Outkovka hrbatá (Trametes gibbosa ale i Lenzites gibbosa) je houba z čeledě chorošovité (Polyporaceae), řádu chorošotvaré (Polyporales). Nejedlá houba. Způsobuje bílou hnilobu dřeva, napadá živé stromy, rozkládá neživé části dřevin. Běžný druh v mírném pásmu severní polokoule.

Jak číst taxoboxOutkovka hrbatá
alternativní popis obrázku chybí
Outkovka hrbatá(Trametes gibbosa)
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Řádchorošotvaré (Polyporales)
Čeleďchorošovité (Polyporaceae)
Rodoutkovka (Trametes)
Binomické jméno
Trametes gibbosa
((Pers.) Fr.)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synonyma patogena

editovat

Vědecké názvy

editovat

Podle biolib.cz[1] je pro patogena s označením outkovka hrbatá (Trametes gibbosa) používáno více rozdílných názvů, například Agarico-suber scalptum nebo Daedalea virescens.[1]

Zeměpisné rozšíření

editovat

Evropa.

 

Výskyt v Česku

editovat

Běžný druh.

Organismus tvoří střechovitě uspořádané trsy plodnic. Plodnice jednoletá kloboukatá, konzolovitá nebo polokruhovitá, na horní části klobouku je plodnice bělavá, šedě hnědavá, zřídka soustředně pásovaná, s nápadně nerovným povrchem (ve středu plodnice je hrb), 5–20 cm velká, silná 4–10 cm. Během roku se stává vlivem porostu řas povrch klobouku zeleným. Dužnina bílá až našedlá, pružná, později tuhá až korkovitá, téměř bez vůně. Póry jsou jednotně radiálně protažené, úzké, barvy bílé až krémové. Výtrusný prach bílý.[2][L 1][3]

 

Hostitel

editovat

Odumřelé části dřevin, ranový parazit. Plodnice lze najít na živých i odumřelých kmenech a větvích listnáčů, především buků, habrů, dubů, někdy i bříz, topolů a jasanů.

Příznaky

editovat

Plodnice na kmeni nebo větvích.

Možnost záměny

editovat

Jiné druhy tohoto rodu.

Význam

editovat

Nejedlá. Způsobuje bílou hnilobu dřeva.[1] Rozkládá mrtvé tkáně stromů, je ale také parazitem na živých stromech. Není významným parazitem.[4]

Ekologie

editovat

Plodnice jsou na dřevině po celý rok, nejčastější v červnu až listopadu v listnatých a smíšených lesích na odumřelých kmenech a pařezech listnáčů. V horských bukových porostech je hojná.[2] Outokovka hrbatá může parazitovat na podhoubí velmi hojné šedopórky osmahlé (Bjerkandera adusta).[5]

Literatura

editovat
  1. TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005. 

Reference

editovat

Externí odkazy

editovat