Panzerkampfwagen IV

Panzerkampfwagen IV
	Panzer IV Ausf. G v barvách Afrikakorps
Typ vozidla	střední tank
Země původu	Německo
Historie
Výrobce	Krupp, Vomag, Nibelungenwerk
Návrh	1934–1936
Období výroby	1937–1945
Vyrobeno kusů	≈8,553
Ve službě	1937–1945 (Německo) ; 1954–1967 (Sýrie)
Základní charakteristika
Posádka	5 (velitel, střelec, nabíječ, řidič, radista/obsluha kulometu)
Délka	5,89–7 m (dle verze)
Šířka	2,88 m
Výška	2,68 m
Hmotnost	18–25 tun (dle verze)
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování	čelo: 80 mm korba a 50 mm věž; boky: 30 mm (Ausf. G, H, J)
Hlavní zbraň	7,5cm kanón KwK 37 L/24 nebo KwK 40 L/43 a L/48
Sekundární zbraně	2× 7,92 mm kulomet MG 34
Pohon a pohyb
Motor	12válcový motor Maybach HL 120 TRM
Výkon	300 hp (220 kW)
Odpružení	listové pružiny
Max. rychlost	42 km/h na cestě; 25 km/h v terénu
Poměr výkon/hmotnost	13 hp/t
Dojezd	140–320 km (dle verze)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Panzerkampfwagen IV (SdKfz 161, PzKpfw IV nebo Pz IV) byl německý střední tank, jehož první varianty byly vyvíjeny od konce roku 1934 v Německu. První prototypy vznikly na přelomu let 1935/1936, sériová výroba byla zahájena na podzim 1937. Během prvních let produkce byl vyráběn v nízkých počtech (desítky až nízké stovky kusů za rok), rozsáhlejší výroba začala až roku 1941. Nejprve byl určený k podpoře pěchoty, ale postupně se z něj stal hlavní německý bitevní tank. Jako jediný ze všech německých typů tanků se vyráběl a zároveň i používal po celou druhou světovou válku.

Původně byl tank Pz IV určen pro podporu útočící pěchoty a k ničení opevněných pozic, zatímco Pz III byl určen pro boj s obrněnou technikou nepřítele. U prvních variant Pz IV byl hlavní zbraní krátký 75mm kanón (7,5cm KwK 37 L/24), který ovšem nebyl ideální pro boj s obrněnou technikou protivníka. Kromě toho byl stroj vyzbrojen dvěma kulomety. Takovouto výzbroj vykazovaly varianty Pz IV A až F1. Nasazení tanků Pz IV na východní frontě, kde se střetly s těžce opancéřovanými a lépe vyzbrojenými tanky T-34 a KV-1, ukázalo na urychlenou potřebu vyvinout stroj schopný vést alespoň vyrovnaný boj s těmito protivníky. Jelikož tank Pz III neumožňoval instalaci patřičně silné výzbroje a vývoj nových typů byl zdlouhavý, zbýval pouze tank Pz IV, který byl urychleně vyzbrojen dlouhým 75mm kanonem (7,5cm KwK 40 L/43 u verzí F2 a G, 7,5cm KwK 40 L/48 u verzí H a J). Výroba prvních tanků typu F2 byla zahájena v březnu 1942. Celkem bylo do konce druhé světové války vyrobeno asi 8500 kusů všech variant (nejvíce ze všech německých tanků). Nejpočetnější přitom byly verze H a J s dlouhým kanónem. Tanky Pz IV byly výkonné a spolehlivé a představovaly přinejmenším vyrovnané protivníky většině tanků Spojenců. Byly používány i po druhé světové válce. Využívala je například československá armáda nebo francouzská armáda, které pak vyřazené tanky odprodaly do Sýrie, která je nasadila proti Izraeli za šestidenní války v roce 1967.

Varianty

Sd.Kfz., Sonderkraftfahrzeug = vojenské vozidlo

Ausf., Ausführung = provedení

B.W., Begleitwagen = doprovázející vůz (tanky Panzer IV měly doprovázet tanky Panzer III)

Sd.Kfz. 161 (KwK 37 L/24)

Ausf. A (1./B.W.) – výroba od listopadu 1937 do června 1938, motor HL 108 TR, pancéřování 14,5 mm
Ausf. B (2./B.W.) – výroba od května 1938 do října 1938, nový motor HL 120 TR, čelní pancéřování zvýšeno na 30 mm
Ausf. C (3./B.W.) – výroba od října 1938 do srpna 1939, menší úpravy
Ausf. D (4./B.W. a 5./B.W.) – výroba od října 1939 do října 1940, čelní pancéřování 30 mm, boční 20 mm
Ausf. E (6./B.W.) – výroba od října 1940 do dubna 1941, čelní pancéřování trupu zvýšeno na 50 mm, některé stroje dostaly přídavný pancíř věže o tloušťce 20–30 mm
Ausf. F (7./B.W.) – výroba od dubna 1941 do února 1942, čelní pancéřování trupu i věže 50 mm, boční 30 mm, někdy označován jako Ausf. F1 pro jasnější odlišení od Ausf. F2

Sd.Kfz. 161/1 (KwK 40 L/43)

Ausf. F2 (7./B.W. Umbau^{[pozn. 1]}) – výroba od března 1942, dočasné označení pro Ausf. F s novým dlouhým kanonem KwK 40 L/43 s délkou hlavně 43 ráží, první stroje měly jednokomorovou úsťovou brzdu, další již dvoukomorovou, jednalo se o reakci na silně pancéřované sovětské tanky KV-1 a T-34, proti kterým byly dosavadní tanky Panzer IV s krátkým kanónem bezmocné
Ausf. G (8./B.W.) – výroba od března 1942 do června 1943, název byl zaveden v červenci 1942 a označoval i tanky vyrobené jako Ausf. F2, některé stroje měly přídavný 30mm čelní pancíř na trupu

Sd.Kfz. 161/2 (KwK 40 L/48)

Ausf. H (9./B.W.) – výroba od května 1943 do února 1944, kanón KwK 40 prodloužený na délku 48 ráží, vyráběny s čelním 80mm pancířem trupu, přidán boční pancíř "schürzen" pro ochranu před protitankovými puškami (používané zejména na východní frontě)
Ausf. J (10./B.W.) – výroba od února 1944 do května 1945, odstranění všech "zbytečných" prvků (např. věž se na této verzi otáčela ručně) pro snížení výrobních nákladů, přibyla přídavná palivová nádrž pro zvýšení dojezdu

Významné modifikace

Sturmgeschütz IV – útočné dělo s kanónem 7,5cm KwK 40 L/48, vyrobeno 1 141 kusů
Heuschrecke – prototyp samohybného děla s houfnicí 10,5cm L/28
Jagdpanzer IV a Panzer IV/70– stíhač tanků s kanónem 7,5cm Pak 40 L/48 nebo 7,5cm Pak 42 L/70, vyrobeno přibližně 2 000 kusů
Brummbär – útočné dělo s houfnicí StuH 43 ráže 15 cm, vyrobeno 306 kusů
Möbelwagen – protiletadlový tank s 3,7cm FlaK 43, vyrobeno více než 200 kusů
Wirbelwind – protiletadlový tank s 2cm FlaK 38, vyrobeno 105 kusů
Ostwind – protiletadlový tank s 3,7cm FlaK 43, vyrobeno 45 kusů
Nashorn – stíhač tanků s 8,8cm PaK 43, vyrobeno 494 kusů
Hummel – samohybné dělo s houfnicí FH 18 ráže 15 cm, vyrobeno 724 kusů

Výkonnostně a dobově srovnatelné tanky

Australský Sentinel
Britský Cromwell
Kanadský Ram
Italský P26/40
Japonský Typ 2 Ho-I a Typ 3 Či-Nu
Sovětský T-28 a T-34-76
Švédský Stridsvagn m/42
Americký M3 Lee a M4 Sherman

Dochované tanky

V České republice se dochoval jediný tank, který je vystaven ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech. Tank byl obnoven do podoby verze Ausf. H.

Dva tanky tohoto typu z výzbroje Československé armády se zachovaly na Slovensku v Muzeu Slovenského národního povstání v Banské Bystrici a na pomníku v Údolí smrti. Oba tanky přestavují typ Ausf. J z konce výroby a na obou se zachovaly poválečné československé úpravy.

Galerie

Panzer IV Ausf. C
PzKpfw IV Ausf. D
Panzer IV Ausf. F1.
PzKpfw IV Ausf. H
PzKpfw IV Ausf. H ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech
Pz IV Ausf. J ukořistěný Syřanům za šestidenní války v izraelském muzeu
Pz IV Ausf. J v Muzeu Slovenského národního povstání v Banské Bystrici

Odkazy

Poznámky

↑ Umbau – modifikace, přestavba

Reference

↑ Thomas L. Jentz and Hilary Louis Doyle. Panzer Tracts No.23 - Panzer Production from 1933 to 1945. [s.l.]: Panzer Tracts, 2011. S. 50–59.

Literatura

ZALOGA, Steven J. Panzerkampfwagen IV vs Char B1 bis. [s.l.]: Grada, 20. 80 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-3836-9.
TOM–JENTZ, Hilary Doyle. Panzerkampfwagen IV. Ausf .G, H a J. 1942–45. Praha: Grada, 2009. 48 s. ISBN 978-80-247-2888-9.

Související články

Externí odkazy

Galerie Panzerkampfwagen IV na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Panzerkampfwagen IV na Wikimedia Commons
Panzer IV, jeho verze, modifikace, fotografie a videa na www.panzernet.net Archivováno 20. 12. 2005 na Wayback Machine.
Pz IV na www.fronta.cz
Pz IV na www.wehrmacht.cz

[2] Umbau – modifikace, přestavba

[Panzer_Tracts_23-1] Thomas L. Jentz and Hilary Louis Doyle. Panzer Tracts No.23 - Panzer Production from 1933 to 1945. [s.l.]: Panzer Tracts, 2011. S. 50–59.

[1]

[pozn. 1]