Pilišské vrchy
Pilišské vrchy (maďarsky Pilis, též Pleš[1]) je krasové a dolomitové pohoří v Maďarsku ležící Komárensko-ostřihomské župě a Pešťské župě. Má rozlohu 25 370 ha. Nejvyšším bodem je Pilis s výškou 756 m n. m.
Pilišské vrchy Pilis | |
---|---|
Pohled z Pilišských vrchů od Nagy-Kevély | |
Nejvyšší bod | 756 m n. m. (Pilis) |
Rozloha | 254 km² |
Nadřazená jednotka | Zadunajské středohoří |
Sousední jednotky | Gerecse, Budínské vrchy, Vyšehradské vrchy |
Stát | Maďarsko |
Pilišské vrchy v rámci Maďarska | |
Horniny | kras, dolomit |
Povodí | Dunaj |
Souřadnice | 47°43′55″ s. š., 18°55′7″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pilišské vrchy jsou východní částí Zadunajského středohoří mezi Budapeští a Ostřihomi. Název pochází ze slovanského pleš (slovenského pleš), což je i přímo doloženo zápisem z roku 1187 „silua…auque uulgo Ples nuncupatur“.[2] Pilišské vrchy jsou odděleny od Vyšehradských vrchů (maďarsky Visegrádi-hegység) údolím potoka Szentléleki a sedlem Két-bükkfa-nyereg (sedlo Dvou buků). Vyšehradské vrchy se často mylně přiřazují k Pilišským vrchům, přestože geologicky patří k Severomaďarskému středohoří. V pohoří se nachází asi 400 jeskyní.
Delší jeskyně
editovat- Ajándék-barlang, Klastrompuszta
- Sátorkőpusztai-barlang, Ostřihom
- Legénybarlang, Pilisszentlélek
- Leánybarlang, Pilisszentlélek
- Kőfülkék a Pilis-hegyen, Pilisszántó
- Ziribár-barlang, Pilisszántó
- Szent Özséb-barlang, Kétbükkfa-nyereg
- Ördöglyuk, Kétbükkfa-nyereg
- Vacska-barlang, Klastrompuszta
Galerie
editovat-
Sátorkőpuszta – jeskyně
-
Klastrompuszta
-
Pilisszentlélek
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Pilišské vrchy na slovenské Wikipedii.
- ↑ https://www.zsi.sk/tura-na-pilis/
- ↑ Pôvod a význam zemepisného mena Pilíš [online]. pilis-slovak.hu [cit. 2015-04-03]. Dostupné online. (slovenština)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pilišské vrchy na Wikimedia Commons
- Pilišské vrchy – informace o pohoří, včetně fotografií