Olga Kameněva

Olga Davidovna Kameněva
Olga Davidovna Kameněva
Narození	1883
Úmrtí	11. září 1941 (ve věku 57–58 let); Orel
Povolání	saloniérka
Politická strana	Ruská sociálně demokratická dělnická strana
Choť	Lev Borisovič Kameněv
Děti	Alexandr Lvovič Kameněv
Rodiče	David Bronstein a Anna Bronstein
Příbuzní	Lev Davidovič Trockij (sourozenec); Bronštejn (bratranec)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olga Kameněvová či Olga Kameněva, rozená Bronsteinová, ukrajinsky Ольга Давидівна Камєнєва, rusky Ольга Давидовна Каменева, (* 1883 Janivka, Ruské impérium (dnes Bereslavka u Kropyvnyckého na Ukrajině) – † 11. září 1941 Orel), byla aktivistkou ruského revolučního hnutí, sestra L. D. Trockého a první manželka L. B. Kameněva.

Život

V roce 1902 vstoupila do Ruské sociálně demokratické dělnické strany a brzy se provdala za Lva Kameněva, kolegu marxistického revolucionáře. V roce 1908, po propuštění Lva Kameněva z vězení, Kameněvovi odešli z Ruska do Ženevy a poté do Paříže, kde se Lev Kameněv stal jedním ze dvou zástupců V. I. Lenina. V lednu 1914 se Kameněvovi přestěhovali do Petrohradu.

Po revoluci měla v Lidovém komisariátu školství na starost vedení divadel a aktivně prosazovala linii jejich bolševizace a radikalizace. Anatolij Lunačarskij, zastánce umírněnějšího přístupu, v roce 1920 se souhlasem V. I. Lenina O. Kameněvovou propustil.

Ve 20. letech 20. století pak navazovala polooficiální diplomatické styky mezi SSSR a západními zeměmi. Zejména hledala západní pomoc v boji proti následkům hladomoru v oblasti Volhy. V letech 1925-1929 byla předsedkyní Všesvazové společnosti pro kulturní vztahy se zahraničím (rusky Всесоюзное общество культурной связи с заграницей)

Vyhýbala se opozičním aktivitám. V polovině 20. let se její rodinný život s Lvem Kameněvem zhoršil. Poté, co Trockij a Kameněv v roce 1927 ztratili všechny pozice ve straně, Kameněvová ještě nějakou dobu zastávala oficiální pozice.

V roce 1935 byla na dobu 5 let vyhoštěna z Moskvy do Taškentu.

Po procesu se Zinovjevem a Kameněvem, kteří byli popraveni v roce 1936, byla zatčena. Její nejstarší syn Alexandr, absolvent Žukovského vojenské letecké inženýrské akademie, byl dne 10. května 1937 v Leningradě popraven (zastřelen).

Olga Kameněvová byla popravena dne 11. září 1941, a to v Medveděvském lese u Orla.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Olga Kameneva na anglické Wikipedii, Olga Kameneva na německé Wikipedii a Каменева, Ольга Давидовна na ruské Wikipedii.

Literatura

Robert Leach and Victor Borovsky. A History of Russian Theatre, Cambridge University Press, 1999, ISBN 0-521-43220-0 p. 303.
Elizabeth A. Wood. The Baba and the Comrade: Gender and Politics in Revolutionary Russia, Indiana University Press, 1997, ISBN 0-253-21430-0 p. 80-81
Eugene V. Debs. Gentle Rebel: Letters of Eugene V. Debs, edited by J. Robert Constantine, University of Illinois, 1995, ISBN 0-252-06324-4 , pp. 223—224.
Margaret A. Trott, Passing through the Eye of the Needle: American Philanthropy and Soviet Medical Research in the 1920s in Rockefeller Philanthropy and Modern Biomedicine: International Initiatives from World War to the Cold War, Bloomington, IN, Indiana University Press, 2002, ISBN 0-253-34151-5 p. 148
Samuel N. Harper. The Russia I Believe In: The Memoirs of Samuel N. Harper 1902 to 1941, Chicago, University of Chicago Press, 1945, p. 143.
Jean-Luis Cohen, Le Corbusier and the Mystique of the USSR, Princeton, Princeton University Press, 1992, pp. 41-43, 54, 117, quoted in Alice T. Friedman, Glamour a MoMo: Women’s Roles in the Modern Movement in Back from Utopia: The Challenge of the Modern Movement, Uitgeverij 010 Publishers, 2002, ISBN 90-6450-483-0 p. 321.
Theodore Dreiser: Interviews, eds. Frederic E. Rusch and Donald Pizer, University of Illinois, 2004, ISBN 0-252-02943-7 , pp. 172—173.
Amy Nelson. Music for the Revolution: Musicians and Power in Early Soviet Russia, Pennsylvania State University Press, 2004, ISBN 0-271-02369-4 p. 193. Also see Kameneva’s article «Beethoven als Erzieher in Sowjetrussland» in Neue Freie Press, March 29, 1927.
Sheila Fitzpatrick. Education and Social Mobility in the Soviet Union 1921—1934, Cambridge University Press, 1979, ISBN 0-521-89423-9 , p. 83.
Elisabeth Kehoe. The Titled Americans: Three American Sisters and the English Aristocratic World Into Which They Married, Atlantic Monthly Press, 2004, ISBN 0-87113-924-3 , p. 325.
Robert Conquest. The Great Terror: A Reassessment, New York, Oxford University Press, 1990, ISBN 0-19-505580-2 and ISBN 0-19-507132-8 (pbk), p. 76.
Michael Parrish. The Lesser Terror: Soviet State Security, 1939—1953, Westport, CT, Praeger Publishers, 1996, ISBN 0-275-95113-8 p. 69.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Olga Davidovna Kameněva na Wikimedia Commons

Chapter 1 of Leon Trotsky’s autobiography, My Life, New York, Charles Schribner’s Sons, 1930.