Papežská akademie věd

Papežská akademie věd (latinsky Pontificia Academia Scientiarum; italsky Pontificia Accademia delle Scienze; zkratka PAS) je vědecká organizace, založená v roce 1936 papežem Piem XI. (18571939).

Papežská akademie věd
Pontificia Academia Scientiarum
Letohrádek Pia IV. - sídlo akademie
Založeno28. října 1936
AdresaCasina Pio IV
00120 Vatikán
PrezidentJoachim von Braun
(od 2017)
KancléřPeter Turkson
(od 2022)
https://www.pas.va/
Instituce spojené se Svatým Stolcem
Pius XI., znovuobnovitel akademie

Akademie sídlí ve Velké aule, přistavěné v roce 1936 k Letohrádku Pia IV. ve Vatikánských zahradách. Prostory sdílí společně s Papežskou akademií společenských věd a Papežskou akademií sv. Tomáše Akvinského.[1] Papežská akademie věd a Papežská akademie společenských věd mají i stejného kancléře.[2]

Patronát nad akademiky drží papež, přesto je výzkum prováděn bez omezení, nezávisle na státu. Probíhá zejména v oboru matematiky, fyziky a jiných přírodních věd a věnuje se studiu příslušných epistemologických problémů. Velmi důležitá je podpora mezioborové spolupráce a zdůrazňovány jsou rovněž etické a environmentální otázky.[3]

Členy akademie jsou nejuznávanější vědci 20. století z různých zemí světa, mnohdy držitelé Nobelovy ceny.[4]

Historie

editovat
 
Vstupní průčelí Papežské akademie věd

Současná Papežská akademie věd navazuje na Accademia dei Lincei (Papežskou akademii rysů), založenou v Římě v roce 1603 papežem Klementem VIII. (15361605) a Fredericem Cesim (15851630).[5] Jedná se o druhou nejstarší vědeckou akademii na světě (po Academia Secretorum Naturae v Neapoli, která však byla nařčena z čarodějnictví a roku 1578 na příkaz papeže Pavla V. zrušena). Název akademie byl odvozen z latinského výrazu pro rysa, který má velmi dobrý zrak. Právě tak dobrou pozornost měli akademici věnovat výzkumu. Členem byl od roku 1610 i Galileo Galilei (15641642).[5]

Federico Cesi usiloval o uplatnění pozorování, experimentů a induktivní metody, akademie však svého zakladatele o mnoho nepřežila a zanikla v roce 1651.[6]

V roce 1847 papež Pius IX. (17921878) v návaznosti na původní organizaci založil Papežskou akademii nových rysů (Pontificia Accademia dei Nuovi Lincei),[5] která ovšem po zániku papežského státu roku 1870 zůstala mimo hradby Vatikánu a přešla do správy sjednocené Itálie.

Dne 28. října 1936 pak Pius XI. vědeckou akademii znovu obnovil pod názvem Papežská akademie věd.[7][8]

V roce 1996 papež Jan Pavel II. zvýšil počet akademiků ze 70 na 80.[9]

 
Velká aula pro setkávání akademiků

Činnost

editovat

Akademie vznikla z iniciativy papeže, její sídlo se nachází v uzavřeném prostoru Vatikánu a většinu výdajů financuje Svatý stolec, přesto podle stanov mají vědecké aktivity probíhat nezávisle na státu, politice a náboženství.[7][9]

Hlavním zájmem akademiků je objektivní vědecké poznání, přístupné nejen pro Vatikán, ale také pro širokou odbornou veřejnost. Mezi studované obory patří fyzika, astronomie, chemie, vědy o Zemi a přírodním prostředí, biologie, matematika, aplikované vědy, filosofie a dějiny vědy.

Výzkum v současnosti zahrnuje šest hlavních oblastí:

Akademie pořádá konference a pracovní setkání na různá témata,[10] podporuje vědecké výzkumy i vzdělávání veřejnosti, mezinárodní spolupráci a interdisciplinární přístup. Cílem je využití vědy k obecnému lidskému rozvoji, k podpoře spravedlnosti, solidarity a k řešení konfliktů, včetně podpory dialogu mezi vědou a duchovními, kulturními, filozofickými a náboženskými hodnotami.[3]

Akademie je členem Mezinárodní vědecké rady (ICSU; International Council of Science).[7][11]

Každé dva roky uděluje akademie mladým vědcům do 45 let medaili Pia XI.[12]

Publikace

editovat

Výsledky výzkumu jsou zveřejňovány v několika publikačních řadách:[13]

  • Pontificiae Academiae Scientiarum Acta - publikace hlavních příspěvků plenárních zasedání; vychází od roku 1937
  • Scripta Varia - publikace pracovních setkání na různá témata; vychází od roku 1942
  • Extra Series - vychází od roku 1937

K již nevydávaným publikačním řadám patří Documenta a Commentarii, ukončené v roce 1996.[14][15]

Kromě tištěných sborníků jsou vydávány i elektronické verze, které jsou bezplatně přístupné veřejnosti.[13] Hlavním komunikačním a publikačním jazykem je angličtina.

Členové akademie

editovat
 
Papež Jan Pavel II. zvýšil v roce 1996 počet stálých členů Akademie ze 70 na 80.

Akademie má osmdesát stálých, doživotně jmenovaných členů.[5] Noví členové jsou vybíráni sborem stávajících akademiků na základě vědeckého významu jejich výzkumů a s přihlédnutím k jejich morálním postojům, ale bez ohledu na rasu či náboženské vyznání.[9] Vybrané kandidáty poté oficiálně jmenuje papež.[9] Zcela výjimečně mohou být jmenováni i čestní členové akademie.[9][16]

Kromě řadových akademiků jsou dočasnými členy papežské akademie z titulu svého úřadu i kancléř akademie, ředitel Vatikánské observatoře, ředitel astrofyzikální laboratoře Vatikánské observatoře, prefekt Vatikánské knihovny a prefekt Vatikánského apoštolského archivu.[9]

V čele Papežské akademie věd stojí prezident, kterého z řad akademiků jmenuje na čtyřleté funkční období papež po doporučení sedmičlenné akademické rady a kancléře. Jmenován může být i opakovaně.[9] Prezidentovi v řízení akademie asistuje právě kancléř a členové akademické rady, kteří jsou rovněž pověřeni papežem na čtyři roky s možností opakovaného jmenování.[5][9]

Mezi bývalé akademiky českého původu patří chemik Karel František Wiesner[17] a agronomka Johanna Döbereiner.[18] České kořeny měl též chorvatský chemik Leopold Ružička.[19]

Seznam prezidentů[20]

editovat

Řadoví členové (2023)[21]

editovat

Čestní členové

editovat

Z titulu úřadu

editovat

Ocenění členové

editovat

Reference

editovat
  1. Casina Pio IV. www.pass.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Peter K.A. Turkson. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Goals. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Nobel Laureates. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d e About. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. History | Accademia Nazionale dei Lincei. www.lincei.it [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c History. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Motu Proprio. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b c d e f g h Statutes. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Events. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Membership Online Directory [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Pius XI Medal. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. a b Publications. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Documenta. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Commentarii. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Honorary Academicians. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Karel Frantisek Wiesner. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Johanna Döbereiner. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Leopold Ruzicka. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Governance. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Ordinary Academicians. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Nobel Laureates. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • COLLINS, P. Michael 2009: Vatikán.
  • DENZLER, Georg, JÖCKLE, Clemens 2007: Vatikán – význam, dějiny, umění.
  • SOPOUCH, Jaromír, SOPOUCHOVÁ, Hana 1991: Za památkami Říma a Vatikánu.
  • Pecold, Lumír 1992: Vatikán.

Externí odkazy

editovat