Přeslička poříční

druh rostliny

Přeslička poříční neboli přeslička říční (Equisetum fluviatile) je rostlina z oddělení přesličky, jehož jediným recentním rodem je rod přeslička v širším pojetí (Equisetum s.l.).

Jak číst taxoboxPřeslička poříční
alternativní popis obrázku chybí
Přeslička poříční (Equisetum fluviatile)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkapraďorosty (Monilophyta)
Třídapřesličky (Equisetopsida)
Řádpřesličkotvaré (Equisetales)
Čeleďpřesličkovité (Equisetaceae)
Rodpřeslička (Equisetum)
Binomické jméno
Equisetum fluviatile
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přeslička poříční je vytrvalá, výtrusná bylina vysoká nejčastěji 30-150 cm, vyrůstající z článkovitého oddenku. Na rozdíl od přesličky rolní nemá přeslička poříční sezónní dimorfismus, fertilní lodyha s výtrusnicovým klasem se nijak výrazně neliší od lodyh sterilních. Lodyhy se zpravidla ve střední a dolní části přeslenitě větví, ale někdy se nevětví vůbec. Střední dutina zabírá 3/4-9/10 průměru stonku, což je mnohem více než u většiny jiných přesliček. Jako u ostatních přesliček se v každém uzlině nachází pochva, což jsou vlastně bočně srostlé přeslenitě uspořádané listy, nahoře mají listy volné konce a tvoří zuby pochvy. Výtrusnicový klas je solitérní, vrcholový, s tupou špičkou. O životním cyklu přesliček viz přeslička.

Stanoviště

editovat

Jedná se o mokřadní rostlinu, rostoucí přímo z vody nebo ve velmi vlhkém prostředí, dlouhodobé vyschnutí snáší špatně. Na okrajích některých tůní a rybníků tvoří monocenózy, které mají charakter rákosin (sv. Phragmition communis, as. Equisetetum fluviatilis).

Areál rozšíření

editovat

Roste v Evropě, Asii a v Severní Americe.

Výskyt v Česku

editovat

Dosti běžný druh, častější je spíše v nižších a středních polohách, nad 1000 m n. m. většinou už chybí.

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].

Literatura

editovat
  • Hrouda L. (1988), In Slavík B. et Hejný S.: Květena České republiky, vol. 1.
  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha

Externí odkazy

editovat