Pelea
Pelea[1] (Pellaea), česky též knoflíkovka,[2] je bývalý rod kapradin z čeledi křídelnicovité, který je v současné taxonomii součástí rodu Hemionitis. Jsou to drobné až středně velké kapradiny s tuhými, jednoduše nebo vícenásobně zpeřenými listy. Rod zahrnuje asi 30 až 50 druhů a je rozšířen zejména v Americe. Peley jsou suchomilné kapradiny, rostoucí na skalnatých a kamenitých stanovištích. Do Evropy zasahuje jediný druh, Pellaea calomelanos do Španělska. Některé druhy jsou pěstovány jako pokojovky nebo zahradní rostliny.
 Pelea | |
|---|---|
 Pellaea ternifolia na Havaji | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | kapraďorosty (Pteridophyta) |
| Třída | kapradiny (Pteridopsida) |
| Řád | osladičotvaré (Polypodiales) |
| Čeleď | křídelnicovité (Pteridaceae) |
| Rod | pelea (Pellaea) Link, 1841 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatZástupci rodu pelea jsou drobné až středně velké kapradiny, rostoucí v zemi, ve skalních spárách nebo na kamenitých podkladech. Oddenek je krátký až dlouhý, plazivý nebo vystoupavý, obvykle větvený, pokrytý plevinami. Listy jsou stejnotvaré nebo poněkud dvoutvárné, většinou tuhé a kožovité, dosahující délky 2 až 100 cm. Řapík je hnědý, černý nebo šedý, oblý či zploštělý nebo na horní straně žlábkovitý, s jediným cévním svazkem. Čepel listů je jednoduše až 4x zpeřená, na líci zpravidla lysá a matná. Poslední segmenty listů jsou řapíčkaté, eliptické, kopinaté nebo čárkovité, na bázi zaokrouhlené, uťaté nebo srdčité. Řapíčky jsou často tmavě zbarvené a lesklé. Žilnatina (botanika)| je málo zřetelná žilky se zpravidla nespojují. Výtrusnice se tvoří v souvislé linii při okraji listu a jsou chráněné podvinutým listovým okrajem tvořícím nepravou ostěru. Výtrusnice jsou často promíseny se žlázkami, parafýzy chybějí. Obsahují 32 nebo 64 spor. Spory jsou zaobleně čtyřstěnné, hnědé, rezavé nebo žluté, triletní, s hrubým povrchem.[3][4]
-
Listy Pellaea falcata -
Detail listů Pellaea breweri -
Výtrusnice na rubu listu Pellaea bridgesii
Rozšíření
editovatRod pelea zahrnuje asi 30 až 50 druhů.[3][5][6] Je rozšířen zejména v Americe, pouze několik druhů roste i v Africe, Asii, Austrálii a Oceánii. Do Evropy zasahuje jediný druh, Pellaea calomelanos. Vyskytuje se v severozápadním Španělsku a na Azorských ostrovech, mimo to je rozšířen v Africe, Asii a na Madagaskaru. V USA roste asi 15 druhů, převážná většina v nejteplejších jižních oblastech.[3][5][7]
Peley jsou suchomilné kapradiny s tuhými, xeromorfními listy. Rostou nejčastěji na kamenitých a skalnatých stanovištích jako litofyty nebo ve skalních spárách jako chasmofyty.[8]
Taxonomie
editovatRod Pellaea je blízce příbuzný a morfologicky podobný s rody Cheilanthes a Notholaena. V historii docházelo k četným přesunům druhů mezi těmito rody.[4] Taxonomie této skupiny je dosud nedořešená a rod Pellaea je považován za polyfyletický.[5]
Význam
editovatDruh Pellaea rotundifolia je pěstován jako pokojová rostlina. Pochází z Nového Zélandu. Severoamerický druh P. atropurpurea je možno pěstovat jako zahradní rostlinu. Vyžaduje dobře propustný substrát s přídavkem vápence a pěstování je poměrně obtížné.[9][1] Listy kalifornského druhu Pellaea ornithopus slouží k přípravě chutného a aromatického čaje.[10]
-
Pellaea rotundifolia -
Pellaea atropurpurea na kolmé skále
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b STUDNIČKA, Miloslav. Kapradiny. Atlas domácích a cizokrajných druhů. Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1716-1.
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b c WINDHAM, Michael D. Flora of North America: Pellaea [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b STOLZE, Robert G. Ferns and fern allies of Guatemala. Vol. 2. Fieldiana. Dec. 1981, čís. 6 (New series).
- ↑ a b c GANGMIN, Zhang; YATSKIEVYCH, George. Flora of China: Pellaea [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Plant List [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-23. (anglicky)
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ OLSEN, Sue. Encyclopedia of garden ferns. Portland, USA: Timber Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-88192-819-8. (anglicky)
- ↑ SEKERKA, Pavel. Kapradiny na zahradě, ve skalce a v bytě. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-1250-4.
- ↑ MEDSGER, Oliver Perry. Edible wild plants. [s.l.]: Oliver Press, 2007. ISBN 978-1406764543. (anglicky)
