Petr II. Ruský
Petr II. Alexejevič (rusky Пётр II Алексеевич) (1715–1730), syn careviče Alexeje a německé princezny Sofie Šarloty Brunšvicko-Wolfenbüttelské, vnuk Petra I. Velikého, byl posledním ruským carem z rodu Romanovců v letech 1727–1730.
| Petr II. Ruský | |
|---|---|
.jpg) Petr II. na portrétu od neznámého autora | |
| Narození | 12.jul. / 23. října 1715greg. Petrohrad |
| Úmrtí | 19.jul. / 30. ledna 1730greg. (ve věku 14 let) Moskva |
| Příčina úmrtí | pravé neštovice |
| Místo pohřbení | Archandělský chrám |
| Povolání | politik |
| Ocenění | rytíř Řádu sv. Alexandra Něvského Řád bílé orlice Řád sv. Ondřeje |
| Nábož. vyznání | Pravoslavná církev pravoslaví |
| Rodiče | Alexej Petrovič Ruský a Šarlota Sofie Brunšvicko-Wolfenbüttelská |
| Rod | Romanovci |
| Příbuzní | Natalie Alexejevna Ruská (sourozenec) |
| Funkce | ruský imperátor (1727–1730) hlava rodu Romanovců |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNa trůn usedl jako nezletilý po smrti druhé ženy Petra Velikého Marty Skavronské, pozdější panovnice Kateřiny I. Zprvu za něj, coby poručník, krátkou dobu vládl kníže Alexandr Danilovič Menšikov, bývalý spolupracovník Petra Velikého, který však byl vzápětí sesazen a poslán do vyhnanství.
Poté se stal třináctiletý vládce hříčkou v rukou významných šlechticů. Patřila mezi ně především čtyři knížata Dolgoruká a carův vychovatel a vicekancléř Andrej Ivanovič Ostermann. Carský dvůr přesídlil z Petrohradu, založeného Petrem I., do Moskvy. Hlavním zaměstnáním carského dvora se místo vládnutí staly slavnosti, plesy a lovy, na nichž chlapec hýřil často celé noci.
Počátkem roku 1730 nečekaně zemřel na pravé neštovice. Jeho osobou vymřel rod Romanovců po meči.
Vývod z předků
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr II. Ruský na Wikimedia Commons
