Oxalanhydrid
chemická sloučenina
Oxalanhydrid, též anhydrid kyseliny šťavelové, je hypotetická sloučenina se vzorcem C2O3, kterou lze považovat za anhydrid odvozený od kyseliny šťavelové nebo za dvojnásobný keton vzniklý z ethylenoxidu.
Oxalanhydrid | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Obecné | |
Systematický název | oxirandion |
Sumární vzorec | C2O3 |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 308818-63-5 |
SMILES | O=C1OC1=O |
InChI | InChI=1S/C2O3/c3-1-2(4)5-1 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 72,02 g/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
K roku 2009 nebyla tato sloučenina pozorována; roku 1998 byla ovšem oznámena příprava dioxantetraketonu, na který lze nahlížet jako na cyklický dimer oxalanhydridu.[1]
Předpokládá se, že jde o reaktivní meziprodukt při tepelném rozkladu některých šťavelanů[2] a také při některých chemiluminiscenčních reakcích oxalylchloridu.[3]
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Oxalic anhydride na anglické Wikipedii.
- ↑ Paolo Strazzolini; Alberto Gambi; Angelo G. Giumanini; Hrvoj Vancik. The reaction between ethanedioyl (oxalyl) dihalides and Ag2C2O4: a route to Staudinger’s elusive ethanedioic (oxalic) acid anhydride. Perkin Transactions. 1998, s. 2553–2558.
- ↑ Ahmed A. El-Sherif, Bakir J. A. Jeragh (2007), Mixed ligand complexes of Cu(II)-2-(2-pyridyl)-benzimidazole and aliphatic or aromatic dicarboxylic acids: Synthesis, characterization and biological activity. Spectrochimica Acta Part A: Molecular and Biomolecular Spectroscopy, volume 68, issue 1, pages 877-882. DOI:10.1016/j.saa.2006.12.073
- ↑ M. M. Rauhut, L. J. Bollyky, R. A. Clarke, M. Loy, B. G.Roberts (1965) CHEMILUMINESCENT MATERIALS Archivováno 27. 3. 2012 na Wayback Machine.. Technical Report 9 (AD0621845), Defense Technical Information Center, 78 pages.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu oxalanhydrid na Wikimedia Commons