Diskuse:Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013

Volební průzkumy

Při přidávání do tabulky volebních preferencí dávejte odkaz přímo na výzkum u konkrétní agentury, ne odkazy ze zpravodajských webů. U informací ze zpravodajských webů není uveden např. počet respondentů, atd. Atap.abuk (diskuse) 23. 8. 2013, 17:54 (UTC)

Neměly by se v tabulkách zohlednit preference ANO? Podle posledního průzkumu CVVM jsou dokonce na třetím místě. Zdá se, že rozhodně patří například před SPOZ či KDU-ČSL. --Vachovec1 (diskuse) 24. 9. 2013, 21:51 (UTC)

Měly by. Editujte s odvahou. :-) Schválně jsem koukal na anglickou Wikipedii na německý volby a tam se Alternativa pro Německo objevila v tabulkách taky až po té, co začla v průzkumech překračovat cca 4–5 %. --Byrnjolf 25. 9. 2013, 10:35 (UTC)

Klíč k řazení sekce "Kandidující strany"

Seznam kandidujících stran není asi řazen podle žádného klíče! Navrhuji je řadit podle abecedy, později možná přeřadit podle vylosovaných čísel, ale možná je abecední řazení pro encyklopedii vhodnější.90.181.138.240 2. 9. 2013, 21:54 (UTC)

Abecední řazení by asi bylo nejspravedlivější. I když možná by měly mít parlamentní strany přednost (i když i tam jsou (byly) nezvolené strany (LEV 21, LIDEM), v senátu jsou pak další představitelé malých stran (Úsvit, Piráti,...). Tak nevím. --Byrnjolf 3. 9. 2013, 09:20 (UTC)

Já jsem zvolil dočasnou variantu, kdy jsem nejprve za sebou zasadil politické strany, které se do sněmovny dostaly na základě voleb( podle velikosti), následně za ně postavil strany, které jsou ve sněmovně díky "přeběhlíkům", poté strany, které ve sněmovně nebyly, ale kandidovaly v minulých volbách( KDU,SPOZ,Hlavu vzhůru->jde totiž o právního nástupce Suverenity, která získala 3,7%) a nakonec strany, které projevily zájem kandidovat a nekandidovaly v minulých volbách. Jde o řešení dočasné, protože seznam subjektů budeme znát až 17.září. Ale i poté bych se abecednímu řazení bránil. Přinejmenšnim bych do popředí zasadil subjekty, které postaví kandidátky ve všech 14 krajích před těmi, které budou kandidovat jen někde. Je to tak například na stránce "Nationalratswahl in Österreich 2013", kde jsou předně zařazené subjekty, které byly v končícím parlamentu, následně celostátně kandidující neparlamentní subjekty a nakonec subjekty, které na volbách participují jen v některých krajích( v případě Rakouska jde o spolkové země). 213.220.255.125 3. 9. 2013, 12:01 (UTC)

Popisy stran

Popisy stran bych vypustil, toto je článek o volbách strany, hnutí a koalice mají (nebo by měli mít) své vlastní články.--Jenda H. (diskuse) 12. 9. 2013, 14:36 (UTC)

Odkazování čtenáře na zdroj

Probíhá spor o to, která z následujících dvou verzí je typograficky správná. Reference dokládající větu má být až za tečkou. V tomto případě však reference větu nedokládá, ale je její součástí, takže to podle mě má vypadat takto: "Podrobnější informace najdete ve zdroji(mezera)(reference)(tečka)" Petr Matas (diskuse) 18. 9. 2013, 19:52 (UTC)

Mám pocit, že ta mezera mezi posledním slovem a referencí by tam být neměla.--Byrnjolf 20. 9. 2013, 22:44 (UTC)

Ta mezera je nesmysl, nicméně i věta samotná je postavena nešťastně. Vhodnější by bylo něco ve smyslu: „Níže je uveden harmonogram voleb se základními termíny. Detailní harmonogram zveřejnil ve svém článku zpravodajský server České noviny.^[6]“ --Faigl.ladislav _slova^činy 20. 9. 2013, 23:13 (UTC)

termín voleb

Opravdu nechápu, které chytré hlavy vymyslely termín 25. a 26. říjen, když na tento víkend navazuje v pondělí 28. října státní svátek, kromě vános snad jediný ve druhém pololetí tohoto roku, který nepřipadá na volné dny. Spousta lidí bude mimo svá bydliště, což se pochopitelně projeví na účasti. nebo to byl záměr? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 178.72.194.35 (diskuse) 27. 9. 2013, 15:35 (CE(S)T)

Obávám se, že na wikipedii se o tomto nerozhoduje. Rozhodl o tom prezident republiky [1] a pokud je někomu milejší chata než volby, tak je to taky jeho svobodné rozhodnutí. --Horochodec (diskuse) 27. 9. 2013, 16:37 (UTC)

Procenta v koláči

Diagram uvádí poměr obdržených hlasů vol. subjektů
(legenda také zisk mandátů)

•   ČSSD (50 mandátů): 20,45 %
•   ANO (47 mandátů): 18,65 %
•   KSČM (33 mandátů): 14,91 %
•   TOP 09 (26 mandátů): 11,99 %
•   ODS (16 mandátů): 7,72 %
•   Úsvit (14 mandátů): 6,88 %
•   KDU-ČSL (14 mandátů): 6,78 %
•   další (0 mandátů): 12,61 %

Dávám ke zvážení, zda uvádět procent. podíl pol. subjektů v koláči. Přestože se jedná ve smyslu legendy o správné hodnoty, IMHO běžný (a nepozorný) čtenář může snadno nabýt falešného dojmu z hodnot, které se nápadně podobají skutečným procentuálním ziskům stran a hnutí ve volbách, ale přitom jsou od nich odlišné. Úsvit a lidovci dostali skutečně kolem 7 %, ODS kolem 8 %, TOP 09 skoro 13 %…, ale reálné zisky se přesto liší. I přes faktickou správnost se mi procenta v této podobě jeví nadbytečná, naopak bych očekával, pokud legenda uvádí skutečné mandáty i skutečná procenta vzešlá z voleb, nikoli z koláče.--Kacir 27. 10. 2013, 21:26 (UTC)

Přesunul jsem koláčový diagram za tabulku výsledků hlasování, snad to bude vnímáno jako méně matoucí. Sice to teď vypadá na konci článku u odkazů trochu nešikovně, ale předpokládám, že do článku ještě časem přibude alespoň zmínka o následném dění (koaliční jednání, sestavení vlády) díky níž to i graficky trochu prokoukne. Procenta jsou stejně skutečná jako mandáty, představují reálný podíl strany na výkonu zákonodárné moci v následujícím volebním období. Procenta odevzdaných hlasů jsou zajímavá pouze do jejich přepočítání na mandáty, uvádět tato procenta v tabulce či grafu představujícím poměr mandátů by byla chyba.--Shlomo (diskuse) 27. 10. 2013, 22:09 (UTC)

Přiznám se, že jsem tuto kombinaci počtu mandátů a jejich odpovídajícího procentuálního poměru ve 100 %, ještě neviděl. Proto ji pokládám z pohledu čtenáře za málo očekávanou a nezvyklou, i když samozřejmě korektní a fakticky správnou. Obvykle koláč zobrazuje jen jednu složku, buď mandáty, nebo procent. zisk. To už bych spíše očekával koláč ve formě jak jsem neuměle nastínil vpravo. Ale dobře, můžeme ponechat stávající koláč v článku.
P.S. Procentuální zisk je zajímavý i po přepočtu na mandáty, protože z počtu mandátů čtenář velikost/poměr obdržených hlasů nepozná. Různými metodami vol. dělitele lze vykouzlit odlišné počty mandátů, jak víš.--Kacir 27. 10. 2013, 23:13 (UTC)

Odlišné počty mandátů vykouzlit nelze, protože postup přepočtu hlasů na mandáty je před volbami pevně určen. Kdybys chtěl použít jiný způsob přepočtu, musel bys ho stanovit před volbami, a pak by s velkou pravděpodobností i hlasování dopadlo trochu jinak.

Ten tvůj graf je chybný, protože vizualizuje jiná data, než která uvádí v legendě (jako první). Pro takovou vizualizaci by byl IMHO vhodnější sloupcový diagram se dvěma sadami sloupců (procentní/absolutní zisk hlasů voličů a získané mandáty). Případně ještě s dalšími sloupci pro relevantní předvolební průzkumy (otázka které to jsou...) Bude-li zájem, je možno takový graf vytvořit stejným modulem jako použitý koláč.

Procentuální zisk ve volbách a počet hlasů pro jednotlivé strany je užitečný pro politické komentátory a výzkumníky veřejného mínění. Pro účely praktické politiky je důležité spíš to, jestli má strana (spojenectví stran) víc než 20, 40, 50 nebo 60 % mandátů, což zase nejde zjistit z procentuálního zisku ve volbách. Proto považuji tento údaj za užitečný, i když není příliš obvyklé ho uvádět. Nicméně wikipedie není z papíru, tak si snad můžeme dovolit ho uvést... A zas až tak exotický údaj to není, viz třeba složení kanadského parlamentu (4. graf) nebo v podobném duchu třeba složení českého senátu (2. a 3. graf).--Shlomo (diskuse) 28. 10. 2013, 10:26 (UTC)

Ale to si nerozumíme. Já jsem psal o obecném mechanizmu přepočítávání mandátů z volebního zisku, nikoli o konkrétním pol. systému. Tedy pomocí různých voleb. dělitelů (d'Hondtovy, Sainte-Laguëovy, Imperialiho metody), lze vykouzlit z jednoho volebního výsledku odlišné hodnoty mandátů, a proto bych viděl za vhodnější řešení uvádět nejen poměr mandátů, ale také poměr volebních zisků jednotlivých pol. subjektů.
Graf vpravo není chybný, protože odpovídá legendě. Tedy, uvádí poměr obdržených hlasů jednotlivých pol. subjektů (subjekty s mandáty) a „další“ (všechny subjekty bez mandátu) s přepočtem tohoto podílu na mandáty (xx mandátů v závorce). Jak jsem napsal výše, procenta koláče v článku považuji za potenciálně matoucí pro čtenáře, ale samozřejmě fakticky správnou informaci.--Kacir 28. 10. 2013, 10:52 (UTC)

Jenomže článek není o obecném mechanismu, dokonce ani o konkrétním volebním systému, ale o konkrétním výsledku konkrétních voleb, které se přepočítávaly jedním konkrétním a žádným jiným způsobem. Procentuální výsledky hlasování by samozřejmě v článku být uvedeny měly (a jsou), ale ne pod hlavičkou "Výsledný poměr mandátů ve sněmovně".

Graf je chybný principiálně, protože v nadpisu a v legendě uvádí dvě nekorelující sady dat ale vizualizuje pouze jednu z nich. Vycházíme-li z teze, že účelem grafu je "grafické znázornění struktury sledovaného souboru", pak je třeba se rozhodnout, co je sledovaným souborem - zda hlasy voličů (pak je třeba vypustit zmínku a údaje o počtu mandátů), nebo počty mandátů (v tom případě je třeba vypustit zmínku a údaje o procentu voličů a začlenit data o počtu mandátů do grafického vyjádření), nebo uspořádané dvojice údajů o počtu hlasů a o počtu mandátů (v tom případě může legenda zůstat, ale je třeba zvolit typ grafu, který umožňuje zobrazení dvojic dat - sloupcový, stromový, soustředný apod.).

Prakticky vzato, graf naznačuje, že případné (nepravděpodobné, leč možné) spojenectví ODS TOP 09 (opraveno), KSČM a ANO by nemohlo sestavit vládu (v grafu má viditelně méně než půlkruh) nebo že ANO nemůže iniciovat mimořádné svolání sněmovny (v legendě má 18,65 %, přičemž ústava vyžaduje 20 %). Ani jedno z toho není pravda. Pokud tomu nechceš říkat "chybný graf", říkej tomu klidně "matoucí" nebo "zavádějící", já v tom nevidím podstatný rozdíl...--Shlomo (diskuse) 28. 10. 2013, 12:03 (UTC)

Na vztahu volebního zisku a zisku mandátů jsem se snažil ukázat, že by bylo vhodné grafické zpracování také prvního jmenovaného parametru, které v článku chybí. Vztahuji to i na sebe, protože jsem nevyvinul žádnou aktivitu k vložení takového grafu. Ad hlavička grafu) tu lze přece jednoduše upravit.

Koláč vpravo do článku neprosazuji, takže nemá smysl o tom vést delší diskusi. Jedná se o standardně používaný typ diagramu uvádějící procentuální poměry subjektů [2], ano – zde navíc doplněný ziskem mandátů. Pokud má být problémem nejednoznačnost, co výseče zobrazují, pak to lze přece ošetřit jednoduše samotným popisem záhlaví (Diagram uvádí poměr obdržených hlasů vol. subjektů, (legenda také zisk mandátů). Interpretace většin sestavení vlády nelze z grafu vyčíst, protože nezobrazuje mandáty, ale procent. zisky, a to všech subjektů i bez mandátu. Mimochodem tebou naznačovaná většina ODS, KSČM a ANO přece reálně neexistuje (96 hlasů). Ani v případě většin cca 101–107 (reálné vládní většiny), není lidský mozek schopen mandátový graf interpretovat (sečíst) jako nadpoloviční většinu koláče, pokud navíc výseče kontinuálně nenavazují na sebe.--Kacir 28. 10. 2013, 13:09 (UTC)

Oprava: Měl jsem na mysli TOP+KSČM+ANO (116 křesel), které leží v tvém grafu těsně vedle sebe, takže grafická nevětšina je zřetelně vidět... Děkuji za upozornění.--Shlomo (diskuse) 28. 10. 2013, 13:22 (UTC)

Ano, to všechno je možné přeformulovat a upravit a výsledný (korektní) graf můžeme nakonec umístit do článku vedle toho, který jsem tam vložil já, protože bude zobrazovat něco úplně jiného. (Jako v citátu nejmenované kavkazské rozhlasové stanice: "V principu je to pravda, až na to, že to nebylo auto ale kolo, že to nebylo ve sportce ale v kartách, a že ho nevyhrál, ale prohrál...". Jinak souhlasím, že grafické zobrazení výsledků hlasování by bylo vhodné a připravuji pro tento účel sloupcový diagram, který mi přijde vhodnější.--Shlomo (diskuse) 28. 10. 2013, 13:28 (UTC)

Ano, ad většiny) tento graf nemá za cíl ukazovat možné vládní většiny, protože nezobrazuje mandáty. Případně tedy do článku můžeme doplnit graf (lépe asi sloupcový) procent. zisků (toto jsem psal před tvou poslední reakcí, než jsem se k počítači po několika minutách vrátil, vidím, že jsi mezitím navrhl také sloupcový diagram). Výborně.--Kacir 28. 10. 2013, 13:48 (UTC)

(po EK) Uvádět u grafu procenta ze získaných hlasů by bylo nanejvýš nešťastné. Medle je to dostatečně jasné, k čemu se procentuální hodnota vztahuje. Kdyby ovšem panoval větší rozpor, bylo by vhodným řešením procentuální údaj vynechat a uvádět pouze absolutní počet získaných mandátů. --YjM | _d^p 27. 10. 2013, 23:17 (UTC)

VÍTĚZNÉ STRANY V OKRESECH Přidá prosím někdo ten obrázek s vítěznými stranami v okresech ČR?

Přidá.--frettie.net (diskuse) 29. 10. 2013, 15:21 (UTC)