Piastovská věž (Těšín)

obranná věž bývalého hradu

Piastovská věž v Těšíně je obranná věž[1], pozůstatek z původního hradu Těšínských Piastovců v Těšíně (Slezské vojvodství, Polsko), na Zámeckém vrchu. Původně zde byly čtyři takovéto věže, dochovala se jediná. Věž je památkově chráněna[2] a je veřejně přístupná. Z ochozu je výhled na Těšín, Český Těšín. Při dobré viditelnosti je pak vidět panorama Beskyd[3].

Piastovská věž
obranná věž
obranná věž
Účel stavby

obranná věž

Základní informace
Slohgotika
ArchitektPetr Parléř
Výstavba13. století
Materiálykámen, cihla, dřevo
StavebníkPřemysl I. Nošák
Další majiteléTěšínská větev Piastovců
Habsburkové
Polsko
Současný majitelŠeršníkovo muzeum Těšín
Poloha
AdresaTěšín, PolskoPolsko Polsko
Souřadnice
Map
Další informace
Kód památkyR/469/56, 211/60, 243/77 a A/1085/22
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Piastovská věž byla postavena v první polovině 14. století. Tvořila část horního hradu a jako jedna ze čtyřech věží byla opravdovým prvkem obranného systému hradu v době vlády Piastovců.[4] Věž byla nadstavena v druhé polovině 14. století a byla ozdobena nárožními erbovními štíty s vyobrazením Piastovské orlice. Koncem 15. století byla nadstavena o další patro s cimbuřím a obkladem z cihly. V té době byla na věži postavena také střecha (stanového typu).[5]

Věž má téměř 30 metrů a na ochoz vede 120 schodů. Věž je složena ze čtyř základní části:

  • Podzemní část: Je hluboká asi 6 metrů a v minulosti plnila roli žaláře.
  • Spodní část: Je široká 9 metrů a má výšku 10 metrů. Tato část věže sloužila jako skladiště, ev. hospodářské zázemí.
  • Střední část: Sloužila jako obytná část pro strážné. Byla vysoká 15 metrů a široká 8,5 metrů.
  • Vrcholová část: Má výšku 4 metry a měla obrannou funkci. Ve středověku byla kryta střechou, pod kterou byla obranná veranda. Rohy horní části byly opatřeny arkýřovými okny v podobě kulatých věží.[6]

Vnitřek věže je prosvětlen pomocí oken různých tvarů a velikostí, zejména s obrannou funkcí. Hrad, stejně jako věž, v minulosti mnohokrát podlehly požárům. Požáry z let 1484, 1520, 1552, 1570 a 1603 měly vliv na stav objektu. Největší škody však způsobila Třicetiletá válka. V roce 1647 rakouská vojska obléhala piastovský hrad, který byl tou dobou v držení švédské jednotky, která jej obsadila. V důsledku bojů a ostřelování z děl byla poškozena střecha věže, a také nárožní věžičky a velká část horní části. Od té doby hrad pomalu chátral a stával se ruinou.[6]

Věž byla několikrát opravena. Mezi roky 1819 a 1840 byla stanová střecha nahrazena střechou pultovou. Na věž byly umístěny hodiny.[3] V 20. století byla věž restaurována v letech 19761989, kdy byla dostavěna vyhlídková terasa na vrcholu věže, bylo obnoveno cihlové obložení a obnoveny erbovní štíty.

Poslední oprava proběhla v roce 2015. V horní části bylo opraveno cimbuří. byly opraveny betonové schody, byly doplněny chybějící stavební prvky, opravena podesta a strop posledního patra.[7]

Z hlediska historie byla tato věž uznána za symbol města Těšín. Jako svědectví její minulosti, spojení s Piastovci a ostrahy hranice nad řekou Olší (polsky Olza).[3]

Architektura

editovat

Piastovská věž se nachází na vrcholu kopce v jeho severozápadní části. Gotická, zděná z cihly, byla postavená v první polovině 14. století, nároží je ze štípaných kamenných bloků, stejně tak jsou provedena i ostění oken. Horní část je provedena z cihly. Zdění je provedeno tzv. vazbou polsko-gotickou.[8]

Věž je postavena na čtvercovém půdorysu. Suterén s částečnými sklepy je zahlouben. Z této části měla vést podzemní chodba mimo hradní zdi.[9]

Věž je celkem pětipodlažní s výškou 24 m. Stěny v dolních částech mají tloušťku do 2 m, uvnitř se zužují směrem nahoru s úskoky. Obdélníková okna jsou gotická, ukončena půlkruhem, nebo lomením. V horní části byla v 15. století postavená zděná veranda, podepřená kamennými krakorci a se střílnami a cimbuřím. Jak je vidět na rytině z roku 1735, věž byla původně pokryta stanovou střechou se samostatnými věžemi nad rohovými arkýřovými okny.[3] Pod nárožními arkýřovými okny byly čtyři kamenné gotické erbovní štíty z konce 14. století s Piastovskými orlicemi[10], zdobeny mělkým reliéfem. Zde jde nejspíše o dílo z dílny pražského mistra Petra Parléře.[9]

Návštěvní doba

editovat

Rotundu je možné navštívit denně, mimo několik vybraných dní (Velikonoce a Vánoce):[11]

Zajímavosti

editovat
  • Osoby, které mají legitimaci vydanou organizací "Zamek Cieszyn", mohou na této věž bezplatně přenocovat.[12]
  • Existuje internetová stránka, která ukazuje panorama města Těšín z této věže.[13]
  • Poblíž Piastovské věže, je v podzemí nejdelší ledový tunel v Evropě, s délkou 65 metrů, který sloužil k uchování piva.[14] Byl vyhlouben ve skále pod Zámeckým vrchem. Vchod do tunelu byl v pivovaru Bracki Browar Zamkowy (volný překlad Bratrský zámecký pivovar, je znám jako Zámecký pivovar Těšín). Věž je součásti etiket tohoto pivovaru.[15]
  • Piastovská věž je umístěna vedle rotundy sv. Mikuláše a sv. Václava na turistickém odznaku (číslo 173, Polsko).

Reference

editovat
  1. Terminologie V | O hradech.eu. www.ohradech.eu [online]. Dostupné online. 
  2. Narodowy Instytut Dziedzictwa: Rejestr zabytków nieruchomych – województwo śląskie. 2018-09-30.
  3. a b c d Sosna Władysław: Cieszyn. Przewodnik krajoznawczy. Cieszyn: Urząd Miejski w Cieszynie, 1993, s. 98-99.
  4. Janusz Spyra, Szlak książąt cieszyńskich. Piastowie, Cieszyn: Biuro Promocji i Informacji. Urząd Miejski w Cieszynie, 2007, s. 24–26
  5. Gappa Solutions, Znaczki Turystyczne - No. 173 Rotunda św. Mikołaja i Wieża Piastowska w Cieszynie, www.znaczki-turystyczne.pl
  6. a b Optimal, Wieża Piastowska – Cieszyn.pl – serwis informacyjny, www.cieszyn.pl
  7. Zamek Cieszyn – Remont Wieży Piastowskiej
  8. Rejduch-Samkowa Izabela, Samek Jan (red.): Katalog zabytków sztuki w Polsce. Tom VI. Województwo katowickie. Zeszyt 3. Miasto Cieszyn i powiat cieszyński. Warszawa: Instytut Sztuki PAN i Wojewódzki Konserwator Zabytków w Katowicach, 1974, s. 26.
  9. a b Sosna Władysław: Cieszyn. Warszawa: Wydawnictwo Arkady, 1982, s. 19-20.
  10. DALSIMORAVAK. O Moravě pro Moravany [online]. 2013-09-01 [cit. 2019-03-13]. Dostupné online. 
  11. Zamek Cieszyn - Wzgórze Zamkowe
  12. Cieszyński Zamek w kosmosie (fotorelacja) | Gazetacodzienna, gazetacodzienna.pl
  13. Wirtualny Spacer, wycieczki.silesia.travel
  14. Tunel lodowy (Lodownia), Cieszyn - zdjęcia. cieszyn.fotopolska.eu [online]. Dostupné online. 
  15. Industriada w cieszyńskim browarze Archivováno 14. 7. 2020 na Wayback Machine., jasnet.pl

Literatura

editovat
  • Bogusław Czechowicz, Idzi Panic, Janusz Spyra, Aleksander Dorda, Zofia Jagosz-Zarzycka, Wiesław Kuś, Bożena Małachowska: Dzieje Cieszyna od pradziejów do czasów współczesnych. Tom 1 Dzieje Cieszyna od zarania do schyłku średniowiecza (1528)

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Cíle a trasy