Petr II. Ruský

ruský imperátor

Petr II. Alexejevič (rusky Пётр II Алексеевич) (17151730), syn careviče Alexeje a německé princezny Sofie Šarloty Brunšvicko-Wolfenbüttelské, vnuk Petra I. Velikého, byl posledním ruským carem z rodu Romanovců v letech 17271730.

Petr II. Ruský
Petr II. na portrétu od neznámého autora
Petr II. na portrétu od neznámého autora
Narození12.jul. / 23. října 1715greg.
Petrohrad
Úmrtí19.jul. / 30. ledna 1730greg. (ve věku 14 let)
Moskva
Příčina úmrtípravé neštovice
Místo pohřbeníArchandělský chrám
Povolánípolitik
Oceněnírytíř Řádu sv. Alexandra Něvského
Řád bílé orlice
Řád sv. Ondřeje
Nábož. vyznáníPravoslavná církev
pravoslaví
RodičeAlexej Petrovič Ruský a Šarlota Sofie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
RodRomanovci
PříbuzníNatalie Alexejevna Ruská (sourozenec)
Funkceruský imperátor (1727–1730)
hlava rodu Romanovců
PodpisPetr II. Ruský – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na trůn usedl jako nezletilý po smrti druhé ženy Petra Velikého Marty Skavronské, pozdější panovnice Kateřiny I. Zprvu za něj, coby poručník, krátkou dobu vládl kníže Alexandr Danilovič Menšikov, bývalý spolupracovník Petra Velikého, který však byl vzápětí sesazen a poslán do vyhnanství.

Poté se stal třináctiletý vládce hříčkou v rukou významných šlechticů. Patřila mezi ně především čtyři knížata Dolgoruká a carův vychovatel a vicekancléř Andrej Ivanovič Ostermann. Carský dvůr přesídlil z Petrohradu, založeného Petrem I., do Moskvy. Hlavním zaměstnáním carského dvora se místo vládnutí staly slavnosti, plesy a lovy, na nichž chlapec hýřil často celé noci.

Počátkem roku 1730 nečekaně zemřel na pravé neštovice. Jeho osobou vymřel rod Romanovců po meči.

Vývod z předků

editovat

Externí odkazy

editovat