Wikipedie

Penízovka vřetenonohá

druh houby

Penízovka vřetenonohá (Gymnopus fusipes) je houba z čeledě špičkovité (Marasmiaceae), řádu pečárkotvaré (Agaricales). Plodnice je jedovatá.[1] Plodnice lze spatřit v červnu až listopadu.

Jak číst taxoboxPenízovka vřetenonohá
alternativní popis obrázku chybí
Penízovka vřetenonohá
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádpečárkotvaré (Agaricales)
Čeleďšpičkovité (Tricholomataceae)
Rodpenízovka (Gymnopus)
Binomické jméno
Gymnopus fusipes
(Bull. : Fr.) Gray
Některá data mohou pocházet z datové položky.

EPPO kód

editovat

COLYFU[2]

Synonyma patogena

editovat

Vědecké názvy

editovat

Podle EPPO je pro patogena s označením penízovka vřetenonohá (Gymnopus fusipes) používáno více rozdílných názvů, například Collybia fusipes nebo Agaricus contortus.[2][1]

Zeměpisné rozšíření

editovat

Austrálie, Asie, Severní Amerika, Evropa.[3][4]

Výskyt v Česku

editovat

Běžný druh.

Popis

editovat

Plodnice jednoletá, polokulovitý klobouk má průměr 3–9 cm, později vyrůstá v kuželovitý až plochý s nerovným okrajem. Povrch klobouku plodnice hladký, za vlhka slabě slizký, za sucha mírně rozpukaný. Červenohnědý až rezavě hnědý klobouk s lupeny bývá tuhý, s dlouhým červenohnědým třeněm. Třeň 5–12 cm vysoký, 0,8–2 cm tlustý, plný, šroubovitě pokroucený. Výtrusný prach je bílý. Plodnice vyrůstá na kořenových nábězích dřevin.[L 1][5]

Hostitel

editovat

Především dub, je uváděn i buk a listnaté dřeviny obecně.[1][5]


Příznaky

editovat

Plodnice u kmene.[L 1]

Možnost záměny

editovat

Penízovka kroucená (Rhodocollybia prolixa var. distorta) – nejedlá.[1]

Význam

editovat
Faktická přesnost této části článku byla zpochybněna.
Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Prosíme, neodstraňujte tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.
 
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

Saprofyt, parazit, způsobuje bílou hnilobu dřeva, lámavost větví, odumírání kořene, prosvětlení koruny. Ohrožení bezpečnosti na stanovišti.[L 1]

Dříve považována za jedlou a tržní houbu. Nyní je považována za nejedlou až mírně jedovatou. Po konzumaci většího množství plodnic dochází k otravě.[1]

Biologie

editovat

Jednoleté, vějířkovité až růžicovité plodnice se vytvářejí v červnu až listopadu.[1][6]

Ekologie

editovat

V teplých oblastech Evropy, v listnatých lesích, dubohabrových hájích, šipákové a teplomilné doubravy, na nevápenatých půdách, v stromořadích, na pařezech a kořenech listnatých stromů.[5]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d e f Standa Jirásek. BioLib.cz – Gymnopus fusipes [online]. BioLib.cz. Dostupné online. 
  2. ↑ a b EPPO, COLYFU
  3. ↑ eol.org
  4. ↑ first-nature.com
  5. ↑ a b c SVOBODOVÁ, Věra. GYMNOPUS FUSIPES (Bull.) Gray – penízovka vřetenonohá / peniazovka vretenohlúbiková [online]. [cit. 2013-08-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ Archivovaná kopie. www.stromvemeste.cz [online]. [cit. 2013-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-23. 

Literatura

editovat
  1. ↑ a b c TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Penízovka_vřetenonohá&oldid=23071534“