Pásovec dlouhouchý

Pásovec dlouhouchý (Cabassous tatouay) je druh chudozobého savce, který se endemicky vyskytuje v jihovýchodní oblasti Jižní Ameriky.

Jak číst taxoboxPásovec dlouhouchý
alternativní popis obrázku chybí
Pásovec dlouhouchý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Velkořádchudozubí (Xenarthra)
Řádpásovci (Cingulata)
Čeleďpláštníkovití (Chlamyphoridae)
Rodpásovec (Cabassous)
Binomické jméno
Cabassous tatouay
(Desmarest, 1804)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Systematika

editovat

Za formální autoritu druhu se považuje francouzský zoolog Anselme Gaëtan Desmarest, který druh popsal v roce 1804.[2][3] Jedná se o monotypický taxon.[3]

Druhové jméno tatouay je odvozeno ze jména pásovce dlouhouchého v jednom z místních domorodých jazyků, nicméně není jasné, ze kterého.[4] Druh se řadí k tzv. holoocasým pásovcům rodu Cabassous. Genetická studie z roku 2015 identifikovala pásovce dlouhouchého za bazálního zástupce tohoto rodu a odhadla, že počátky vydělení pásovce dlouhouchého do samostatného druhu spadají do doby před 11 miliony lety.[5]

Výskyt

editovat

Většina areálu rozšíření spadá do jižní Brazílie, dále se vyskytuje v jihovýchodním Paraguayi, severovýchodním Uruguayi a severovýchodní Argentině. V místě svého výskytu je poměrně běžný.[6] Stanoviště druhu mohou být různá od otevřené krajiny savan po vlhké lesy. V Brazílii se jedná o biomy jako atlantický les, cerrado a pampy.[7]

 
Detail čumáku a předních končetin

Délka těla se pohybuje kolem 46 cm a ocas měří dalších 15–20 cm. Tyto rozměry z pásovce dlouhouchého činí největšího představitele rodu Cabassous. Na každé straně čelisti se vyskytuje 8–9 zubů stejného typu bez jasně identifikovatelných řezáků a špičáků. Horní část těla pokrývá krunýř, který je na hřbetě rozdělen do 13 pohyblivých pásů.[4]

Biologie

editovat

Jedná se o fossoriálního (norově žijícího) živočicha. Nory si hloubí sám s pomocí silných předních končetin zakončených drápy. Vchod do nor bývá ve směru převládajících větrů. Nory bývají umístěny přímo v termitištích, která pásovci dlouhouchému zajišťují pravidelný přísun potravy v podobě termitů. Vedle termitů požírá i mravence (viz myrmekofágie).[4]

Ohrožení a ochrana

editovat

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve své zprávě o vyhodnocení populace pásovce dlouhouchého z roku 2014 považoval druh za málo dotčený taxon. Druh se vyskytuje v poměrně velkém množství chráněných území, má rozsáhlý areál rozšíření a je přizpůsobivý změnám, které člověk zanáší do krajiny. Je ohrožen lovci a ztrátou přirozeného prostředí.[6]

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. DESMAREST, Anselme Gaëtan. Tableau méthodique des mammifères. In: Nouveau dictionnaire d'histoire naturelle, appliquée aux arts, Principalement à l'Agriculture et à l'Économie rurale et domestique XXIV. Paris: Deterville, 1804. Dostupné online. S. 5-38. (francouzsky)
  3. a b Gardner (eds.) 2007, s. 150.
  4. a b c HAYSSEN, Virginia. Cabassous tatouay (Cingulata: Dasypodidae). Mammalian Species. 2014-09-11, roč. 46, čís. 909, s. 28–32. Dostupné online [cit. 2024-12-28]. ISSN 0076-3519. DOI 10.1644/909. (anglicky) 
  5. GIBB, Gillian C.; CONDAMINE, Fabien L.; KUCH, Melanie. Shotgun Mitogenomics Provides a Reference Phylogenetic Framework and Timescale for Living Xenarthrans. Molecular Biology and Evolution. 2016-03-01, roč. 33, čís. 3, s. 621–642. Dostupné online [cit. 2024-12-28]. ISSN 0737-4038. DOI 10.1093/molbev/msv250. PMID 26556496. (anglicky) 
  6. a b Cabassous tatouay [online]. 2014: The IUCN Red List of Threatened Species. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2014-1.RLTS.T3414A47437737.en. (anglicky) 
  7. ROCHA, Ednaldo Cândido; SILVA, Jhefferson; SILVA, Daniel Paiva. Distribution of the greater naked-tailed armadillo Cabassous tatouay (Desmarest, 1804) in South America, with new records and species distribution modeling. Studies on Neotropical Fauna and Environment. 2024-01-02, roč. 59, čís. 1. Dostupné online [cit. 2024-12-28]. ISSN 0165-0521. DOI 10.1080/01650521.2022.2085018. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • Kolektiv autorů, 2007. Mammals of South America, Volume 1: Marsupials, Xenarthrans, Shrews, and Bats. Příprava vydání Alfred L. Gardner. Chicago, London: The University of Chicago Press. ISBN 978-0-226-28240-4. (anglicky) 
  • NOWAK, Ronald M., 2018. Walker's mammals of the world: monotremes, marsupials, afrotherians, xenarthrans, and sundatherians. Baltimore: Johns Hopkins university press. ISBN 9781421424675. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat