Plavuník

rod rostlin

Plavuník (Diphasiastrum) je rod rostlin z čeledi plavuňovitých (Lycopodiaceae). Je úzce příbuzný s rodem plavuň a některými moderními systémy je do něho v jeho širokém pojetí zahrnován.[1]

Jak číst taxoboxPlavuník
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníplavuně (Lycopodiophyta)
Třídavlastní plavuně (Lycopodiopsida)
Řádplavuňotvaré (Lycopodiales)
Čeleďplavuňovité (Lycopodiaceae)
Rodplavuník (Diphasiastrum)
Holub, 1975
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Všeobecný popis

editovat

Plavuník má pseudomonopodiální větvení, sporofyl a trofofyl je tvarově rozlišený, výtrusnicový klas je vždy odlišen. Jeho listy jsou uspořádány do 4 řad a jsou šupinovité. Lodyhy jsou plazivé a sterilní větve zploštělé. Rostlina žije v kořenové symbióze s houbami, které jsou citlivé na znečištění. Proto je výskyt plavuníku ovlivněn čistotou životního prostředí.

Rozšíření

editovat

Tento rod je rozšířen kosmopolitně, tedy ve všech podnebných pásech, ačkoli se nejvíce vyskytuje v arktických a boreálních oblastech severní polokoule. Na jihu se nachází v horách Jižní Ameriky, kde dosahuje nejjižnějšího bodu, v provincii Jujuy v severozápadní Argentině, na Nové Guineji a na ostrovech Marquesas v Tichém oceánu, ale je vázán na vlhké podnebí po většinu roku (v chladném podnebí je chráněn přes zimu vrstvou sněhu).
Rod Diphasiastrum obsahuje 16 druhů a četné křížence tohoto rodu. Mnohé z těchto hybridů jsou schopné dobré reprodukce, která jim zajišťuje častý výskyt. Základní počet chromozomů pro tento rod je 23, což je výrazně odlišuje od ostatních plavuňovitých.

Druhy v Česku

editovat
 
Porost plavuníků na typickém stanovišti v německém Schwarzwaldu

V České republice se vyskytuje 6 druhů plavuníků, z toho 3 základní druhy a 3 hybridogenní taxony vzniklé jejich vzájemným křížením. Často jsou vázány na disturbovaná stanoviště jako paseky po těžbě, sjezdovky, průseky, vřesoviště apod., rostou též ve světlejších, zpravidla jehličnatých lesích, nejvíce v oreofytiku a mezofytiku.[2]

  • Plavuník zploštělý (Diphasiastrum complanatum ) – Nejčastější z českých plavuníků. Roste obvykle na kyselých půdách v řídkých lesích a na vřesovištích podhorského až horského stupně. V květeně ČR silně ohrožený (C2b).[3]
  • Plavuník cypřiškovitý (Diphasiastrum tristachyum)
  • Plavuník alpínský (Diphasiastrum alpinum ) – Druh vázaný na alpínské bezlesí (vyfoukávané smilkové trávníky apod.). V ČR se vyskytuje jako silně ohrožený glaciální relikt, tedy druh, který se dochoval z období ledového a meziledového.[4]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diphasiastrum na anglické Wikipedii.

  1. Molecular phylogenetics and the morphology of the Lycopodiaceae subfamily Huperzioideae supports three genera: Huperzia, Phlegmariurus and Phylloglossum. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2016-01-01, roč. 94, s. 635–657. Dostupné online [cit. 2019-01-02]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2015.09.024. (anglicky) 
  2. URFUS, Tomáš; VÍT, Petr. Plavuníky - tajemní návštěvníci z pravěku. Živa. 2009, čís. 6. 
  3. Diphasiastrum complanatum – plavuník zploštělý • Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  4. Diphasiastrum alpinum – plavuník alpínský • Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  5. Diphasiastrum ×issleri – plavuník Isslerův • Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • DOSTÁL, Petr.: Evoluce a systém stélkatých organismů a cévnatých výtrusných rostlin, 2.vyd, Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta, Praha 2006, strana 84
  • URFUS, Tomáš; VÍT, Petr. Plavuníky - tajemní návštěvníci z pravěku. Živa. 2009, čís. 6. 

Externí odkazy

editovat