Wikipedie

Hluboké

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina
Tento článek je o obci na Třebíčsku. O části obce Dalečín pojednává článek Hluboké (Dalečín).

Hluboké (německy Hluboky, Hluboké,[4] starší názvy též in villa Hlubok, de Hluboce, in Hluboky[5]) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina ležící asi 25 km východně od města Třebíče. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou. Žije zde 213[1] obyvatel. Hranice katastru obce tvoří současně i hranici mezi krajem Vysočina a krajem Jihomoravským a tvoří ji říčka Chvojnice. Hluboké je obec zemědělská, s rodinnými farmami.

Hluboké
Náves s kapličkou
Náves s kapličkou
Znak obce HlubokéVlajka obce Hluboké
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNáměšť nad Oslavou
Obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°13′33″ s. š., 16°13′39″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel213 (2024)[1]
Rozloha4,28 km²[2]
Katastrální územíHluboké
Nadmořská výška460 m n. m.
PSČ675 71
Počet domů86 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHluboké 71
675 71 Náměšť nad Oslavou
hluboke@volny.cz
StarostkaMarie Svobodová
Oficiální web: www.hluboke.cz
Hluboké
Hluboké
Další údaje
Kód obce590614
Kód části obce39641
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Velká Bíteš, Újezd u Rosic, Krokočín, Náměšť nad Oslavou, Kralice nad Oslavou a Jinošov.

Geografie

editovat

Hlubokým prochází z východu na západ silnice z Jinošova do Újezdu u Rosic, severně ze zastavěného území obce pak vede užitková silnice do Krokočína a užitkové silnice k Ouvarskému rybníku a samotě Křemelík. Jižně pak ze zastavěného území obce vede užitková silnice ke kompresní stanici Kralice nad Oslavou a do Horních Lhotic. Ze severu na jih přes zastavěné území obce prochází cyklostezka 5184. V severní části území obce prochází naučná stezka Jinošovské studánky, v její trase se nachází na území Hlubokého Panská studánka, Kalinova studánka a Karlova studánka, dále pokračuje jižně k Hraběcí studánce.

Většina území obce je zemědělsky využívána, jen severní část území u hranice je zalesněna a kopcovitá, stejně tak jihovýchodní část v údolí řeky Chvojnice směrem k nádrži Chvojnice je zalesněna a ostře svažitá. Na severním okraji zastavěného území obce se nachází několik průmyslových areálů a jižně od území obce se nachází kompresní stanice Kralice nad Oslavou.

U Karlovy studánky v severní části území obce pramení nepojmenovaný potok, na jehož toku leží rybníky Ouvarský a Na Formance, dále teče východně a u hranic území obce se vlévá do Chvojnice. Ta tvoří východní hranici území obce, a protéká údolím a pod vrcholem Krokočínská hůrka, který se nachází těsně za hranicemi území obce. Na jihovýchodním okraji území se do Chvojnice vlévá také potok Žďárek, dále na toku Chvojnice na hranici území obce se na Chvojnici nachází vodní nádrž Chvojnice. Z Hraběcí studánky těsně za jižní hranicí území obce pramení potok Rakovec.

Území obce je v podstatě rovinaté, většina území obce se nachází ve výšce okolo 500 metrů nad mořem, těsně za východní hranicí území obce se nachází Krokočínská hůrka (498 m), východní hranice území obce je tvořena údolím řeky Chvojnice, které dosahuje hloubky přibližně 450 metrů nad mořem.

Zastavěné území obce se nachází na východním okraji území obce, na severozápadě území obce se nachází samota Křemelík, u Oumarského rybníka se nachází samota. Těsně za východní hranicí území obce se nachází samota, která spadá už do území Újezdu u Rosic.[6]

Název

editovat

Název vsi je odvozen od polohy v hlubokém údolí a hlubokých lesích.

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy je připomínán Bohuš z Hluboké.[7] Nicméně již v tu dobu vesnice měla patřit rodu Kralických, v roce 1480 přepsala Dorota z Žeravic svým synům věno – Hluboké, Lhotice a Jakubov a roku 1510 spojili majetek Zbyněk z Kralic a Vilém z Pernštejna. Jan z Pernštejna pak v roce 1527 prodal Václavovi z Lomnice a zbytek majetku v Hlubokém pak od rodu Kralických odkoupil Jan z Žerotína[5] v roce 1573. Následně se Hluboké stalo součástí náměšťského panství a patřilo tak do majetku Haugwitzů. V roce 1775 proběhlo nevolnické povstání, odpůrci nevolnictví byli potrestáni.[8] Do roku 1867 byl pod Hluboké správně začleněn i Krokočín.[4]

V roce 1878 byl vztyčen kříž u školy a v roce 1906 pak byl postaven i kříž na návsi. V roce 1885 byl založen evangelický hřbitov (později nejmenší hřbitov v Česku) a také prošel obcí velký požár. V roce 1896 byla postavena školní budova. V době první světové války pak obec nebyla poškozena, ale přesto zemřelo 6 mužů ze vsi. V roce 1929 byla obec elektrifikována. Roku 1932 byla opravena zvonička na návsi. Během druhé světové války bylo 11 osob odvezeno na nucené práce do německé říše.[8]

Už 14. července 1946 byl na návsi odhalen pomník padlým občanům z obce v druhé světové válce, celkem byly 3 oběti. V roce 1953 bylo v obci založeno JZD, to pak v roce 1972 byla sloučena do JZD Hluboké i JZD v Jinošově a Krokočíně a v roce 1975 vzniklo JZD Jinošov ještě sloučením s JZD v Pucově a Jedově a roku 1977 se připojily do JZD Jinošov i JZD v Ocmanicích, Naloučanech, Častoticích a Zahrádce.[8] Roku 1962 byla vyasfaltována silnice mezi Jinošovem a Hlubokým a roku 1977 byla zrušena škola.[9] Mezi lety 1976 a 1979 byla na návsi postavena víceúčelová budova, kdy v přízemí měla fungovat hasičská zbrojnice – ta nakonec nebyla připravena a v přízemí tak byla připravena prodejna.[8] K 1. lednu roku 1980 se Hluboké stalo součástí Jinošova.[4] V roce 1984 byla postavena silnice mezi Hlubokým a Krokočínem.[9] Roku 1988 byla opravena malá zvonička na návsi.[8]

V roce 1990 se obec Hluboké opět osamostatnila[4] a v roce 1994 byla dokončena plynofikace obce a v roce 1998 byl dokončen vodovod. V době krajské reformy v roce 2000 se spekulovalo o přeřazení do Jihomoravského kraje pod pověřenou obec Velká Bíteš, původně byla obec připojena k Velkému Meziříčí – nakonec však zůstala obec pod někdejším okresem Třebíč a pověřenou obcí pro Hluboké se stala Náměšť nad Oslavou. Dne 8. dubna 2005 vesnice obdržela dekret k použití znaku a vlajky obce, tu navrhl podle pečeti František Gregor z třebíčského archivu.[8] Roku 2007 získal hřbitov v Hlubokém dekret k tomu, že je nejmenším hřbitovem v Česku.[10] Mezi roky 2008 a 2009 byl vybudován rybník Na Formance, kdy ten je pojmenován na počest pověsti, kdy na blátivé cestě se měl zanořit forman i s koňmi do bahna a jak koně, tak i forman zahynuli.[11]

Do roku 1849 patřilo Hluboké do náměšťského panství, od roku 1850 patřilo do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, posléze do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřilo Hluboké pod Jinošov, následně se obec osamostatnila.[12]

Ocenění

editovat

Obec Hluboké v roce 2007 obdržela ocenění oranžová stuha za spolupráci obce a zemědělského subjektu v soutěži Vesnice Vysočiny.[13] Obec Hluboké v roce 2009 obdržela ocenění zlatá stuha, tj. vítěz, který postoupil do celostátního kola a obec se stala Vesnicí Vysočiny.[13]

V roce 2010 získala obec od Ministerstva obrany ČR ocenění za příkladnou péči o památník obětem.[14] Obec se pravidelně účastní soutěže Zlatý erb, kdy v roce 2011 získala 3. místo,[15] 2012 získala 3. místo,[16] 2013 získala 2. místo,[17] 2014 získala 2. místo[18] a v roce 2018 získala obec 3. místo.[19]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[20][21]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 323 332 332 359 351 367 352 288 311 310 268 241 223 223 191
Počet domů 40 46 48 55 56 57 70 75 73 73 73 80 82 82 86

Politika

editovat

Volby do Poslanecké sněmovny

editovat
Volby do PSP ČR v obci Hluboké
2006[22] 2010[23] 2013[24] 2017[25] 2021[26]
1. ČSSD (34,78 %) ČSSD (33,03 %) ČSSD (24,1 %) ANO (31,18 %) SPOLU (37,37 %)
2. ODS (20,86 %) KSČM (16,96 %) KDU-ČSL (20,53 %) Piráti (15,05 %) ANO (20,2 %)
3. KSČM (18,26 %) KDU-ČSL (12,5 %) ANO 2011 (18,75 %) KDU-ČSL (15,05 %) Piráti+STAN (12,12 %)
účast 67,25 % (115 z 171) 61,20 % (112 z 183) 59,57 % (112 z 188) 55,75 % (97 z 174) 58,58 % (99 z 169)

Volby do krajského zastupitelstva

editovat
Volby do krajského zastupitelstva v obci Hluboké
1. 2. 3. účast
2000[27] 4KOALICE (40 %) KSČM (20 %) ČSSD (17,5 %) 27,47 % (50 z 182)
2004[28] KSČM (26,66 %) KDU-ČSL (22,22 %) MoDS (20 %) 25,42 % (45 z 177)
2008[29] ČSSD (40,25 %) KSČM (19,48 %) KDU-ČSL (18,18 %) 42,86 % (78 z 182)
2012[30] ČSSD (31,66 %) KSČM (25 %) KDU-ČSL (16,66 %) 34,78 % (64 z 184)
2016[31] ANO 2011 (22,05 %) ČSSD (20,58 %) KDU-ČSL (20,58 %) 37,7 % (69 z 183)
2020[32] ČSSD (16,32 %) ANO (16,32 %) STAN+SNK ED (14,28 %) 29,17 % (49 z 168)
2024[33] ANO (26,31 %) STAN+SNK ED (21,05 %) ODS+TOP 09+STO (15,78 %) 34,32 % (58 z 169)

Prezidentské volby

editovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (38 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (26 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (24 hlasů). Volební účast byla 70,97 %, tj. 132 ze 186 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (77 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (43 hlasů). Volební účast byla 65,05 %, tj. 121 ze 186 oprávněných voličů.[34]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (46 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (32 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (14 hlasů). Volební účast byla 64,00 %, tj. 112 ze 175 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (63 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (57 hlasů). Volební účast byla 67,80 %, tj. 120 ze 177 oprávněných voličů.[35]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (33 hlasů), druhé místo obsadil Andrej Babiš (27 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (22 hlasů). Volební účast byla 68,60 %, tj. 118 ze 172 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (73 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (43 hlasů). Volební účast byla 67,44 %, tj. 116 ze 172 oprávněných voličů.[36]

Zajímavosti a pamětihodnosti

editovat
  • kaplička
  • rybník Ouvary, rybník Na Formance
  • přírodní nádrž Chvojnice
  • evangelický hřbitov – nejmenší hřbitov v Česku[37]
  • mezi Křemelíkem a Krokočínem na okraji lesa je studánka, která má údajně léčivé účinky[38]

Osobnosti

editovat

Galerie

editovat
  •  
    Evangelický hřbitov, nejmenší hřbitov v ČR
  •  
    Hasičská zbrojnice
  •  
    Hluboké, pomník Rudé armádě
  •  
    Nádrž Chvojnice

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 91. 
  5. ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 17. Dostupné online.
  6. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 8. 4. 2023
  7. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl VI. místopisu, Znojemský kraj. Čís. 45, Náměšťský okres. 1. vyd. vyd. Brno: GARN 342 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86347-92-9, ISBN 80-86347-92-3. OCLC 773170520 S. 144–148. 
  8. ↑ a b c d e f Z historie obce [online]. Hluboké: Obec Hluboké, 2006-03-10 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b SVOBODOVÁ, Marie. Vzpomínky. Hluboké: Obec Hluboké, 2005. Dostupné online. S. 43–45. 
  10. ↑ Hluboké [online]. Hluboké: Obec Hluboké [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ Rybník „Na Formance“ [online]. Hluboké: Obec Hluboké [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  12. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 77. 
  13. ↑ a b Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  14. ↑ Rok 2010- Ocenění za trvale příkladnou péči o Pomník obětem 2. světové války [online]. Hluboké: Obec Hluboké, 2010-08-17 [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  15. ↑ Zlatý erb [online]. Hluboké: Obec Hluboké [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  16. ↑ Zlatý erb [online]. Hluboké: Obec Hluboké [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  17. ↑ 2. místo Zlatý erb 2013 [online]. Hluboké: Obec Hluboké [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  18. ↑ Zlatý erb 2014 - 2. místo pro obec Hluboké [online]. Hluboké: Obec Hluboké [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  19. ↑ Zlatý erb 2018 - 3. místo [online]. Hluboké: Obec Hluboké [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  20. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  21. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  28. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  29. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  30. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  31. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  32. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  33. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  34. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  35. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  36. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. 
  37. ↑ Nejmenší hřbitov [online]. Hluboké: Obec Hluboké [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  38. ↑ DOLEŽAL, Milan. Zázračné a léčivé studánky a prameny 2. díl [online]. Hluboké: Obec Hluboké [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  39. ↑ HLADKÝ, Jan. Zemřel Jaroslav Sedlák [online]. Praha: Fyzikální ústav AV ČR [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Bítešský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1900. 132 s. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hluboké&oldid=24309622“