Paul von Strobach
Paul von Strobach (9. března 1776 Bezno[1] – 14. října 1854 Vídeň) byl stavební technik silničního, vodního a mostního stavitelství a vysoký státní úředník činný v Praze, který se významně zasloužil o rozšíření a modernizaci české silniční a mostní dopravní sítě, která se díky tomu stala vzorem pro obdobné projekty na území Rakouska-Uherska.[2][3]
| Paul von Strobach | |
|---|---|
| Narození | 9. března 1776 Bezno |
| Úmrtí | 14. října 1854 (ve věku 78 let) Vídeň |
| Povolání | státní úředník a stavební inženýr |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatNarodil se v Bezně zednickému mistru Paulovi a Marii Magdaleně, pokřtěn byl jako Paulus Daniel Strubach.[1] V Bezně navštěvoval českou školu a byl sboristou v dominikánském klášteře v Jablonném v Podještědí. U otce se vyučil zednickému řemeslu, inženýrské znalosti získal částečně samostudiem, částečně praxí u různých stavebních mistrů pro které pracoval.[2] V roce 1795 nastoupil jako neplacený pracovník na C. k. stavební silniční ředitelství v Praze, kde postupně získával další zkušenosti v dopravním stavitelství a stavebním inženýrství. V roce 1804 se stal silničním komisařem, o čtyři roky později úředním inženýrem, v roce 1818 dosáhl hodnosti druhého adjunkta a o tři roky později prvního adjunkta, v roce 1823 povýšil na ředitele silničních staveb a nakonec v roce 1832 dosáhl hodnosti vrchního stavebního ředitele a převzal tak vedení pražského stavebního ředitelství.[3]
Význam Strobacha spočívá v oblasti silničního stavitelství, vodního stavitelství a mostního stavitelství: podporoval výstavbu silnic a během svého funkčního období dosáhl kvalitativně i kvantitativně značného nárůstu silničního stavitelství. Expanze České silniční sítě, která měla modelový efekt za hranicemi země. Tak Strobach, povolaný do Dolních Rakous, postavil mimo jiné vzorovou silnici ze Spitzu do Langenzersdorfu. V oblasti mostního stavitelství začal nejprve s výstavbou kamenných mostů namísto dříve převážně dřevěných a byl stavitelem prvních velkých řetězových mostů v monarchii. Pod jeho vedením byl v Žatci vybudován první splavný řetězový most na evropské železnici.[4] Kromě inundačních mostů u Loun, Podole a Poděbrad, most K. Františka v Karlových Varech a most K. Ferdinanda u Berouna. Strobach se zasazoval o splavnění řek Vltavy a Labe a poskytoval také vynikající služby pražskému stavebnictví (nábřeží, přístavba AKH, pražský blázinec, malostranské gymnázium, modelová střední škola, úřední budova Baudionu, dlažby atd.). Od Strobacha pochází také návrh územního plánu bývalého předměstí Karolinenthal (Praha). Po odchodu do důchodu v roce 1846 se usadil ve Vídni. Byl několikrát vyznamenán, včetně 1829 radního, 1835 w. guberniálního rady; 1843 nob. s názvem "Edler von".
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Matrika Bezno 05, N 1774–1784. S. 9. Státní oblastní archiv v Praze [online]. [cit. 2025-02-08]. S. 9. Dostupné online.
- ↑ a b OFFENTHALER, E. Strobach, Paul von. Österreichisches Biographisches Lexikon [online]. Österreichische Akademie der Wissenschaften, 2003 [cit. 2025-02-08]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b WURZBACH, Constantin von. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Vierzigster Theil [online]. Wien: Druck und Verlag der k. k. hof- und Staatsdruckerei, 1880 [cit. 2025-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Řetězový most, Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci
