Otradice
Otradice (s předložkou 2. pád do Otradic, 6. pád v Otradicích, česky do roku 1880 Odratice, do roku 1918 Otratice; německy Otratitz, Odratitz[3]) jsou vesnice, místní část Náměště nad Oslavou. Ve vesnici žije 52[1] obyvatel.
Otradice | |
---|---|
Centrum obce | |
Lokalita | |
Charakter | místní část |
Obec | Náměšť nad Oslavou |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°12′52″ s. š., 16°11′19″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 52 (2021)[1] |
Katastrální území | Otradice (2,7 km²) |
Nadmořská výška | 460 m n. m. |
PSČ | 675 71 |
Počet domů | 20 (2011)[2] |
Otradice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 116611 |
Kód k. ú. | 716618 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geografická charakteristika
editovatKatastrální území Otradic leží na východě kraje Vysočina v okrese Třebíč. Na východě hraničí s územím Horních Lhotic a Hlubokého, na západě s územím Náměště nad Oslavou, na jihu Kralic nad Oslavou a na severu Jinošova.
Vesnice se rozkládá asi 2 km východně od Náměště nad Oslavou, s níž jsou spojeny silnicemi č. II/399 a III/3994. Katastrální území se skládá ze dvou rozdílných částí oddělených krčkem při potoku Jinošovském, přítoku Chvojnice: západní části se zastavěným územím obce a východní části – lesní trati Rakovec. Nadmořská výška vesnice se pohybuje kolem 460 m n. m.
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o Otradicích pochází z roku 1209.
Z hlediska územní správy byly Otradice pod názvem Odratice v letech 1869–1880 vedeny jako osada Náměště nad Oslavou v okrese Třebíč, v roce 1890 pak taktéž pod názvem Otratice, v letech 1900–1910 jako obec Otratice v okrese Třebíč, v letech 1921–1930 jako obec v okrese Třebíč, v roce 1950 jako obec v okrese Velká Bíteš, v letech 1961–1976 jako obec v okrese Třebíč, částí Náměště nad Oslavou pak znovu od 1. dubna 1976.[4]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 175 | 186 | 177 | 166 | 192 | 165 | 158 | 165 | 113 | 111 | 70 | 51 | 45 |
Otradice bývaly samostatným statkem s vlastní vladyckou rodinou.[6]
Pamětihodnosti
editovat- zaniklá tvrz
- socha Jana Nepomuckého z roku 1740
- zvonice z 19. století[3]
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Otradice na Wikimedia Commons
Reference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 104.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (624 s.). ISBN 80-250-1310-3. S. 383.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ DVORSKÝ, František. Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek, 1908. 342 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 275.
Související články
editovat- Encyklopedické heslo Otradice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Seznam prací o Otradicích v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Římskokatolická farnost Jinošov
- Náměšťská obora – přírodní památka, evropsky významná lokalita a kulturní památka