Vstavač vojenský
Vstavač vojenský (Orchis militaris) je statná rostlina s lodyhou vysokou téměř půl metru, kvetoucí v květnu a červnu růžově-červenými pyskatými květy seřazenými v až 20 cm dlouhém květenství. Přestože je v české přírodě považován za původní druh a patří k nejčastěji se vyskytujícím vstavačům, je rostlinou poměrně vzácnou, ohroženou vymizením a chráněnou zákonem.[1]
 Vstavač vojenský | |
|---|---|
 Vstavač vojenský (Orchis militaris) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | chřestotvaré (Asparagales) |
| Čeleď | vstavačovité (Orchidaceae) |
| Rod | vstavač (Orchis) |
| Binomické jméno | |
| Orchis militaris L., 1753 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rozšíření
editovatEuroasijský druh roztroušeně rozšířený v mírném pásmu od západní Evropy až na Ural a Kavkaz na východě. V Asii se dále přerušovaně vyskytuje v arelách v Malé Asii, v západní a střední Sibiři, Mongolsku a severozápadních oblastech Číny. V České republice roste v Českém středohoří, Českém krasu, Polabí a nejvíce na jihu a jihovýchodě Moravy, poměrně častý je v Bílých Karpatech.[1][2][3]
Ekologie
editovatJeho stanoviště se nacházejí na teplých, osluněných loukách, na stráních s řídkými křovinami i v bylinných lemech světlých lesů. Obvykle vyhledává bazické skeletovité, na živiny bohaté půdy na podloží z krystalických vápenců.
Kvete od května do června, květy jsou opylovány blanokřídlým nebo dvoukřídlým hmyzem. Při uvadání rostlina voní kumarinem. Atraktivní květy připomínají svým tvarem některým lidem postavu rozkročeného vojáka s přilbou, odtud také pochází jeho druhové jméno "vojenský". Sušené, drcené hlízy jsou považované za afrodisiakum a bývaly součástí tradičního blízkovýchodního nápoje salep.[1][2][4]
Popis
editovat
Vytrvalá bylina se vzpřímenou, nevětvenou lodyhou obvykle dosahující výšky 20 až 40 cm, která vyrůstá z kulovité, asi 1,5 cm velké hlízy. V době růstu a květu jsou hlízy dvě, loňská z níž lodyha vyrůstá a letošní nabírající živiny pro příští rok. Slabě rýhovaná, vespod šupinatá lodyha má tři až pět listů nahloučených v dolní části. Listy mají pochvy, jsou podlouhle eliptické, na vrcholu tupé a bývají 5 až 15 cm dlouhé a 2 až 5 cm široké.
Na vrcholu lodyhy vyrůstá husté, válcovité květenství, dlouhé až 20 cm, tvořeno pěti až patnácti vonnými, bělavě růžovými až nachově červenými, 1,5 cm velkými květy rozkvétajícími od spodu nahoru. Květy s nafialovělou stopkou vyrůstají v paždí šupinových listenů. Tři vnější a dva vnitřní okvětní lístky jsou k sobě skloněné a tvoří kopinatě vejčitou, špičatou, uzavřenou přilbu, poslední lístek vytváří nápadný hluboce třílaločný pysk. Přilba je z vnější strany světle růžová a z vnitřní má výrazné nachové žilkování. Pysk je světle červený, místy chlupatý a po obvodě výrazně tmavý. Větší prostřední lalok je na konci rozšířený a hluboko rozeklaný, postranní laloky jsou úzké a na koncích odstálé, všechny jsou na vnější straně nachově červené. Ostruha je krátká, válcovitá a směřuje dolů, semeník je zelený.
Variabilní druh vytváří mnoho forem, různost se projevuje ve stavbě i barvě květu, existují i bělokvětí jedinci. Tato rozdílnost pravděpodobně souvisí s rozlohou areálu. Plod je podlouhlá tobolka s množstvím semen.
Možnost záměny
editovatPatří k nejnápadnějším orchidejím rostoucím ve střední Evropě a v české přírodě je vzhledově téměř nezaměnitelných druhem. Od nejpodobnějšího, vstavače nachového (Orchis purpurea) se odlišuje menším vzrůstem, špičatou přilbou a protáhlým prostředním lalokem pysku.[2]
Rozmnožování
editovatPlody jsou tobolky obsahující množství drobných semen rozptylovaných větrem na velké vzdálenosti. Vstavač vojenský, stejně jako ostatní druhy orchidejí, potřebuje k vyklíčení semen i dalšímu úspěšnému růstu orchideoidní mykorhizní symbiózu, při které do jeho kořínků vrostou houbová mycelia zajišťující přísun potřebných živin. Obvykle se pojí s houbovými symbionty některých rodů z čeledí tulasneovkovitých (Tulasnellaceae) a rohoplodníkovitých (Ceratobasidiaceae).
Je rostlinou s dlouhým vývojem, od klíčení semene po vyrašení prvních listů nad zem uběhnou průměrně čtyři roky a stejně dlouho trvá, než se objeví prvé květy. Za příznivých podmínek se tento geofyt může dožít i patnácti let.[1][6][7]
Ohrožení
editovatVstavač vojenský patřil k poměrně častým druhům vstavačů, dnes však z mnoha původních stanovišť postupně mizí. Nejvíce je ohrožován sukcesí způsobenou změnou v zemědělském hospodaření v druhé polovině 20. století. Mnoho otevřených travnatých míst, kde se pravidelně vyskytoval, přestalo být spásáno a koseno, naopak zarostlo býlím a křovinami. Dále je tento nápadný a dekorativní druh ohrožován vyhrabáváním hlíz ve snaze přesazovat je do zahrad. Je proto ve vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb., stejně jako v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2012 zařazen do kategorie mezi silně ohrožené druhy (§ 2, C2b).[1][2][8][9]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Vstavač vojenský [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 22.07.2007 [cit. 2017-11-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Vstavač vojenský [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 23.09.2009 [cit. 2017-11-27]. Dostupné online.
- ↑ HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Orchis militaris [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ a b Květena ČR: Vstavač vojenský [online]. Petr Kocián [cit. 2017-11-27]. Dostupné online.
- ↑ CHEN, Xinqi; CRIBB, Phillip J.; GALE, Stephan W. Flora of China: Orchis militaris [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SUCHÁČEK, Pavel. Klíčivost vybraných druhů vstavačovitých rostlin .... České Budějovice, 2013 [cit. 27.11.2017]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Jana Jersáková. Dostupné online.
- ↑ ARKive: Orchis militaris [online]. ARKive, Wildscreen Trading Ltd., Bristol, UK [cit. 2017-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01. (anglicky)
- ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 27.11.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2017-11-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu vstavač vojenský na Wikimedia Commons 
Taxon Orchis militaris ve Wikidruzích- Botanický ústav AV ČR – rozšíření vstavače vojenského v ČR
