Papratka horská

druh rostliny

Papratka horská (Athyrium distentifolium) je kapradina z čeledi papratkovitých (Athyriaceae), která je hojně rozšířená na severní polokouli.

Jak číst taxoboxPapratka horská
alternativní popis obrázku chybí
Athyrium distentifolium
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkapraďorosty (Monilophyta)
Třídakapradiny (Polypodiopsida)
Řádosladičotvaré (Polypodiales)
Čeleďpapratkovité (Athyriaceae)
Rodpapratka (Athyrium)
Binomické jméno
Athyrium distentifolium
Tausch ex Opiz, 1820
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oddenek je krátký, silný a vystoupavý. Listy vyrůstají v hustých trsech a dorůstají až do 150 cm. Čepel je podlouhle kopinatá až široce kopinatá, dvakrát až třikrát zpeřená. Je zelená až tmavě zelená, lysá, se světle hnědými až hnědými plevinami nebo chlupy. Lístky až 15 cm dlouhé, kopinaté, dlouze zašpičatělé. Lístečky kopinaté až vejčité, asi dvakrát tak dlouhé, jak široké, zpeřené nebo zpeřeně členěné. Okraje lístků s výtrusnicemi výrazně podvinuté. Řapík je silný, na bázi rozšířený, s hnědými plevinami. Kupky výtrusnic menší než 1 mm, okrouhlé, ležící blíže úkrojku. Ostěra velmi drobná, zpravidla nedokonale vyvinutá, záhy zasychající, případně zcela chybí. Výtrusy hnědé až tmavě hnědé.

Rozšíření

editovat
 
Porosty papratky horské v lavinové dráze na Králickém Sněžníku

Nejhojněji se papratka horská vyskytuje na Šumavě, v Krkonoších a v Hrubém Jeseníku. Ve světě se vyskytuje na severní polokouli a to v severní Evropě, pohořích střední a jižní Evropy, horách Japonska a Kamčatky, jihosibiřských pohořích a na Kavkaze. V Severní Americe se vyskytuje od Aljašky po Kalifornii.

Ekologie

editovat

Stinné horské lesy, horské louky a nivy, porosty kosodřevin, suťové lesy a sněhová vyležiska. Na příhodných stanovištích tvoří homogenní porosty. Kyselý až neutrální substrát.

Záměny

editovat

K záměně může dojít s papratkou samičí (Athyrium filix-femina). Papratce samičí mohou dříve opadat ostěry nebo výtrusnicové kupky mohou být okrouhlejší (obecně jsou popisovány jako podlouhlé, srpovitě až podkovovitě zahnuté). V takových případech je nutno srovnat celý soubor znaků pro správné určení.[1]

Reference

editovat
  1. HEJNÝ S. ET SLAVÍK B. [EDS.]. Květena České socialistické republiky. 1.. Praha : Academia, 1988. s. 557. (česky)

Literatura

editovat
  • HEJNÝ S. ET SLAVÍK B. [EDS.]. Květena České socialistické republiky. 1.. Praha: Academia, 1988. 21-069-87. S. 557. 
  • KUBÁT ET AL. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5. S. 927. 

Externí odkazy

editovat