Wikipedie

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013

(přesměrováno z Předčasné volby do Parlamentu 2013)

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se uskutečnily ve dnech 25.–26. října 2013. Tyto parlamentní volby byly předčasné. Poslanci přijali ústavní usnesení o žádosti prezidenta republiky o rozpuštění Poslanecké sněmovny podle čl. 35 odst. 2 Ústavy České republiky dne 20. srpna 2013. Prezident Miloš Zeman rozpustil sněmovnu 28. srpna.[1]

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013
StátČeskoČesko Česko
Druh volebparlamentní
Volební termín25.–26. října 2013
Předchozí volby2010
Následující volby2017
Volební účast59,48 %
Počet kand. stran23
Výsledky
strana %
ČSSD
 
 20,45
ANO
 
 18,65
KSČM
 
 14,91
TOP 09
 
 11,99
ODS
 
 7,72
Úsvit
 
 6,88
KDU⁠-⁠ČSL
 
 6,78
SZ
 
 3,19
Piráti
 
 2,66
Svobodní
 
 2,46
SPOZ
 
 1,51
strany které dosáhly na státní příspěvek (alespoň 1,5 %).
Předseda vlády
Před volbamiJiří Rusnok (nestr.)
Po volbáchBohuslav Sobotka (ČSSD)

Ve volbách zvítězila Česká strana sociálně demokratická, která získala 20,45 % hlasů a 50 mandátů. Na druhém místě překvapivě skončilo ANO 2011, které získalo 18,65 % a 47 mandátů. Třetí skončila Komunistická strana Čech a Moravy, další pak bývalé vládní strany TOP 09 a Občanská demokratická strana. Do sněmovny se ještě dostaly Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury a KDU-ČSL.

Výsledky

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam členů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po volbách 2013.
 
Podrobné výsledky voleb
     ČSSD
     ANO
     KSČM
     TOP 09

Státní volební komise oficiální výsledky vyhlásila 30. října, její sdělení vyšlo pod č. 343/2013 Sb.[2] Vítězem voleb se stala ČSSD s 20,45 % hlasů, druhé místo obsadilo hnutí ANO s 18,65 %, třetí místo připadlo KSČM se ziskem 14,91 %. Čtvrté místo si připsala TOP 09 s 11,99 %, na pátém místě skončila ODS se 7,72 %, na šestém místě hnutí Úsvit se ziskem 6,88 % hlasů a na sedmém se umístila KDU-ČSL se 6,78 % hlasů. Ostatní strany nepřekročily pětiprocentní kvórum a do sněmovny se tak nedostaly. Volební účast byla 59,48 %, kdy bylo odevzdáno celkem 5 007 212 hlasů (z toho platných 4 969 984) z 8 424 227 oprávněných voličů.[3]

ČSSD ANO KSČM TOP 09 ODS Úsvit KDU-ČSL
Volební lídr  
Bohuslav Sobotka 		 
Andrej Babiš 		 
Vojtěch Filip 		 
Karel Schwarzenberg 		 
Miroslava Němcová 		 
Tomio Okamura 		 
Pavel Bělobrádek
Počet hlasů 1 016 829 927 240 741 044 596 357 384 174 342 339 336 970
Počet procent 20,45 % ▼ 18,65 % ▬ 14,91 % ▲ 11,99 % ▼ 7,72 % ▼ 6,88 % ▬ 6,78 % ▲
Počet mandátů 50 47 33 26 16 14 14
Předchozí volby (2010) 22,08% (56) nová strana 11,27% (26) 16,70% (41) 20,22% (53) nová strana 4,39% (0)

Celkové výsledky

editovat
 
Subjekt Hlasy Mandáty
Počet % Počet ±
Česká strana sociálně demokratická 1 016 829 20,45 50 -6
ANO 2011 927 240 18,65 47 +47
Komunistická strana Čech a Moravy 741 044 14,91 33 +7
TOP 09 596 357 11,99 26 -15
Občanská demokratická strana 384 174 7,72 16 -37
Úsvit přímé demokracie 342 339 6,88 14 +14
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová 336 970 6,78 14 +14
Strana zelených 159 025 3,19 0 -
Česká pirátská strana 132 417 2,66 0 -
Strana svobodných občanů 122 564 2,46 0 -
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI 75 113 1,51 0 -
Dělnická strana sociální spravedlnosti 42 906 0,86 0 -
Politické hnutí Změna 28 592 0,57 0 -
Hlavu vzhůru – volební blok 21 241 0,42 0 -
Suverenita – Strana zdravého rozumu 13 538 0,27 0 -
Strana soukromníků České republiky 13 041 0,26 0 -
Koruna Česká 8 932 0,17 0 -
LEV 21 – Národní socialisté 3 843 0,07 0 -
Aktiv nezávislých občanů 1 237 0,02 0 -
Pravý blok 1 225 0,02 0 -
Romská demokratická strana 609 0,01 0 -
Občané 2011 455 0,00 0 -
Klub angažovaných nestraníků 293 0,00 0 -
Celkem 4 969 984 100 200 –

Zvolení poslanci podle politické příslušnosti

editovat

[4]

Politický subjekt Počet poslanců
Česká strana sociálně demokratická 46
bezpartijní 36
Komunistická strana Čech a Moravy 30
ANO 2011 27
TOP 09 20
Občanská demokratická strana 15
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová 12
Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury 3
Věci veřejné 3
Starostové a nezávislí 3
Severočeši.cz 2
Východočeši 1
Starostové pro Liberecký kraj 1
Občané 2011 1

Výsledky podle krajů (v procentech)

editovat
ČSSD ANO KSČM TOP 09 ODS Úsvit KDU-ČSL
Praha 14,09 16,46 8,52 23,03 11,99 3,19 5,46
Středočeský kraj 18,44 20,07 14,41 14,64 8,85 6,32 4,05
Jihočeský kraj 20,73 16,97 16,45 12,77 8,08 7,07 6,66
Plzeňský kraj 21,65 18,52 15,76 11,27 10,64 5,57 4,85
Karlovarský kraj 21,34 21,32 16,72 10,08 6,72 8,33 3,36
Ústecký kraj 20,77 21,29 20,22 8,50 6,24 7,64 2,22
Liberecký kraj 16,89 21,59 14,38 15,25 6,95 7,97 3,01
Královéhradecký kraj 18,57 20,28 14,08 12,91 7,27 8,08 6,79
Pardubický kraj 20,53 19,82 14,62 10,81 7,10 6,85 7,70
Kraj Vysočina 23,01 15,89 16,86 9,07 6,83 6,84 10,54
Jihomoravský kraj 22,94 17,34 14,36 9,79 7,01 6,49 10,26
Olomoucký kraj 22,22 19,61 17,03 7,74 6,03 8,86 7,94
Zlínský kraj 19,39 18,31 12,90 9,21 5,66 10,17 13,22
Moravskoslezský kraj 26,38 18,07 17,53 6,16 5,45 7,78 7,24
Česká republika 20,45 18,65 14,91 11,99 7,72 6,88 6,78

Rozdělení mandátů podle krajů

editovat
Mandáty ČSSD ANO KSČM TOP 09 ODS Úsvit KDU-ČSL
Praha 24 4 5 2 7 4 1 1
Středočeský kraj 25 6 6 4 4 2 2 1
Jihočeský kraj 12 3 2 2 2 1 1 1
Plzeňský kraj 11 3 3 2 2 1 0 0
Karlovarský kraj 5 2 2 1 0 0 0 0
Ústecký kraj 14 4 4 3 1 1 1 0
Liberecký kraj 8 2 2 1 2 0 1 0
Královéhradecký kraj 11 2 3 2 1 1 1 1
Pardubický kraj 10 2 2 2 1 1 1 1
Kraj Vysočina 11 3 2 2 1 1 1 1
Jihomoravský kraj 23 6 5 4 2 2 1 3
Olomoucký kraj 12 3 3 2 1 1 1 1
Zlínský kraj 12 3 3 2 1 0 1 2
Moravskoslezský kraj 22 7 5 4 1 1 2 2
Česká republika 200 50 47 33 26 16 14 14

Mapy výsledků

editovat

Mapy výsledků sedmi stran, které se dostaly do nové sněmovny.

Situace před volbami

editovat
 
Předvolební mítink ČSSD v České Lípě
 
Předvolební mítink ANO v České Lípě
 
Volební místnost na ZŠ Palmovka, Praha
 
Volební místnost v Nových Zákupech krátce po zahájení voleb

Politická krize 2013

editovat

V reakci na červnovou aféru podal dne 17. června demisi premiér Petr Nečas. O pár dní později se strany dosavadní středopravicové koalice, tj. ODS, TOP 09 a LIDEM, dohodly na pokračování koaliční spolupráce pod vedením nové premiérky Miroslavy Němcové. Prezident republiky Miloš Zeman ale přání trojkoalice nevyslyšel a dne 25. června jmenoval premiérem bývalého ministra financí své vlády Jiřího Rusnoka. Proti tomuto kroku se bývalá trojkoalice silně ohradila, zatímco opoziční strany (ČSSD, KSČM a VV) uvítaly konec Nečasovy vlády. Dne 10. července byl Rusnokův kabinet jmenován, koalice v následujících týdnech setrvala na svém stanovisku dostat šanci pro sestavení své vlády, což odůvodňovala podporou 101 poslanců pro vznik nové vlády na půdorysu dosavadní vládní koalice. Týden po jmenování vlády se ČSSD pokusila rozpustit sněmovnu, ale na její stranu se přidalo pouze 96 poslanců (ČSSD, KSČM, VV a někteří nezařazení).

Dne 7. srpna předstoupila vláda před Poslaneckou sněmovnou s žádostí o vyslovení důvěry. Ta jí sice nebyla poměrem 93 ku 100 hlasům udělena, ale hlasování současně představovalo rozpad dosavadní parlamentní většiny ODS, TOP 09 a LIDEM. Hlasování se totiž neúčastnili dva poslanci za ODS Tomáš Úlehla a Jan Florián a v reakci na jejich rozhodnutí ze sálu před hlasováním odešla i předsedkyně strany LIDEM Karolína Peake. Krátce před hlasováním vystoupil 1. místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který oznámil, že pokud se proti Rusnokově vládě aktivně nepostaví 101 koaličních poslanců, podpoří TOP 09 konání předčasných voleb. Vzhledem k tomu, že proti Rusnokově vládě aktivně hlasovalo pouze 98 koaličních poslanců, vystoupil po hlasování předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík, který předložil seznam podpisů všech 42 poslanců TOP 09 a Starostů ke svolání mimořádné schůze k rozpuštění sněmovny.

Rozpuštění sněmovny

editovat

Ještě během 7. srpna se sešli zástupci ČSSD a TOP 09 ohledně podání společného návrhu k rozpuštění Poslanecké sněmovny. Následující den se k návrhu připojila KSČM a posléze i Věci veřejné. Návrh na rozpuštění Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky podle čl. 35 odst. 2 Ústavy České republiky podalo celkem 126 poslanců. Předčasné volby za jediné rozumné východisko označila i předsedkyně LIDEM Karolína Peake. Z dřívějších vyjádření se pro předčasné volby vyslovili i dva poslanci strany LEV 21 a nezařazená Kristýna Kočí. Nejednoznačný byl postoj ODS. Zatímco předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová se přiklonila ke konání voleb, naopak předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda oznámil v České televizi, že většina představitelů strany je proti rozpuštění sněmovny.

Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny byla zahájena v pátek 16. srpna, byla ale hned přerušena a o rozpuštění sněmovny se hlasovalo až v následující úterý, 20. srpna. ODS se rozhodla hlasování neúčastnit a odešla ze sálu. Výjimkou byla předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová, která hlasovala proti. Návrh usnesení k návrhu prezidentu k rozpuštění Poslanecké sněmovny byl ale přesto pohodlně schválen, když pro něj hlasovalo celkem 140 poslanců (především poslanecké kluby ČSSD, KSČM, TOP 09 a VV), proti jich bylo jen sedm.[5][6]

Ústavní stížnosti

editovat

Poslanec Petr Skokan (VV) podal 19. srpna ústavní stížnost proti způsobu svolání a průběhu schůze Poslanecké sněmovny, na které byla projednávána žádost o vyslovení důvěry vládě Jiřího Rusnoka. V ní napadl jak to, že podle jeho názoru nebyla schůze svolána řádně a včas, tak také samotný její průběh, a dožadoval se svolání nové schůze. Do doby rozhodnutí Ústavního soudu navíc navrhl, aby soud vydal předběžné opatření, kterým by prezidentu republiky zakázal reagovat na jakékoli podněty, které přijdou ze strany Poslanecké sněmovny, tedy i na návrh na její rozpuštění a vypsání nových voleb.

Kromě toho prohlásil, že k Ústavnímu soudu byla podána druhá ústavní stížnost, jejímž autorem sám není, o které ale ví, že směřuje proti rychlosti vyhlášení nových voleb. Nevyloučil, že projednání ústavních stížností může zapříčinit odklad voleb až do jara 2014.[7] Ústavní soud však dne 3. září 2013 stížnost Petra Skokana odmítl, protože k jejímu projednání není příslušný a protože rozpuštěné sněmovně už nelze uložit žádnou povinnost.[8][9]

Jednání s prezidentem republiky

editovat

23. srpna 2013 se sešli předsedové stran, zastoupených v Poslanecké sněmovně – Bohuslav Sobotka (ČSSD), Martin Kuba (ODS), Karel Schwarzenberg (TOP 09), Vojtěch Filip (KSČM) a Vít Bárta (Věci veřejné), s prezidentem republiky Milošem Zemanem. Prezident předsedům sdělil, že volby hodlá vyhlásit na 25. a 26. října 2013 s tím, že svolá zahajující schůzi nové sněmovny na 26. listopadu 2013. Rozhodnutí o rozpuštění Poslanecké sněmovny a o vyhlášení voleb vydal 28. srpna 2013 a stejný den byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů.[1]

Harmonogram voleb a jejich příprav

editovat

Níže je uveden harmonogram voleb se základními termíny. Detailní harmonogram zveřejnil ve svém článku zpravodajský server ČTK.[10]

  • úterý 20. srpna: Poslanecká sněmovna odhlasovala své rozpuštění
  • středa 28. srpna: Prezident republiky vydal rozhodnutí o rozpuštění sněmovny a vyhlásil termín předčasných voleb.[11]
  • do neděle 15. září: Občané mohou požádat o hlasování v zahraničí[11]
  • úterý 17. září (v případě předčasných voleb 38 dní před prvním dnem hlasování): Nejzazší termín pro podání kandidátních listin. Další 4 dny je lze ještě měnit a doplňovat[11]
  • pondělí 30. září: Do této doby musí krajské úřady a pražský magistrát rozhodnout o registraci kandidátek[11]
  • středa 2. října: Rozlosování čísel stranám Státní volební komisí[12]
  • od pondělí 14. října do středy 23. října 14:00: Vysílání volebních spotů stran v České televizi a rozhlase[11]
  • od úterý 22. října (3 dny před začátkem voleb) do konce hlasování: Zákaz zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů[10]
  • do středy 23. října 16:00: Možnost osobně požádat o voličský průkaz[10]
  • pátek 25. října 14:00–22:00, sobota 26. října 8:00–14:00: Volby[11]

Kandidující subjekty

editovat

Do Poslanecké sněmovny kandidovaly tyto subjekty, podle abecedy:

Název Logo Volební číslo Lídr Foto Poznámka
Aktiv nezávislých občanů   14 Karol Schneider
ANO 2011   20 Andrej Babiš   podpora: Hnutí pro Prahu 11; Severočeši.cz; Východočeši
Česká pirátská strana
 
 3 Ivan Bartoš  
Česká strana sociálně demokratická   1 Bohuslav Sobotka  
Dělnická strana sociální spravedlnosti   18 Tomáš Vandas  
Hlavu vzhůru – volební blok 5 Jana Bobošíková   podpora: Demokratická strana zelených; Jihočeši 2012; Právo a spravedlnost; Pro sport a zdraví; Suverenita – Blok Jany Bobošíkové; Uzdravme naši politiku
Klub angažovaných nestraníků   8 Pavel Holba podpora: Klíčové hnutí
Komunistická strana Čech a Moravy   21 Vojtěch Filip   podpora: Strana demokratického socialismu
Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)   24 Václav Srb  
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová   11 Pavel Bělobrádek   podpora: Hnutí O co jim jde?!; Konzervativní strana
LEV 21 – Národní socialisté   22 Jiří Paroubek   podpora: Česká strana národně socialistická
Občané 2011 16 Ludvík Adámek
Občanská demokratická strana   6 Miroslava Němcová   úřadujícím předsedou strany byl v době konání voleb Martin Kuba
Politické hnutí Změna   9 Jan Korytář   podpora: Humanistická strana; Moravané; Občané.cz; Zelení
Romská demokratická strana 7 Miroslav Tancoš
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI   15 Zdeněk Štengl
Strana soukromníků České republiky
 
 10 Rostislav Senjuk podpora: LIDEM – liberální demokraté; Občané pro Budějovice; SNK Evropští demokraté
Strana svobodných občanů 10 Petr Mach  
Strana zelených   23 Ondřej Liška   podpora: Strana rovných příležitostí
Suverenita – Strana zdravého rozumu   13 Petr Hannig   podpora: SDŽ – Strana důstojného života
TOP 09   4 Karel Schwarzenberg   podpora: Starostové a nezávislí; Starostové pro Liberecký kraj
Úsvit přímé demokracie   17 Tomio Okamura   podpora: Balbínova poetická strana; Věci veřejné
Volte Pravý blok   12 Petr Cibulka

Předvolební průzkumy

editovat

Poslední výsledky předvolebních průzkumů mohly být zveřejněny 21. října.[13]

Stranické preference

editovat
Výzkum Počet respondentů ČSSD KSČM TOP 09 ODS SPOZ ANO Ostatní Nerozhodnutí Nevoliči
PPM Factum, 12. – 16. 8. 2013[14] 1002 21 % 9 % 10 % 6 % 5 % 5 % 10 % 25 % 10 %
CVVM, 9. – 16. 9. 2013[15] 1029 19,5 % 12,5 % 7,5 % 5 % 3 % 8,5 % 6,5 % 14,5 % 23 %

Volební model

editovat
Výzkum Počet respondentů Volební účast (%) ČSSD KSČM TOP 09 ODS SPOZ ANO KDU-ČSL Úsvit Ostatní
PPM Factum, 14. 6. – 20. 6. 2013[16] 945 50,5 29,3 % 16,1 % 15 % 8 % 6,6 % — 7,5 % —
Sanep, 4. 7. – 10. 7. 2013[17] 7 159 53,4 27,2 % 17,5 % 9,2 % 8 % 7 % 2 % 7,1 % 2,9 % 19,1 %
Median, 14. 6. – 14. 7. 2013[18] 1 377 62 34 % 18,5 % 15 % 13 % 3% — 5,5 % — 11 %
Sanep, 8. 8. – 14. 8. 2013[19] 6 138 55,2 27,9 % 16,7 % 13,1 % 7,8 % 7,2 % 2,6 % 6,4 % 2,7 % 5,6 %
Median, 15. 7. – 15. 8. 2013[20] 1 161 63,5 32 % 15,5 % 15 % 13,5 % 5 % — 4 % — 15 %
TNS Aisa, 2. 9. – 5. 9. 2013[21] 1 205 71 28 % 15,5 % 13 % 9,5 % 5,5 % 7 % — 5,5 % 16 %
Sanep, 5. 9. –11. 9. 2013[22] 7 879 56,2 26,2 % 16,2 % 13,9 % 8,7 % 6,9 % 6,1 % 5,2 % 3,7 % 13,1 %
PPM Factum, 5. 9. – 15. 9. 2013[23] 967 52,7 26,2 % 16,7 % 13,8 % 8 % 5,1 % 10,9 % 6,7 % 2,5 % 10,1 %
CVVM, 9. 9. – 16. 9. 2013[15] 1 029 62 30,5 % 19,5 % 12,5 % 7 % 5,5 % 14 % 4,5 % 2,5 % 4 %
STEM, 15. 9. – 21. 9. 2013[24] 1 043 65 28 % 17 % 11 % 12,5 % 5,5 % 10 % 5,5 % 2,5 % 8 %
TNS Aisa, 18. 9. – 24. 9. 2013[25] 1 051 71 29 % 14,5 % 10,5 % 9 % 4 % 11 % 5,5 % 5 % 11,5 %
TNS Aisa, 23. 9. – 2. 10. 2013[26] 1 210[27] 73[27] 29 % 11 % 9,5 % 8,5 % 5 % 13 % 6,5 % 4,5 % 13 %
TNS Aisa, 30. 9. – 9. 10. 2013[28] 865 77 28,5 % 12,5 % 11 % 6,5 % 4,5 % 12,5 % 6 % 5 % 13,5 %
PPM Factum, 30. 9. – 10. 10. 2013[29] 972 54 22,8 % 17,1 % 13,2 % 7,2 % 4,7 % 12,1 % 5,9 % 3,7 % 13,3 %
STEM, 8. 10. –15. 10. 2013[30] 1 052 67 25,9 % 13,3 % 11,5 % 8,6 % 2,6 % 16,1 % 4,5 % 5,9 % 11,6 %
CVVM, 7. 10. – 14. 10. 2013[31] 999 63 26 % 18 % 9 % 6,5 % 3,5 % 16,5 % 5 % 5 % 10,5 %
Median, 16. 9. – 16. 10. 2013[32] 1 083 60 25,5 % 16 % 13 % 8 % 5 % 13 % 6 % 4 % 9,5 %
TNS Aisa, 7. 10. – 16. 10. 2013[33] 1 200 78 23 % 14 % 10,5 % 7 % 4 % 16 % 6 % 6 % 8 %

Strany, které v prvním průzkumu získaly nad 1 % hlasů, byly Strana zelených (3,1 %), Úsvit přímé demokracie (2,9 %), LEV 21 (2,9 %), Dělnická strana sociální spravedlnosti (2,8 %), Česká pirátská strana (2,6 %), Suverenita – Blok Jany Bobošíkové (2,1 %) a Starostové a nezávislí (1,8 %). V druhém průzkumu nad 1 % hlasů získaly SBB (3,2 %), Strana zelených (2,8 %), Úsvit přímé demokracie (2,7 %), Česká pirátská strana (2,4 %), LEV 21 (2,0 %). Podle čtvrtého průzkumu by nad 3 % hlasů získaly Úsvit (3,7 %) a SBB (3,3 %). Těsně pod hranicí 3 % by zůstali Piráti, Svobodní, DSSS a LEV 21.

Povolební situace

editovat
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Po volbách nastala situace, kdy se stala česká parlamentní scéna značně nepřehlednou a roztříštěnou. Na parlamentní půdu poslaly volební výsledky řadu nových hráčů, některé dokonce ve velmi silné pozici (hnutí ANO Andreje Babiše získalo přes 18,5 % hlasů, Úsvit Tomia Okamury téměř 7 %). Na druhou stranu citelně oslabily obě velké strany, jejichž soupeření i občasné pragmatické spojenectví se stalo osou stranického systému v České republice od dob jejího vzniku. ČSSD získala necelých 20,5 % hlasů, což jí sice zajistilo vítězství v těchto volbách, ale oproti očekávání, předvolebním průzkumům veřejného mínění i oproti dosavadním volebním výsledkům této strany se jednalo o překvapivě nízký zisk. ODS získala v těchto volbách 7,72 % a pouhých 16 křesel. Nově zvolený poslanec a pozdější předseda této strany Petr Fiala prohlásil: "ODS, jak jsme jí dosud znali, přestala existovat."

KSČM oproti předchozímu volebnímu období mírně posílila na bezmála 15 % a stala se třetí nejsilnější stranou. TOP 09 získala 12 %, což sama považovala vzhledem ke svému ostře neoliberálnímu proreformnímu kurzu v Nečasově vládě za relativní úspěch. Do parlamentních lavic se po předchozím mimoparlamentním období vrátila KDU-ČSL (6,78 %). Tomio Okamura svou novou formaci Úsvit přímé demokracie dosáhl 6,9 % zastoupení ve Sněmovně.

Nesplnily se prognózy rekordního množství propadlých hlasů. Mimoparlamentními stranami se stala Strana zelených (3,2 % hlasů), Piráti (2,7 % hlasů) a Strana svobodných občanů (2,5 % hlasů). Překvapením byl nízký zisk SPOZ, která přitom byla páteří dosavadní (parlamentem nepodpořené) vlády Jiřího Rusnoka s neskrývanou podporou prezidenta Miloše Zemana, stejně jako necelých 0,5 % hlasů pro stranu Jany Bobošíkové Hlavu vzhůru – volební blok podporovanou nepřímo Václavem Klausem.

Prezident republiky svolal zasedání nově zvolené Poslanecké sněmovny na 25. listopadu.[34] Toho dne 199 přítomných poslanců složilo ústavní slib.

Z povolebních jednání vzešla vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, která se opírala o většinu 111 poslanců z 200. Vláda byla jmenována prezidentem Milošem Zemanem 28. ledna 2014 a byla podpořena sněmovnou při hlasování o důvěře vládě 18. února 2014.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu, jsou použity prosté internetové adresy, u nichž může hrozit znefunkčnění odkazu. Přidejte prosím doplňující informace standardní způsobem pomocí citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
  1. ↑ a b Rozhodnutí prezidenta republiky o rozpuštění Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 265/2013 Sb. a rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 266/2013 Sb.
  2. ↑ Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 25. a 26. října 2013
  3. ↑ Celkové výsledky hlasování | volby.cz. www.volby.cz [online]. [cit. 2016-11-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ ČSÚ: Zvolení poslanci dle poř. čísla > Všechny kraje – Všechny kandidátní listiny
  5. ↑ Návrh usnesení k návrhu prezidentu k rozpuštění Poslanecké sněmovny – 6. hlasování 59. schůze Poslanecké sněmovny, 20. srpna 2013, 17:17
  6. ↑ Usnesení PS č. 1767 – k návrhu usnesení Poslanecké sněmovny, kterým se navrhuje prezidentu republiky rozpuštění Poslanecké sněmovny
  7. ↑ Skokan postrašil poslance ústavní stížností. Ohrozí to volby?, Novinky.cz, 21. srpna 2013
  8. ↑ Usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 9. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 42/13, [cit. 2021-01-03]. Dostupné online.
  9. ↑ Skokan se stížností u Ústavního soudu nepochodil, Novinky.cz, 4. září 2013
  10. ↑ a b c PROFIL: Přehled termínů pro volby do Poslanecké sněmovny, ČeskéNoviny.cz
  11. ↑ a b c d e f Zeman rozpustil Sněmovnu, předvolební boj může začít, iDNES.cz
  12. ↑ Zeman podepsal konec sněmovny a vyhlásil volby, Aktuálně.cz
  13. ↑ § 16 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. Dostupné online
  14. ↑ KNOBLOCH, František. Podpora neparlamentních stran sílí [online]. ppm factum, 2013-08-19 [cit. 2013-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-17. 
  15. ↑ a b KUNŠTÁT, Daniel. Stranické preference a volební model v září 2013 [online]. Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2013-09-24 [cit. 2013-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27. 
  16. ↑ Archivovaná kopie. www.factum.cz [online]. [cit. 2013-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-17. 
  17. ↑ http://www.sanep.cz/pruzkumy/volebni-preference-publikovano-11-7-2013/
  18. ↑ www.median.cz [online]. [cit. 2013-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27. 
  19. ↑ http://sanep.cz/sid=kd6e2t8b17eva2e44a01o1ikk2/pruzkumy/volebni-preference-publikovano-15-8-2013/
  20. ↑ www.median.cz [online]. [cit. 2013-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-03. 
  21. ↑ Archivovaná kopie. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2013-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-22. 
  22. ↑ http://sanep.cz/pruzkumy/volebni-preference-publikovano-12-9-2013//
  23. ↑ www.factum.cz [online]. [cit. 2013-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-26. 
  24. ↑ www.stem.cz [online]. [cit. 2013-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-01. 
  25. ↑ http://img.ct24.cz/multimedia/documents/51/5072/507188.pdf
  26. ↑ adu. Průzkum pro ČT: ČSSD drží prvenství, ANO odsunulo komunisty. ČT24.cz [online]. 2013-10-06 [cit. 2013-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-09. 
  27. ↑ a b TNS Aisa. Závěrečná zpráva z výzkumu veřejného mínění realizovaného výhradně pro Českou televizi: 3. vlna [online]. TNS Aisa, říjen 2013 [cit. 2013-10-06]. Dostupné online. 
  28. ↑ adu. Průzkum pro ČT: ČSSD drží vedení, ANO a komunisté se dělí o druhé místo. ČT24.cz [online]. 2013-10-13 [cit. 2013-10-13]. Dostupné online. 
  29. ↑ Archivovaná kopie. www.factum.cz [online]. [cit. 2013-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-17. 
  30. ↑ www.stem.cz [online]. [cit. 2013-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-19. 
  31. ↑ cvvm.soc.cas.cz [online]. [cit. 2013-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-21. 
  32. ↑ www.median.cz [online]. [cit. 2013-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-20. 
  33. ↑ http://img.ct24.cz/multimedia/documents/52/5143/514269.pdf
  34. ↑ Rozhodnutí prezidenta republiky č. 337/2013 Sb., o svolání zasedání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Volby_do_Poslanecké_sněmovny_Parlamentu_České_republiky_2013&oldid=24252431“