Petrozavodsk

sídlo v Karelské republice v Rusku

Petrozavodsk (rusky Петрозаводск) je město na severozápadě Ruské federace, 300 km sv. od Petrohradu. Leží na západním břehu Oněžského jezera při ústí řeky Šuja. Žije zde přibližně 279 tisíc[2] obyvatel. Je hlavním městem Republiky Karélie. Je zde mezinárodní letiště.

Petrozavodsk
Петрозаводск / Petroskoi
Socha zakladatele města Petra Velikého na nábřeží Oněžského jezera.
Socha zakladatele města Petra Velikého na nábřeží Oněžského jezera.
Petrozavodsk – znak
znak
Petrozavodsk – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška60 m n. m.
Časové pásmoUTC+3[1]
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhSeverozápadní
Republika Karélie
Petrozavodsk na mapě
Republika Karélie na mapě Ruska
Petrozavodsk
Petrozavodsk
Město na mapě Republiky Karélie
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha135 km²
Počet obyvatel278 551 (2017)[2]
Hustota zalidnění2 063,3 obyv./km²
Správa
StarostaInna Kolykhmatova (od 2023)
Vznik1703
Oficiální webwww.petrozavodsk-mo.ru
Telefonní předvolba(+7)8142
PSČ185000–185036
Označení vozidel10
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Sídlo s původním názvem Petrovskaja sloboda bylo v roce 1703 zřízeno carem Petrem I. jako jedna z velkých státních zbrojních manufaktur, status města má od roku 1777, kdy též došlo k přejmenování na Petrozavodsk. Roku 1802 byl učiněn hlavním městem Oloněcké gubernie, roku 1828 též sídlem pravoslavného biskupství.

Roku 1916 spojila město se světem Murmanská železniční magistrála – nejsevernější evropská železnice vedoucí z Moskvy, resp. Sankt Petěrburgu přes Petrozavodsk, Kem a Apatity do Murmansku. Roku 1940 byla založena zdejší univerzita.

Ve finštině je město obvykle zváno Petroskoi, ale za Pokračovací války, když Finská armáda dobyla Východní Karélii i s Petrozavodskem, aby zaujala lépe bránitelné pozice na linii Oněžské jezero – řeka SvirLadožské jezero, bylo město nazýváno na Äänislinna (podle finského jména pro Oněžské jezero).

Reference

editovat
  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. a b Dostupné online.

Externí odkazy

editovat