Pertoltice (okres Liberec)

Pertoltice
	Kostel svatého Jošta v Dolních Pertolticích
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Frýdlant
Obec s rozšířenou působností	Frýdlant; (správní obvod)
Okres	Liberec
Kraj	Liberecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°58′43″ s. š., 15°4′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	301 (2024)
Rozloha	10,16 km²
Nadmořská výška	275 m n. m.
PSČ	463 73
Počet domů	96 (2021)
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Pertoltice 59; 463 73 Pertoltice ; ou_pertoltice@volny.cz
Starosta	Vladimír Hovad
	Oficiální web: www.obecpertoltice.cz
	Pertoltice
Další údaje
Kód obce	564311
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pertoltice (německy Berzdorf b. Friedland) jsou vesnice na severu Česka, v okrese Liberec, v Libereckém kraji. Leží ve Frýdlantském výběžku asi 5 kilometrů severně od města Frýdlantu na Pertoltickém potoce, do něhož v dolní části vsi vtéká Panenský potok. Žije zde 301^[1] obyvatel. Vlastní obec má dvě části, Horní Pertoltice a Dolní Pertoltice.

Obcí prochází silnice I/13 z Frýdlantu na hraniční přechod Habartice–Závidov. Jižně od obce se nachází Panenský rybník.

Název

Pojmenování obce se vykládá jako vesnice lidí patřících Pertoltovi. K roku 1381 je obec pojmenovávána Bertilsdorf a její pojmenování postupně přechází od Bertolsdorf (1398), Bertelsdorff (1432), Bertolsdurff (1441), Berthelsdorff (1454), Bertelsdorff (1490), Bertelszdorff či Bertsdorff (1567), Berttelsdorff (1606), Bettlsdorff nebo Betlsdorf (1615), Bertelsdorff či Bertzdorf (1616), Bertelsdorff (1617), Partzdorf (1626), Bertolszdorff (1649), Bärtelszdorff (1651), Berzdorf (1665), Bätzdorff (1674), Betzdorff (1690) až po Berzdorf (1834).^[4]

Historie

Po celý středověk zaujímaly Pertoltice mezi ostatními obcemi Frýdlantska mimořádné postavení. Nebyly totiž lénem podléhajícím majiteli frýdlantského panství, ale přímo koruně. Není však jasné, jak a kdy tohoto postavení dosáhly. Je však jisté, že na přelomu 14. a 15. století patřily ke Zhořelecku: tehdejší majitelka obce Margareta se svou dcerou a krčmářem se měli zodpovídat za podporu poskytovanou silničním lapkům, panovník je však povinnosti zodpovídat se před soudem Šestiměstí zprostil. To nasvědčuje tomu, že tehdejší majitelé Pertoltic – páni z Tschirnhaus (Černous) – podléhali královskému soudu. Na obec po tuto dobu uplatňovali (patrně neprávem) nárok jak frýdlantští Biberštejnové, tak i grabštejnští Donínové. Ani Biberštejnové, ani pozdější Redernové se však překvapivě tento kousek královské země uprostřed svého panství nepokoušeli získat nijak aktivně.

To se změnilo, když se majitelem Frýdlantska stal Albrecht z Valdštejna. Pertoltice se v té době dělily na tři části: Horní vlastněné Jeronýmem z Nostitzů, Střední v majetku Barbory z Pentzigů a Dolní Wilricha z Holbergu. Jejich majitelé je Albrechtovi prodali za 6990, 6275 a 5100 tolarů. Vévoda jim jejich díly udělil v léno, finanční částku však nedostali, protože byl Albrecht 25. února 1634 v Chebu zavražděn. Během třicetileté války změnily statky mnohokrát majitele, ekonomicky upadaly a protože je nikdo jiný nechtěl vykoupit, stal se jejich majitelem v letech 1662–65 hrabě Gallas, který je definitivně připojil k frýdlantskému panství.

V 17. století byly Pertoltice rozděleny mezi dvě obce: Horní Pertoltice a Dolní Pertoltice. Pod Dolní spadala také osada Nové Pertoltice (někdy zvaná též Prostřední) založená roku 1782.^[4] Obce sice ležely u důležité silnice, zachovávaly si však zemědělský charakter. Měly také společnou školu, která od roku 1892 sídlila v nové školní budově postavené v Dolních Pertolticích. Ve třicátých letech 20. století měly Pertoltice 469 německých a 11 českých obyvatel. Po skončení druhé světové války a odsunu německých obyvatel přišli do Pertoltic osídlenci z okolí Jičína, Mladé Boleslavi a Turnova. Horní a Dolní Pertoltice byly spojeny na konci roku 1949.^[5] 1. května 1980 se Pertoltice staly součástí Habartic. Správní samostatnost znovu získaly 1. ledna 1991.

Zajímavosti a pamětihodnosti

Kostel svatého Jošta v Dolních Pertolticích
Reinišův statek – Objekt č. p. 194 nedaleko kostela je pozůstatkem sídla držitelů středního léna.
Haslerův dům – dnešní č.p. 198 původní č.p. 12 v je hrázděná, původně podstávková patrová stavba z konce 18. století, stáří domu resp. jeho dřevěných konstrukcí bylo stanoveno dendrochronologicky. 2010 bylo vlastníkem požádáno o památkovou ochranu. Dům je součástí skanzenu Pertoltice provozovaným sdružením Lidové stavby s expozicí lidového mobiliáře, bydlení, praní a řemeslnického nářadí.
Kovárna Antona Schwinda – je polopatrová zděná stavba z roku 1893 postavená pro kováře a podkováře Antona Schwinda. Dům je součástí skanzenu Pertoltice provozovaným sdružením Lidové stavby.
v klasicistním domě čp. 64 býval v provozu zájezdní hostinec^[6]
Několik drobných sakrálních památek v Dolních i Horních Pertolticích i ve volné krajině
Památné stromy Pertoltická lípa a Vlastníkův dub (uváděno též Vlastíkův) v horní části vsi
Několik rybníků, mj. Panenský a Šálkův rybník
Rozsáhlý les Poustecká obora jižně od Nových Pertoltic

Galerie

Reinišův statek
Haslerův dům
Chalupa čp. 56
Památný Vlastníkův dub
Večerní nálada u Nových Pertoltic

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ ^a ^b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1951. 630 s. Kapitola Pertoltice, s. 346.
↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
↑ FREIWILLIG, Petr. Technické stavby Frýdlantska. Liberec: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, 2011. 127 s. ISBN 978-80-904852-2-8. Kapitola Dopravní cesty a objekty, s. 18.

Literatura

ANDĚL, Rudolf; KARPAŠ, Roman. Frýdlantsko: Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec: Nakladatelství 555, 2002. ISBN 80-86424-18-9.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pertoltice na Wikimedia Commons
Pertoltice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Statistické údaje na stránce ČSÚ
www.lidovestavby.info Stránky sdružení provozující skanzen v Pertolticích u Frýdlantu

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[profous-4] PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1951. 630 s. Kapitola Pertoltice, s. 346.

[5] Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.

[6] FREIWILLIG, Petr. Technické stavby Frýdlantska. Liberec: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, 2011. 127 s. ISBN 978-80-904852-2-8. Kapitola Dopravní cesty a objekty, s. 18.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]