Pavel Běljajev
Pavel Ivanovič Běljajev (rusky Беляев, Павел Иванович; 26. června 1925 obec Čeliščevo[1] ve Vologodské oblasti SSSR – 10. ledna 1970) byl vojenský letec a sovětský kosmonaut ruské národnosti. Je po něm pojmenován kráter Běljajev na odvrácené straně Měsíce.[2]
| Pavel Ivanovič Běljajev | |
|---|---|
| Kosmonaut CPK VVS | |
| Státní příslušnost | SSSR |
| Datum narození | 26. června 1925 |
| Místo narození | Čeliševo, Vologdská oblast |
| Datum úmrtí | 10. ledna 1970 (ve věku 44 let) |
| Předchozí zaměstnání | Vojenský pilot |
| Hodnost | Plukovník (18. března 1965) |
| Čas ve vesmíru | 1d 2h 2m |
| Kosmonaut od | 28. dubna 1960 |
| Mise | Voschod 2 |
| Kosmonaut do | 10. ledna 1970 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se ve vesnici utopené v tajze a chtěl být proto lovcem, nebo cestovatelem. Žil v početné rodině se čtyřmi sestrami a bratrem, otec pracoval celé dny v nemocnici, matka denně v kolchoze. Ve volných chvílích po škole v okolních lesích lovil zvěř. Na počátku války jej na frontu kvůli věku nevzali, nastoupil jako soustružník továrny v Kamensku-Uralsku. V roce 1943 dostal povolávací rozkaz a narukoval do letecké školy vojenského námořnictva. Nastoupil na východní frontu 9. května 1945 v hodnosti nadporučíka. Sloužil v několika útvarech, na sedmi typech letadel, nepočítaje školní stroje. V roce 1956 byl poslán na vojenskou leteckou akademii a po třech letech absolvoval s vynikajícími výsledky lékařské vyšetření. V roce 1960 byl zařazen do oddílu kosmonautů, pak však následovalo zranění z parašutistického výcviku, jehož vinou se dostal do vesmíru až v roce 1965 s kosmickou lodí Voschod 2. Nedlouho poté byl na návštěvě v Československu.
V prosinci 1969 onemocněl, vředy – krvácení do žaludku a střev, operace se příliš nezdařila a 10. ledna 1970 v nemocnici zemřel. Byl ženatý, měl dvě děti a byl přirozeně jako všichni tehdejší sovětští kosmonauti komunista.
Let do vesmíru
editovatStartovali společně s Leonovem z Bajkonuru na jaře roku 1965. Byl velitelem lodě, absolvovali 17 obletů Země i s Leonovým výstupem (první člověk) do vesmíru, po 26 letových hodinách v pořádku přistáli poblíž města Perm.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti SSSR, s. 353.
- ↑ Crater Belyaev on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Pavel Ivanovič Běljajev, s. 47.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Běljajev na Wikimedia Commons - Osobní stránka na webu MEK
- Web Space
