Pásovec štíhlý (Chaetophractus vellerosus) je druh pásovce z čeledi pláštníkovití (Chlamyphoridae), který se vyskytuje v severní Argentině, jižní Bolívii, severním Paraguayi a částečně i Chile.

Jak číst taxoboxPásovec štíhlý
alternativní popis obrázku chybí
Pásovec štíhlý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Velkořádchudozubí (Xenarthra)
Řádpásovci (Cingulata)
Čeleďpláštníkovití (Chlamyphoridae)
Rodpásovec (Chaetophractus)
Binomické jméno
Chaetophractus vellerosus
(J. E. Gray, 1865)
Rozšíření pásovce štíhlého
Rozšíření pásovce štíhlého
Rozšíření pásovce štíhlého
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Systematika

editovat

Za formální autoritu druhu se považuje John Edward Gray, který druh popsal v roce 1865 jako Dasypus vellerosus.[2]

 
Ilustrace pásovce štíhlého od Josepha Wolfa z roku 1865, která doprovázela Grayův popis druhu

Moderní taxonomie pásovce štíhlého zařazuje do rodu Chaetophractus, do kterého se podle staršího systému řadí ještě pásovec štětinatý (Chaetophractus villosus) a pásovec bolivijský (Chaetophractus nationi). Morfologické a genetické analýzy z let 2015–2016 však ukázaly, že mezi pásovcem štíhlým a pásovcem bolivijským nejsou dostatečné rozdíly na to, aby byl pásovec bolivijský považován za samostatný druh.[3][4] Taxon Chaetophractus nationi byl tak synonymizován s Chaetophractus vellerosus.[5][6][4][3]

Výskyt

editovat

Pásovec štíhlý se vyskytuje v severní Argentině, jižní Bolívii, severním Paraguayi a částečně i Chile.[6] Malá, geograficky izolovaná populace se nachází v zálivu Samborombón v provincii Buenos Aires při atlantském pobřeží.[7] Pásovec bolivijský se vyskytoval ve vysokých nadmořských výškách do 4600 m n. m. v Bolívii, Chile a Argentině, takže po jeho zahrnutí do pásovce štíhlého se areál rozšíření druze jmenovaného rozrostl i o toto vysokohorské prostředí. Habitat druhu tvoří velmi suchá až polosuchá stanoviště nížinaté i vysokohorské písčité a travnaté krajiny. Vzhledem k tomu, že pásovec štíhlý s oblibou vyhrabává nory v písku, nevyskytuje se na kamenitých stanovištích.[6]

Pásovec štíhlý měří bez ocasu kolem 25–26 cm, ocas je dlouhý kolem 11 cm. Ušní boltce jsou na pásovce velmi dlouhé, dosahují až 30 mm. Hmotnost těla se pohybuje kolem 800 g. Srst je poměrně dlouhá a pokrývá celé tělo včetně krunýře. Ten se skládá z hlavové, ramenní, hřbetní a křížové části. Ramenní pancíř je jen malý se čtyřmi řadami rohovinových šupin, naopak křížový pancíř je celkem dlouhý s 9–10 šupinnými řadami.[8]

Biologie

editovat
 
Pár pásovců štíhlých při kopulaci (Zoologická zahrada Pairi Daiza, Belgie)

Jedná se o samotářské zvíře žijící na domovských okrscích o velikosti kolem 1–5 hektarů, v zimě to může být jen 0,2 hektaru. Důležitá je pro něj hlavně přítomnost písčitého stanoviště, kde si může vyhrabat noru.[6]

Doba rozmnožování připadá na léto, přesné načasování se liší podle oblasti. V provincii Buenos Aires to bylo od září do ledna, v Bolívii od listopadu do ledna. Doba gestace je kolem 60 dní.[6] K vrhům dochází v noře, kde samice vrhá jedno až dvě mláďata. Novorozeňata váží kolem 42–44 g, rodí se slepá a jejich oči se začnou otevírat až ve věku 7–10 dní.[8] Mláďata zůstávají v noře po celou dobu a vylézají až v lednu a únoru.[6] K vrhům dochází jen jednou ročně.[8] Živí se všežravě – požírá různé brouky a jejich larvy, rostlinný materiál i menší obratlovce.[6]

Při odchycení pásovec štíhlý vydává hlasitý křik, který byl přirovnán k plačícímu dítěti. Tento pokřik, který slouží jako obrana proti predátorům, pásovci vysloužil v některých jazycích běžné jméno (ve španělštině piche llorón, v angličtině Screaming hairy armadillo, čili řvoucí chlupatý pásovec).[8]

Ohrožení

editovat
 
Pásovec štíhlý ve sbírkách Švédského přírodopisného muzea

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve své zprávě o vyhodnocení populace pásovce štíhlého z roku 2017 považoval druh za málo dotčený se stabilní populací. Zároveň však přiznával, že tento pásovec čelí silnému tlaku lovců, kteří pásovce loví na maso (tzv. bushmeat). V Bolívii dochází k lovu pásovce štíhlého (resp. taxonu, který byl původně považován za pásovce bolivijského) pro jeho krunýř, ze kterého se vyrábí mimo jiné tradiční strunný hudební nástroj charango nebo chřastítka matracas (maracas). Z krunýře se vyrábí i různé drobné suvenýry. V zemědělských oblastech je navíc pásovec štíhlý považován za škodnou, takže k jeho lovu může docházet i z těchto důvodů. K dalším hrozbám patří ztráta přirozeného prostředí a srážky s auty.[6]

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. GRAY, John Edward. Proceedings of the Zoological Society of London. London: Academic Press, [etc.], 1865. 1032 s. Dostupné online. S. 375. (anglicky) 
  3. a b GIBB, Gillian C.; CONDAMINE, Fabien L.; KUCH, Melanie. Shotgun Mitogenomics Provides a Reference Phylogenetic Framework and Timescale for Living Xenarthrans. Molecular Biology and Evolution. 2016-03-01, roč. 33, čís. 3, s. 621–642. Dostupné online [cit. 2024-12-16]. ISSN 0737-4038. DOI 10.1093/molbev/msv250. PMID 26556496. 
  4. a b ABBA, Agustín M.; CASSINI, Guillermo H.; VALVERDE, Guido. Systematics of hairy armadillos and the taxonomic status of the Andean hairy armadillo (Chaetophractus nationi). Journal of Mammalogy. 2015-08-03, roč. 96, čís. 4, s. 673–689. Dostupné online [cit. 2024-12-16]. ISSN 0022-2372. DOI 10.1093/jmammal/gyv082. 
  5. POLJAK, Sebastián; FERREIRO, Alejandro M.; CHIAPPERO, Marina B. Phylogeography of screaming hairy armadillo Chaetophractus vellerosus: Successive disjunctions and extinctions due to cyclical climatic changes in southern South America. PLOS ONE. 11. 1. 2018, roč. 13, čís. 1, s. e0190944. Dostupné online [cit. 2024-12-16]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0190944. PMID 29324793. (anglicky) 
  6. a b c d e f g h Chaetophractus vellerosus [online]. 2017: The IUCN Red List of Threatened Species. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2017-3.RLTS.T89604632A119877197.en. (anglicky) 
  7. CARLINI, Alfredo Armando; VIZCAINO, Sergio Fabián. A new record of the Armadillo Chaetophractus vellerosus (Gray, 1865) (Mammalia, Dasypodidae) in the Buenos Aires Province of Argentine: Possible Causes for the Disjunct Distribution. Studies on Neotropical Fauna and Environment. 1987-01, roč. 22, čís. 1, s. 53–56. Dostupné online [cit. 2024-12-16]. ISSN 0165-0521. DOI 10.1080/01650528709360718. (anglicky) 
  8. a b c d CARLINI, Alfredo A.; SOIBELZON, Esteban; GLAZ, Damián. Chaetophractus vellerosus (Cingulata: Dasypodidae). Mammalian Species. 2016-09-19, roč. 48, čís. 937, s. 73–82. Dostupné online [cit. 2024-12-16]. ISSN 1545-1410. DOI 10.1093/mspecies/sew008. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • Kolektiv autorů, 2007. Mammals of South America, Volume 1: Marsupials, Xenarthrans, Shrews, and Bats. Příprava vydání Alfred L. Gardner. Chicago, London: The University of Chicago Press. ISBN 978-0-226-28240-4. (anglicky) 
  • EISENBERG, John F., 1989. Mammals of the Neotropics, Volume 1: The Northern Neotropics: Panama, Colombia, Venezuela, Guyana, Suriname, French Guiana. Chicago, London: The University of Chicago Press. ISBN 0-226-19539-2. (anglicky) 
  • NOWAK, Ronald M., 2018. Walker's mammals of the world: monotremes, marsupials, afrotherians, xenarthrans, and sundatherians. Baltimore: Johns Hopkins university press. ISBN 9781421424675. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat