Palác Koruna

palác v Praze

Palác Koruna, známý také jako automat Koruna, je pozdně secesní budova z počátku 20. století stojící na Novém Městě na rohu Václavského náměstí č.p. 846 a ulice Na příkopě. Od roku 1983 je budova památkově chráněna (rejstříkové číslo 41360/1-2058).

Palác Koruna
Palác Koruna z Václavského náměstí
Palác Koruna z Václavského náměstí
Účel stavby

obchody, kanceláře

Základní informace
Slohsecese
ArchitektiAntonín Pfeifer, Matěj Blecha
Výstavba1911-1912
Současný majitelKoruna Palace Assets a.s.
Poloha
AdresaNa příkopě 846/2, Václavské náměstí 846/1
Praha 1, Nové Město
110 00  Praha 1, ČeskoČesko Česko
UliceNa příkopě a Václavské náměstí
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky41360/1-2058 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie budovy a vlastníci

editovat
 
Dům U Spinků, předchůdce Paláce Koruna (před 1910)

Dnešní palác Koruna stojí na místě, kde na konci 19. století stával dům U Spinků. V jeho kavárně Café Wien se v šedesátých letech 19. století scházívali čeští vlastenci, mezi nimi František Palacký, František Ladislav Rieger či František August Brauner.

Dům U Spinků byl zbourán v roce 1912 a na jeho místě byl postaven (stavební povolení vydal Magistrát hlavního města Prahy ke dni 24. dubna 1912) a otevřen dne 7. března 1914 (povolen k užívání) palác ve slohu pozdní secese. Šlo o jeden z prvních domů s železobetonovou konstrukcí, vznikl jako obestavba Haasova domu koberců (čp. 847). Budovu vybudovala na své náklady První česká všeobecná akciová společnost pro pojišťování na život, jež se později přejmenovala na „Koruna“.

V letech 1991–1996 bylo přízemí a podzemí budovy adaptováno pro obchodní účely (několikapodlažní prodejna Bontonland). Původně zde bylo podzemní kino a plovárna.

Do roku 2010 budovu vlastnila státní společnost Technoexport, kterou v roce 2009 zprivatizovala společnost Chemoprojekt, a.s. podnikatele Tomáše Plachého.[1] V roce 2010 se budova odštěpila do samostatné společnosti Koruna Palace Assets a.s., kterou vlastnila společnost Chemoprojekt. V roce 2014 se jediným akcionářem společnosti stala Safichem Group AG podnikatele Tomáše Plachého.[2]

Architektura

editovat

Palác projektovali architekti Antonín Pfeifer a Matěj Blecha. Základem stavby je železobetonová skeletová konstrukce, zasahující dvě patra pod zemí a čtyři patra nad zemí. Budova má lomenou průchozí pasáž s dvoranou a také má výraznou nárožní věž s korunou podpíranou atlanty, dvorana má kupoli s vitrážemi.

Využití

editovat

V budově sídlí 108 právnických osob a je zde 46 provozoven.[3]

Zaniklý Automat Koruna

editovat
 
Automat Koruna, 1932

V roce 1931 byl otevřen první „Koruna-Automat“ v pražském paláci Koruna. V meziválečném Československu si tak mohli občané také po vhození mince natočit z mosazného kohoutku limonádu a z automatického okénka ochutnat obložený chlebíček,[4] oblíbené byly také vepřenky nebo jahodový koktejl.[5] V roce 1948 byl Automat Koruna znárodněn.[6] Část automatu před rokem 1978 ustoupila vstupům metra, definitivně byl uzavřen v roce 1992.[7]

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. Čechům patří jen polovina „Václaváku“, iHNed.cz, 22. 10. 2010
  2. Úplný výpis z obchodního rejstříku - Koruna Palace Assets a.s., B 16399 vedená u Městského soudu v Praze
  3. Kurzy.cz: Václavské náměstí 846/1, Nové Město, 110 00 Praha 1, adresa, Právnické osoby
  4. extrastory.cz - Legendární bufet Koruna Archivováno 18. 3. 2016 na Wayback Machine.
  5. Reportáž pořadu Z metropole ČT z 6. 3. 2021, dostupné online.
  6. Vyhláška 1837/1948 Ú.l.I o znárodnění některých hostinských a výčepnických podniků a ubytovacích zařízení úplné a aktualní znění. ASPI [online]. [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. 
  7. Reportáž pořadu Z metropole ČT z 6. 3. 2021, dostupné online (čas 8:25).

Externí odkazy

editovat