myšlenkou odkoupení budovy školy pod Stožkem a její adaptaci na Rekreační středisko anebo Dětský tábor. Po krátkém jednání ze školskými úřady důl J. Fučík rozhodl o zboření školy a vybudování nového Rekreačního střediska, rekonstrukce byla zahájena v r. 1984 a dokončena v r. 1988. Po událostech sametové revoluce v r. 1989 a následkem útlumu v hornictví a privatizace majetku, středisko bylo uzavřeno a zchátralo bez jakékoli snahy jej majiteli provozovat.

Reference

editovat
  1. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2025-01-06]. Dostupné online. 
  2. Šnejdárek a Těšínsko. www.snejdarek.cz [online]. [cit. 2025-01-06]. Dostupné online. 
  3. Marushka - Mapový aplikační server.... vdp.cuzk.gov.cz [online]. [cit. 2025-01-06]. Dostupné online. 
  4. WWW.MARIANWASZUT.ESTRANKY.CZ. Osada Zimny pod Stožkem. Marian Waszut [online]. [cit. 2025-01-06]. Dostupné online. 
  5. Kronika vedena rodákem osady p.Pavlem Sikorou, který opsal Pamětní knihu České obecné školy pod Stožkem
  6. PAČES, Dalibor. Chaty, na něž se zapomnělo? Ne tak docela (Horizont). Svět Myslivosti - myslivecký portál a časopis [online]. 2016-10-19 [cit. 2025-01-06]. Dostupné online. 
  7. Kiejsi w Beskidach - Fotoalbum - Halamova Chata - Halamova Chata. kiejsiwbeskidach.estranky.cz [online]. [cit. 2025-01-06]. Dostupné online. 
  8. SOBOTKA, Richard. Vzpomínky gorola z pod Velké Čantoryje na konec druhé světové války. www.seniortip.cz [online]. [cit. 2025-01-06]. Dostupné online. 

Litaratura

editovat
  • BÁČA, Pavel, a kol. Hluchová: historická část obce Nýdek. 1. vyd. [s.l.]: vlastním nákladem, 2019. 155 s. ISBN 978-80-270-3440-6. 
  • WAWRECZKA, Henryk. Karol Kaleta - Beskydy, hory a lidé. 1. vyd. [s.l.]: Wart-Henryk Wawreczka, 2003. 151 s. ISBN 80-239-1639-4. (cs, pl, en, de) 
  • CICHÁ, Irena. Okolím Beskydského průsmyku. 1. vyd. [s.l.]: vlastním nákladem, 2003. 185 s. ISBN 80-239-1652-1. (cs, pl) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat