Outkovka chlupatá

houba z čeledi chorošovité

Outkovka chlupatá (Trametes hirsuta) je houba z čeledi chorošovité (Polyporaceae), řádu chorošotvaré (Polyporales ). Plodnice je nejedlá, lze ji nalézt na stanovišti po požáru.[1] Plodnice lze spatřit během celého roku.

Jak číst taxoboxOutkovka chlupatá
alternativní popis obrázku chybí
Outkovka chlupatá, plodnice
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Oddělenístopkovýtrusné houby (Basidiomycota)
PodkmenAgaricomycotina
Třídastopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Řádchorošotvaré (Polyporales)
Čeleďchorošovité (Polyporaceae)
Rodoutkovka (Trametes)
Binomické jméno
Trametes hirsuta
(Wulfen) Pilát, (1939)
Synonyma

Boletus nigromarginatus
Coriolus hirsutus
Coriolus nigromarginatus
Coriolus vellereus

Některá data mohou pocházet z datové položky.

EPPO kód

editovat

POLPHI[2]

Synonyma patogena

editovat

Vědecké názvy

editovat

Podle EPPO je pro patogena s označením outkovka chlupatá (Trametes hirsuta) používáno více rozdílných názvů, například Coriolus hirsutus nebo Polyporus hirsutus.[2]

Zeměpisné rozšíření

editovat

Austrálie, Severní Ammerika, Asie, Evropa.[3]

Výskyt v Česku

editovat

Běžný druh.

 
Plodnice na kmeni

Plodnice jednoletá vějířkovitá až růžicovitá polokruhovitá, na horní části klobouku pásovaná a hrubě srstnatá,dorůstá až do 12 cm. Rourky jsou krátké a mají póry okrouhlé, bílé až krémové, ve stáří šedé. Výtrusný prach bílý. Dužnina má na řezu dvě vrstvy.[4] Plodnice bývá často zeleně zbarvena řasami.[L 1]

Hostitel

editovat

Odumřelé části dřevin, ranový parazit. Plodnice lze najít na živých i odumřelých kmenech a větvích buků, habrů, dubů, vrb, třešní a dalších listnáčů, vzácněji dokonce i na kmenech jehličnanů.[4][1] Oblíbeným hostitelem je dub cer (Quercus cerris).[1][5]


Příznaky

editovat

Plodnice na větvích nebo kmeni.[L 1]

Možnost záměny

editovat

Jiné druhy tohoto rodu.

Význam

editovat

Saprofyt, příležitostný parazit, způsobuje bílou hnilobu dřeva.[L 1] Vytváří větší množství některých enzymů, což je předmětem výzkumu.[6]

Obsahuje imunostimulační polysacharidy.[7]

Biologie

editovat

Jednoleté, vějířkovité až růžicovité plodnice se vytvářejí v květnu až červnu a poté v září až říjnu.[5]

Ekologie

editovat

V lesích na listnatých stromech, kmenech, pařezech.[8]

Literatura

editovat
  1. a b c TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005. 

Reference

editovat
  1. a b c www.biolib.cz
  2. a b EPPO, POLPHI
  3. eol.org
  4. a b naturfoto.cz
  5. a b Archivovaná kopie. www.stromvemeste.cz [online]. [cit. 2013-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-23. 
  6. ncbi.nlm.nih.gov
  7. [1]
  8. popis na rendy.eu. www.rendy.eu [online]. [cit. 2013-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-26. 

Externí odkazy

editovat