Předsednictvo Bosny a Hercegoviny

Předsednictvo Bosny a Hercegoviny či Prezidium Bosny a Hercegoviny (bosensky/srbsky/chorvatsky Predsjedništvo Bosne i Hercegovine) je kolektivní hlavou Bosny a Hercegoviny a nejvyšší státní institucí. Je tvořeno zástupci tří konstitutivních národností, Bosňáků, Chorvatů a Srbů.[1] Jeho členové jsou voleni v přímých volbách na volební období 4 let.

Předsednictvo Bosny a Hercegoviny
Predsjedništvo Bosne i Hercegovine
Предсједништво Босне и Херцеговине
Státní znak Bosny a Hercegoviny

Úřadující
Željko Komšić
Željka Cvijanović
Denis Bećirović

SídloBudova předsednictva Bosny a Hercegoviny
Jmenujepřímá volba
Funkční období4 roky
Vytvoření5. října 1996
Webová stránkawww.predsjednistvobih.ba
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
Možná hledáte: Předsednictvo SFRJ.

Historická tradice Předsednictva Bosny a Hercegoviny sahá do období socialistické Jugoslávie, kdy takto – formou kolektivní hlavy státu – byly od sedmdesátých let řízeny všechny svazové republiky, autonomní oblasti a po smrti Tita i samotná federace.

Předsednictvo Socialistické republiky Bosny a Hercegoviny mělo devět členů, po prvních svobodných volbách v prosinci 1990 sedm: dva Bosňáky, dva Chorvaty, dva Srby a jednoho delegáta, který zastupoval zbývající národy (konstitutivní v jedné z republik federace) a národnosti (dobovým jazykem etnické menšiny) Bosny a Hercegoviny.[2]

Současnost

editovat

Pravomoci

editovat
 
Sídlo Předsednictva Bosny a Hercegoviny v Sarajevu.

Daytonskou ústavou z roku 1995 bylo v Bosně a Hercegovině zřízeno Předsednictvo Bosny a Hercegoviny fungující jako hlava státu a současně hlava vlády. Předsednictvo se skládá ze tří členů – po jednom z řad Bosňáků, Srbů a Chorvatů. Ústava dává předsednictvu tyto práva a povinnosti:[3]

  • Vedení zahraniční politiky Bosny a Hercegoviny.
  • Jmenování velvyslanců a dalších mezinárodních zástupců Bosny a Hercegoviny.
  • Reprezentaci Bosny a Hercegoviny v mezinárodních a evropských organizacích a institucích a usilování o členství v těchto organizacích a institucích, jichž Bosna a Hercegovina není členem.
  • Vyjednávání, vypovídání a po souhlasu Parlamentního shromáždění ratifikaci mezinárodních smluv.
  • Provádění rozhodnutí Parlamentního shromáždění.
  • Předkládání návrhu ročního rozpočtu Parlamentnímu shromáždění na doporučení Rady ministrů.
  • Podávání zpráv Parlamentnímu shromáždění o výdajích předsednictva nejméně jednou ročně,
  • Koordinaci spolupráce s mezinárodními a nevládními organizacemi v Bosně a Hercegovině.
  • Plnění dalších funkcí, které mohou být nezbytné k vykonávání jeho povinností, které mu mohou být svěřeny Parlamentní shromážděním.

Rozhodnutí Předsednictva BaH jsou přijímána většinou hlasů, tedy konsensem všech tří členů nebo poměrem dva ku jednomu. Ve druhém případě se však přehlasovaný člen Předsednictva BaH může obrátit na parlament své entity (tedy FBiH nebo RS), aby bylo posouzeno, zda nebyl poškozen „životní zájem entity“. Pokud příslušný parlament konstatuje, že se tak stalo, rozhodnutí nevstupuje v platnost. Ve volebním období 20062010 tuto možnost několikrát využili srbský zástupce Nebojša Radmanović[4] i Haris Silajdžić zvolený z řad bosňáckého národa, který však v jednom případě podporu pro své veto nedostal.[5][6]

Členové Předsednictva jsou voleni v přímých volbách odděleně ve dvou entitách, z nichž se Bosna a Hercegovina skládá – ve Federaci BaH (FBiH) se volí bosňácký a chorvatský člen a v Republice srbské (RS) zástupce Srbů.[7] Kandidáti pro jednotlivé pozice se ucházejí o funkce na samostatných etnických kandidátkách, což omezuje možnost kandidatury pro občany, kteří se neidentifikují s jednou z těchto tří etnických skupin. V RS jsou na volebním lístku uvedeni pouze srbští kandidáti a vítěz je určen prostou většinou hlasů. V FBiH jsou bosňáčtí a chorvatští kandidáti uvedeni na stejném volebním lístku, ale jsou rozděleni do dvou samostatných etnických seznamů. Voliči mají jeden hlas a vítěz v každém seznamu je určen prostou většinou hlasů.[8][9]

Způsob volby Předsednictva BaH je terčem časté kritiky z pozic obrany lidských práv, protože není umožněno stát se členem Předsednictva BaH komukoli, kdo se hlásí k jiné národnosti než k uvedeným třem největším. Kromě toho, při posledních dvou volbách vzniklo v zemi napětí kvůli opakovanému zvolení Željka Komšiće na místo chorvatského člena Předsednictva BaH. Komšić byl totiž členem Sociálně demokratické strany (SDP), opírající se zejména o podporu Bosňáků, a také z počtu hlasů je zřejmé, že byl zvolen převážně hlasy levicově orientovaných Bosňáků.[10]

Předsedové Předsednictva Bosny a Hercegoviny

editovat

Od roku 1998 se jednotliví členové Předsednictva po osmi měsících střídají ve funkci předsedy.[11]

Členové Předsednictva Bosny a Hercegoviny

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Predsjedništvo Republike Bosne i Hercegovine na bosenské Wikipedii.

  1. Ústava Bosny a Hercegoviny (anglicky). www.ccbh.ba [online]. [cit. 2009-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-10-28. 
  2. a b Výsledky voleb 1990 (anglicky). www.barnsdle.demon.co.uk [online]. [cit. 2009-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-02-06. 
  3.   Dílo Constitution of Bosnia and Herzegovina ve Wikizdrojích (anglicky)
  4. Poslanici podržali Radmanovićev veto (srbsky)[nedostupný zdroj]
  5. Silajdžić proglasio dvojno državljanstvo destruktivnim po vitalni interes Federacije (bosňácky). www.sarajevo-x.com [online]. [cit. 2009-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-17. 
  6. Silajdžić bez podrške Bošnjaka (srbsky)[nedostupný zdroj]
  7. Presidency of Bosnia and Herzegovina. Constitutional and Legal Jurisdictions [online]. 4/23/2004 [cit. 2009-08-24]. Anglicky. Dostupný z WWW Archivováno 23. 12. 2008 na Wayback Machine..
  8. General elections in Bosnia and Herzegovina, 2 October 2022. Groupe d'études géopolitiques [online]. [cit. 2025-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Bosnia and Herzegovina’s Extremely Complicated Electoral System Unpacked. International Republican Institute [online]. 2022-10-01 [cit. 2025-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Nije točno da Hrvati nisu glasali za Željka Komšića, u Grudama je dobio 124 glasa (chorvatsky). www.jutarnji.hr [online]. [cit. 2010-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. 
  11. Background Note: Bosnia and Herzegovina (U. S. Department of state, anglicky)
  12. a b c d Chronologie Předsednictva BiH (anglicky). www.predsjednistvobih.ba [online]. [cit. 2009-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-22. 
  13. Inaugurisani Radmanović, Izetbegović i Komšić (bosensky)

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat