Pavel Běljajev

sovětský kosmonaut

Pavel Ivanovič Běljajev (rusky Беляев, Павел Иванович; 26. června 1925 obec Čeliščevo[1] ve Vologodské oblasti SSSR10. ledna 1970) byl vojenský letec a sovětský kosmonaut ruské národnosti. Je po něm pojmenován kráter Běljajev na odvrácené straně Měsíce.[2]

Pavel Ivanovič Běljajev
Kosmonaut CPK VVS
Státní příslušnostSSSR
Datum narození26. června 1925
Místo narozeníČeliševo, Vologdská oblast
Datum úmrtí10. ledna 1970
(ve věku 44 let)
Předchozí
zaměstnání
Vojenský pilot
HodnostPlukovník (18. března 1965)
Čas ve vesmíru1d 2h 2m
Kosmonaut od28. dubna 1960
MiseVoschod 2
Kosmonaut do10. ledna 1970
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se ve vesnici utopené v tajze a chtěl být proto lovcem, nebo cestovatelem. Žil v početné rodině se čtyřmi sestrami a bratrem, otec pracoval celé dny v nemocnici, matka denně v kolchoze. Ve volných chvílích po škole v okolních lesích lovil zvěř. Na počátku války jej na frontu kvůli věku nevzali, nastoupil jako soustružník továrny v Kamensku-Uralsku. V roce 1943 dostal povolávací rozkaz a narukoval do letecké školy vojenského námořnictva. Nastoupil na východní frontu 9. května 1945 v hodnosti nadporučíka. Sloužil v několika útvarech, na sedmi typech letadel, nepočítaje školní stroje. V roce 1956 byl poslán na vojenskou leteckou akademii a po třech letech absolvoval s vynikajícími výsledky lékařské vyšetření. V roce 1960 byl zařazen do oddílu kosmonautů, pak však následovalo zranění z parašutistického výcviku, jehož vinou se dostal do vesmíru až v roce 1965 s kosmickou lodí Voschod 2. Nedlouho poté byl na návštěvě v Československu.

V prosinci 1969 onemocněl, vředy – krvácení do žaludku a střev, operace se příliš nezdařila a 10. ledna 1970 v nemocnici zemřel. Byl ženatý, měl dvě děti a byl přirozeně jako všichni tehdejší sovětští kosmonauti komunista.

Let do vesmíru

editovat

Startovali společně s Leonovem z Bajkonuru na jaře roku 1965. Byl velitelem lodě, absolvovali 17 obletů Země i s Leonovým výstupem (první člověk) do vesmíru, po 26 letových hodinách v pořádku přistáli poblíž města Perm.[3]

Reference

editovat
  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti SSSR, s. 353. 
  2. Crater Belyaev on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
  3. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Pavel Ivanovič Běljajev, s. 47. 

Externí odkazy

editovat