Koncentrační tábor Ravensbrück

Nacistický koncentrační tábor Ravensbrück byl tábor určený především pro ženské vězeňkyně, nacházející se na severu Německa asi 90 km od Berlína poblíž vesnice Ravensbrück.

Koncentrační tábor Ravensbrück
Základní informace
Výstavba1938
Pojmenováno poRavensbrück
Poloha
AdresaNěmeckoNěmecko Německo
Nadmořská výška54 m
Souřadnice
Map
Další informace
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled na jednu z budov v táboře
Velitelství jednotek SS

Historie

editovat

Budování tábora začalo v listopadu 1938 pod vedením Heinricha Himmlera a první vězni sem přijeli v květnu 1939. Na jaře 1941 k hlavnímu táboru přibyl malý pobočný tábor pro muže.

Mezi léty 1939 a 1945 prošlo táborem přes 130 000 vězeňkyň – jenom 40 000 se však dožilo konce války. Vězni pocházeli z různých zemí okupovaných Německem, ale největší skupinu tvořili jednoznačně Poláci – polských žen bylo v táboře asi 40 000. Prvními vězni v Ravensbrücku bylo přibližně 900 žen. Byly sem transportovány z koncentračního tábora Lichtenburg v Sasku v květnu 1939. Na konci roku 1942 už osazenstvo tábora čítalo asi 10 000 vězeňkyň, v lednu 1945 dokonce 45 000. Ravensbrück měl 70 pobočných táborů, kam byli vězni posíláni na práci. V roce 1942 zde pracovala nechvalně známá dozorkyně Irma Grese.

V roce 1944 začal v souvislosti s vyklizením ghett a přivážením žen z Varšavského povstání narůstat počet těhotných žen. Byl kvůli tomu dokonce zřízen porodní blok (č. 7). Dle záznamů z období září 1944 – duben 1945 se v táboře narodilo celkem 560 dětí (23 žen porodilo předčasně, 20 dětí mrtvých, 5× došlo k potratu). U 266 dětí je zároveň uvedeno i datum úmrtí. Počet přeživších dětí není znám, dle jednoho z dokumentů archivu Památníku KL Ravensbrück přežilo kolem jednoho sta dětí.[1]

Na konci války, z obav před postupující Rudou armádou, se Němci rozhodli evakuovat tábor a vypravili vězně (asi 20 000) na tzv. pochod smrti. V táboře zůstalo asi 3 500 žen a 300 mužů, ti pak byli osvobozeni sovětskou armádou 30. dubna 1945.

Známí vězňové

editovat

Zemřelí v táboře

editovat
  • Marie Filomena Dolanská (1895–1943), česká řeholnice
  • Milena Jesenská (1896–1944), česká novinářka, spisovatelka a překladatelka, přítelkyně Franze Kafky
  • Natalia Tułasiewicz (1906–1945), polská učitelka, vedoucí Katolického laického apoštolátu
  • Jožka Jabůrková (1896–1942), česká levicová novinářka a spisovatelka
  • Klára Červenková (1873–1945), česká pedagožka a socialistka, zemřela krátce po osvobození tábora
  • Alžběta Dračková, rozená Hrdličková, (20.3.1893 Protivín - 15.12.1943) česká odbojářka

Přeživší

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ravensbrück concentration camp na anglické Wikipedii.

  1. AMESBERGEROVÁ, H.; AUEROVÁ, K.; HALBMAYROVÁ, B. Sexualizované násilí. Ženské zkušenosti z nacistických koncentračních táborů. Praha: BB art, 2005. 384 s. ISBN 80-7341-585-2. S. 258. 

Literatura

editovat
  • KLEMENT, Miloslav. Ravensbrück. Františka Klementová vzpomíná. Brno: Kartozské nakladatelství, 2013. ISBN 978-80-86953-90-8. 
  • Helmová Sarah Ravensbrück - Život a smrt v Hitlerově koncentračním táboře pro ženy Praha: Nakladatelství BETA, 2017, ISBN 978-80-72912-49-0
  • WEIN Elizabeth - Rose pod palbou Praha: Nakladatelství CooBoo ve společnosti Albatros Media a. s., 2016, ISBN 978-80-75442-32-1

Externí odkazy

editovat