Pavel Petřikov mladší
Pavel Petřikov mladší (* 20. června 1986 Hořice, Československo) je český zápasník judista, dvojnásobný účastník olympijských her a mistr Evropy do 23 let z roku 2008.
| Pavel Petřikov mladší | |
|---|---|
| Datum narození | 20. června 1986 (38 let) |
| Místo narození | Hořice,  Československo |
| Stát | Česko |
| Přezdívka | „Páča“ |
| Rodina | Pavel Petřikov starší (otec)
manželka Veronika syn Alex |
| Sportovní informace | |
| Klub / Dojo | Judo Club Hradec Králové |
| Trenéři | Pavel Petřikov starší (osob.) |
| Kategorie | lehká váha |
| Úchop | pravý |
| Oblíbená technika | sumi-gaeši, o-uči-gari, ko-soto-gake, sode-curikomi-goši, kučiki-taoši |
| Účast na LOH | 2008, 2016 |
| Údaje v infoboxu aktuální k srpnu 2017 | |
Osobní život
editovatV roce 2006 maturoval na sportovním gymnáziu v Pardubicích. Později získal magisterské vzdělání a je trenérem 1. třídy. Žije v Hradci Králové.
Sportovní kariéra
editovatS judem začínal v útlém dětství po vzoru svého otce Pavla Petřikova st.. V seniorské reprezentaci se poprvé objevil v roce 2005, ale série zranění od vymknutého kotníku po vykloubené rameno mu bránila v lepších výsledcích. Poprvé na sebe upozornil širší veřejnost v roce 2006, kdy nečekaně vyhrál turnaj světového poháru v Rotterdamu.[1][2] V září téhož roku bojoval o svou první velkou medaili na mistrovství Evropy do 23 v Záhřebu, ale skončil nakonec na 5. místě. V roce 2007 získal první body do olympijské kvalifikace za 5. místo na světovém poháru v Moskvě a druhé místo na světovém poháru v Bukurešti. V září odjížděl na své první mistrovství světa do Ria de Janeira s vidinou přímé kvalifikace na olympijské hry v Pekingu, ale vypadl ve druhém kole s Japoncem Tacuaki Egusou. V olympijském roce 2008 v lednu skončil na druhém místě na světovém poháru v Tbilisi, ale vzápětí si poranil meniskus a musel na operaci.[3] Olympijskou kvalifikaci tak potvrdil až na mistrovství Evropy v Lisabonu postupem do druhého kola, kde nakonec obsadil 7. místo.[4] Přípravu na olympijské hry absolvoval v Minsku a později ve Španělsku.[5] V srpnu startoval na olympijských hrách v Pekingu[6] v superlehké váze a v prvním kole po taktické bitvě porazil Brazilce Denílsona Lourença. Ve druhém kole proti němu stál tehdy neznámý Uzbek Rishod Sobirov. Podobně jako v prvním zápase vedl zápas takticky, v zápase se ujal vedení na koku, ale v poslední minutě se nelíbil rozhodčímu jeho styl bránění a udělením šida za false attack (falešná aktivita) poslal zápas do prodloužení. V prodloužení přišel druhý trest v podobě druhého šida a těsná porážka. Sobirov v dalším kole prohrál a nevytáhl ho do oprav. Jeho výborný taktický výkon na olympijských hrách tak skončil bez umístění.[7] Náladu si spravil ještě téhož roku na mistrovství Evropy do 23 let, když ve finále porazil Itala Elia Verdeho a získal titul juniorského mistra Evropy.[8]
Nový olympijský cyklus zahájil rekonvalescencí operovaného ramene a s plnou tréninkovou přípravou začal až v březnu 2009.[9] Na mistrovství Evropy v Tbilisi se ještě nestihl optimálně připravit, ale vzápětí vyhrál dva turnaje světového poháru po sobě v Tallinnu a své oblíbené Bukurešti.[10] Na srpnové mistrovství světa v Rotterdamu odjížděl s ambicemi na pěkné umístění. Ve druhém kole porazil úřadujícího olympijského vítěze Čchö Min-ho, ale vzápětí mu porážku z mistrovství Evropy do 23 let vrátil Ital Elio Verde. V opravách neuspěl a obsadil 7. místo.[11] Koncem roku absolvoval třítýdenní tréninkový kemp v Mongolsku a jak se později ukázalo zvolená orientace na mongolský judo zápas nebyla v příchozími změnami pravidel šťastná.[12][13] V roce 2010 Mezinárodní judistická federace zakázala judistům přímý útok na spodní část soupeřova těla. Jeho osobní technika kučiki-taoši tak byla dle nových pravidel nepoužitelná.[14] S novými pravidly však v inkriminovaném roce bojovala většina judistů a každý turnaj byl velkou loterií. V říjnu na světovém poháru v Římě stál naposledy na stupních vítězů v právě probíhající olympijské kvalifikaci.[15] V roce 2011 se výsledkově trápil a na světovou špičku začal ztrácet. Na začátku olympijského roku 2012 se pohyboval na hraně postupu, ale série neúspěchů na lednových a únorových turnajích a především nečekaná prohra v prvním kole na mistrovství Evropy v Čeljabinsku s nevýrazným Elnurem Alijevem z Estonska[16] ho stály o jedno postupové místo účast na olympijských hrách v Londýně. V poslední možné chvíli ho přeskočil Tommy Aršansky z Izraele. Jeho nezdar v olympijské kvalifikaci však přinesl nečekaný start na olympijských hrách jinému českému judistovi, Jaromíru Musilovi.
Ve svém třetím olympijském cyklu v roce 2013 se začal pomalu vracet do své dřívější formy. Českému judu se ten rok nebývale dařilo a pětice Petřikov, Jaromír Ježek, Jaromír Musil, Alexandr Jurečka a Lukáš Krpálek pravidelně útočila na stupně vítězů ve světovém poháru. Na mistrovství Evropy týmů v Budapešti se český tým objevil poprvé od roku 1995, kde startoval v pololehké váze a po výborném výkonu získal jediný bod pro český tým v zápase proti Nizozemsku. V roce 2014 s týmem dokonce útočil na medaili na Mistrovství Evropy týmů, bylo z toho 5. místo. Vedle výborných výkonů v týmech se mu dařilo dostávat body do probíhající olympijské kvalifikaci. Na podzim 2015 dokázal vyhrát turnaj světového poháru v australském Wollongongu[17] a kvalifikaci na olympijské hry potvrdil v roce 2016 vítězství na domácím světovém poháru v Praze.[18] V srpnu startoval na olympijských hrách v Riu. V prvním kole nedal šanci olympijskému účastníkovi Gavinu Mogopaovi z Botswany, ve druhém však nestačil na judo japonského favorita Naohisa Takatóa, který ho hned v úvodu poslal uči-matou na ippon.[19]
V roce 2017 v dubnu, týden před mistrovství Evropy si v přípravě natáhl ramenní sval a účast na mistrovství Evropy vzdal s vidinou přípravy na srpnové mistrovství světa.[20] Na mistrovství světa se připravil velmi dobře a zaznamenal životní výsledek. V prvních kolech si střihl malé mistrovství Evropy a ve čtvrtfinále ho čekal první favorizovaný asijský soupeř Kazach Gusman Kyrgyzbajev. Po regulární hrací době svítilo u Kazacha wazari za kontrachvat ko-uči-gaeši, ale protest Pavla Petřikova staršího přiměl jury bodování zrušit a zápas šel do prodloužení. V prodloužení nachytal Kyrgyzbajeva jeho vlastní zbraní zalamovaným ko-soto-gake a zvítězil. V semifinále nestačil na Japonce Naohisu Takatóa, který ho minutu před koncem poslal technikou sumi-gaeši na wazari a v boji o třetí místo s Mongolem Boldbátarem si jako v zápase s Kazachem nechal okontrovat své o-uči-gari. Obsadil na ryze Evropana v superlehké váze vynikající páté místo.[21][22]
Výsledky
editovat| Turnaj | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | ||||||||||||
| superlehká váha | |||||||||||||||||||||||||||
| Olympijské hry | — | úč. | — | úč. | |||||||||||||||||||||||
| Mistrovství světa | — | — | úč. | 7. | úč. | úč. | úč. | úč. | úč. | 5. | |||||||||||||||||
| Evropské hry | úč. | ||||||||||||||||||||||||||
| Mistrovství Evropy | — | — | — | — | úč. | úč. | 7. | úč. | úč. | 7. | úč. | 7. | úč. | úč. | — | ||||||||||||
| ME do 23 let | — | — | úč. | 5. | — | 1. | |||||||||||||||||||||
| MS juniorů | — | 5. | |||||||||||||||||||||||||
| ME juniorů | — | — | úč. | 5. | |||||||||||||||||||||||
| ME dorostenců | úč. | ||||||||||||||||||||||||||
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Petřikov vyzrál v zemi judu zaslíbené. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2006-03-22 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Judista Petřikov vyhrál Světový pohár v Rotterdamu a pojede na ME. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2006-03-18 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Petřikov věří, že na třetím mistrovství konečně zazáří. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2008-04-10 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Petřikov potvrdil Peking, ale na medaili nedosáhl. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2008-04-11 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Příprava judisty Petřikova na olympiádu pokračuje. Hradecký deník. 2008-07-15. Dostupné online [cit. 2022-04-14].
- ↑ Judisté sní o medaili. Bude ale sakra těžká, ví trenér. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2008-08-08 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Judista Petřikov vypadl. Za napomenutí v prodloužení. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2008-08-09 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Judista Petříkov se stal mistrem Evropy do 23 let. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2008-11-21 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ TOMEŠ, Petr. Petříkov: 'Už nejsem žádný holub'. Hradecký deník. 2009-04-23. Dostupné online [cit. 2022-04-14].
- ↑ Nebylo to ono, řekl Petřikov, i když podruhé za sebou vyhrál Světový pohár. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2009-06-14 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ TOMEŠ, Petr. Je to velká škoda, medaile byla na dosah, říká Petřikov. Hradecký deník. 2009-08-29. Dostupné online [cit. 2022-04-14].
- ↑ Judisté cítili v Mongolsku lesk olympijského zlata. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2008-11-06 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Petřikov a Kodešová se budou připravovat v dalekém Mongolsku. Hradecký deník. 2009-10-10. Dostupné online [cit. 2022-04-14].
- ↑ TOMEŠ, Petr. Judistu Petřikova dnes čeká ME. Hradecký deník. 2010-04-22. Dostupné online [cit. 2022-04-14].
- ↑ TOMEŠ, Petr. JUDO: Petřikov v Římě o body pro OH. Hradecký deník. 2010-10-02. Dostupné online [cit. 2022-04-14].
- ↑ Petřikov prohrál na ME hned první zápas a OH se mu vzdaluje - Sport.cz. www.sport.cz [online]. [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Judista Petřikov vyhrál Kontinentální pohár v Austrálii - Sport.cz. www.sport.cz [online]. [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Petřikov ovládl Evropský pohár judistů v Praze a má blízko do Ria. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-02-27 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Judista Petřikov vypadl v osmifinále po šestnácti vteřinách, končí devátý. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-08-06 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Rameno drží. Judista Petřikov je zpět a cílí na mistrovství světa. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-07-13 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Petřikov prohrál souboj o bronz a na mistrovství světa v judu skončil pátý. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Petřikov skončil na MS judistů pátý, nestačil na šampiony. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-08-28 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
´
Související články
editovat- Mistrovství ČR mužů a žen v judu
- Čeští judisté na vrcholných sportovních akcích
- Výsledky českých reprezentantů v judu 2013
- Výsledky českých reprezentantů v judu 2014
- Výsledky českých reprezentantů v judu 2015
- Výsledky českých reprezentantů v judu 2016
Externí odkazy
editovat- Výsledky a novinky Pavla Petřikova ml. na judoinside.com
- Výsledky a novinky Pavla Petřikova ml. na judobase.org
- Pavel Petřikov v databázi Olympedia (anglicky)
