Pipa americká
Pipa americká (Pipa americana, též Pipa pipa) je žába z čeledi pipovitých.
 Pipa americká | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | obojživelníci (Amphibia) |
| Řád | žáby (Anura) |
| Čeleď | pipovití (Pipidae) |
| Rod | pipa (Pipa) |
| Binomické jméno | |
| Pipa pipa (Linnaeus, 1758) | |
| Synonyma | |
Pipa americana Laurenti, 1768 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Výskyt
editovatPipa americká je zcela vodní žába a proto se vyskytuje v řekách, jezerech a bažinách v deštných pralesích. Byla nalezena po celém severu Jižní Ameriky; v Brazílii, Peru, Venezuele, Kolumbii, Ekvádoru, Guyaně, Francouzské Guyaně, Trinidadu a Tobagu a Surinamu.
Popis
editovatDorůstá až 20 cm, ale častěji 10–13 cm. Váží kolem 500 g. Pipa americká tvarem těla připomíná list, je totiž úplně plochá. Kůže je hrubá s visícím záhyby, u samice s malými otvory jako úschovna vajíček, hnědě až olivově zbarvená. Hlava je do tvaru trojúhelníku a nese dvě malé oči bez víček, nozdry jako úzké trubičky a velkou bezzubou tlamu bez jazyka. Přední končetiny jsou tenké, slabé, namířené dopředu. Prsty jsou na koncích hvězdičkovitě rozvětveny a na nich jsou soustředěna hmatová a chuťová čidla, která jsou určena pro lov kořisti. Zadní končetiny slouží k pohybu, jsou dlouhé, silné a mezi prsty je blána.
Potrava
editovatPipa americká se živí vodními bezobratlými a malými rybkami, které hledá pomocí hmatových a chuťových čidel na prstech předních končetin a loví nasátím do tlamy.
Rozmnožování
editovat.jpg)
Pipa americká je známá především pro svůj způsob rozmnožování. Při námluvách samci místo kvákání silně cvakají velkou tlamou. Při kladení vajíček plavou partneři v podivných akrobatických obratech vzhůru ode dna a zpět. Při klesání uvolňuje samička několik vajíček, která se zachytí o samečkovo břicho. Ten je oblastí kloaky tlačí dopředu na její hřbet a při tom je oplodňuje. Zamačkávání vajíček do naběhlé žláznaté hřbetní kůže samice dokončuje na dně. Poté se celý popsaný manévr opakuje. Vývin zárodků probíhá v kožních komůrkách krytých svrchu poloprůhledným víčkem.
Vajíčka uzavřená v kůži procházejí přímým vývinem (bez stadia volné larvy) a do vody se uvolňují již zcela hotové miniaturní žabky,[2] a to po 77–136 dnech.
Příbuzné druhy
editovatRod pipa obsahuje kromě pipy americké ještě šest dalších druhů a kromě pipy americké má jen jedna z nich český název:
Galerie
editovat-
pipa americká -
pipa americká -
pipa americká -
kostra pipy americké -
příbuzná pipy americké: pipa Carvalhoova
Reference
editovat- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ MORAVEC, Jiří. O způsobech rozmnožování amazonských žab. Živa. 2004, č. 5, s. 224–226. Dostupné z: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/o-zpusobech-rozmnozovani-amazonskych-zab.pdf
Literatura
editovat- BURNIE, David, ed. Zvíře. Překlad Jiří Šmaha. 4. vyd. Praha: Knižní klub, 2014. 624 s. Universum. ISBN 978-80-242-4450-1.
- MORAVEC, Jiří. Obojživelníci, plazi: ocasatí, červoři, žáby, želvy, krokodýli, haterie, ještěři, dvouplazi, hadi. 1. vyd. Praha: Albatros, 1999. 183 s. Svět zvířat, sv. 7. ISBN 80-00-00719-3.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu pipa americká na Wikimedia Commons
