Olga Danilovićová

srbská tenistka
(přesměrováno z Olga Danilovičová)

Olga Danilovićová (cyrilice: Олга Даниловић, Danilović, * 23. ledna 2001 Bělehrad) je srbská profesionální tenistka hrající levou rukou a vítězka tří grandslamových juniorek ve čtyřhře. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva turnaje ve dvouhře a dva ve čtyřhře. Jednu singlovou i deblovou trofej vybojovala v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[1]

Olga Danilovićová
Олга Даниловић
Olga Danilovićová ve Wimbledonu 2023
Olga Danilovićová ve Wimbledonu 2023
StátSrbskoSrbsko Srbsko
Datum narození23. ledna 2001 (23 let)
Místo narozeníBělehrad, Srbsko
BydlištěBělehrad, Srbsko
Výška182 cm
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 717 179 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů198–117
Tituly2 WTA, 1 WTA 125, 7 ITF
Nejvyšší umístění52. místo (28. října 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2021)
French Open4. kolo (2024)
Wimbledon1. kolo (2024)
US Open2. kolo (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů47–26
Tituly2 WTA, 1 WTA 125, 1 ITF
Nejvyšší umístění104. místo (24. dubna 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241028a28. října 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2024 na 52. místě a ve čtyřhře v dubnu téhož roku na 104. místě. Trénuje ji Slovinec Robert Cokan. Dříve tuto roli plnil Španěl Àlex Corretja, jenž byl jejím mentorem od sezóny 2016.[2] V letech 2017–2018 roli kouče plnil Juan Lizariturry.[3][4]

V srbském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2018 základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Bulharsku, v němž vyhrála dvouhru nad Šinikovovou a v páru s Radanovićovou prohrály čtyřhru. Srbky zvítězily 2:1 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 7–3 ve dvouhře a 5–5 ve čtyřhře.[5]

Tenisová kariéra

editovat

V juniorské kategorii grandslamu vyhrála tři deblové soutěže. Nejdříve jako 16letá triumfovala na French Open 2016 se Španělkou Paulou Arias Manjónovou[6], poté ovládla se Slovinkou Kajou Juvanovou Wimbledon 2017[7] a konečně po boku Ukrajinky Marty Kosťjukové si odvezla titul z US Open 2017.[8]

 
Bekhend v kvalifikaci US Open 2023

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2015, když na turnaj v srbském Prokuplje s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla Australance Alexandře Nancarrowové.[1] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala při své druhé účasti na túře ITF v listopadu 2015, kdy zavítala na antalyjský turnaj s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále dvouhry přehrála Slovenku Vivien Juhászovou. Z Turecka si odvezla „double“ po triumfu ve čtyřhře s Berfou Cengizovou.[1]

Na okruhu WTA Tour, vyjma Fed Cupu, debutovala na květnovém Mutua Madrid Open 2018. Na úvod kvalifikace vyřadila jedenáctou nasazenou Ukrajinku Katerynu Bondarenkovou. Následně však podlehla druhé nasazené Bělorusce Aryně Sabalenkové a do dvouhry neprošla. Hlavní soutěž si poprvé zahrála v sedmnácti letech na červencovém Moscow River Cupu 2018, probíhajícím na antuce. Původně byla vyřazena již v kvalifikačním turnaji od Španělky Pauly Badosové. Po odstoupení Martićové však postoupila do dvouhry jako šťastná poražená. Na její raketě pak postupně dohrály Slovenka Anna Karolína Schmiedlová, turnajová osmička Kaia Kanepiová z Estonska, nejvýše nasazená světová desítka Julia Görgesová a v semifinále běloruská turnajová pětka Aljaksandra Sasnovičová. V boji o titul pak zdolala Rusku téhož věku Anastasiji Potapovovou po třísetovém průběhu. Na okruhu WTA Tour si připsala debutovou trofej jako první šampionka narozená v roce 2000 a později. Stala se také druhou šťastně poraženou vítězkou turnaje WTA, když navázala na Andreu Jaegerovou z lednového Las Vegas 1980. V následném vydání žebříčku se posunula ze 187. na 112. místo.[9][10][4]

Druhý singlový titul na túře WTA si odvezla z říjnového Guangzhou Open 2024 v Kantonu. Z pozice osmdesáté šesté hráčky žebříčku ve finále přehrála kvalifikantku Caroline Dolehideovou, která na ni uhrála jen čtyři gamy. Američanku z počátku druhé stovky porazila i potřetí v kariéře. Bodový zisk ji po skončení poprvé posunul do Top 60, když 28. října 2024 figurovala na 52. místě klasifikace.[11][12]

Soukromý život

editovat

Narodila se roku 2001 v srbské metropoli Bělehradu do rodiny čtyřnásobného mistra Evropy a stříbrného olympionika v basketbalu Predraga Daniloviće a sportovní novinářky působící v Radio-televiziji Srbije.

Finále na okruhu WTA Tour

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (2–1 D; 2–2 Č)

Dvouhra: 3 (2–1)

editovat
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 29. července 2018 Moskva, Rusko International antuka   Anastasija Potapovová 7–5, 6–7(1–7), 6–4
Finalistka 1. 17. července 2022 Lausanne, Švýcarsko WTA 250 antuka   Petra Martićová 4–6, 2–6
Vítězka 2. 27. října 2024 Kanton, Čína WTA 250 tvrdý   Caroline Dolehideová 6–3, 6–1

Čtyřhra: 4 (2–2)

editovat
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 23. května 2018 Taškent, Uzbekistán International tvrdý   Tamara Zidanšeková   Irina-Camelia Beguová
  Ioana Raluca Olaruová
7–5, 6–3
Finalistka 1. 7. března 2021 Lyon, Francie WTA 250 tvrdý (h)   Eugenie Bouchardová   Viktória Kužmová
  Arantxa Rusová
6–3, 7–5, [7–10]
Vítězka 2. 16. července 2022 Lausanne, Švýcarsko WTA 250 antuka   Kristina Mladenovicová   Ulrikke Eikeriová
  Tamara Zidanšeková
bez boje
Finalistka 1. 5. února 2023 Lyon, Francie WTA 250 tvrdý (h)   Alexandra Panovová   Cristina Bucșová
  Bibiane Schoofsová
6–7(3–7), 3–6

Finále série WTA 125

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 D; 1–1 Č)

Dvouhra: 1 (1–0)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. červenec 2023 Båstad, Švédsko antuka   Emma Navarrová 7–6(7–4), 3–6, 6–3

Čtyřhra: 2 (1–1)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. červen 2022 Makarska, Chorvatsko antuka   Aleksandra Krunićová   Dalila Jakupovićová
  Tena Lukasová
7–5, 2–6, [5–10]
Vítězka 1. září 2022 Bari, Itálie antuka   Elisabetta Cocciarettová   Andrea Gámizová
  Eva Vedderová
6–2, 6–3

Tituly na okruhu ITF

editovat
Legenda
Turnaje W100 Turnaje W80
Turnaje W75/W60 Turnaje W50
Turnaje W35/W25 Turnaje W15/W10

Dvouhra (7 titulů)

editovat
č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
1. listopad 2016 Antalya, Turecko W10 antuka   Vivien Juhászová 6–2, 6–3
2. březen 2017 Antalya, Turecko W15 antuka   Julia Grabherová 6–3, 6–2
3. březen 2018 Pula, Itálie W25 antuka   Federica di Sarraová 6–4, 6–3
4. červenec 2018 Versmold, Německo W60 antuka   Laura Siegemundová 5–7, 6–1, 6–3
5. září 2019 Montreux, Švýcarsko W60 antuka   Julia Grabherová 6–2, 6–3
6. květen 2023 Madrid, Španělsko W100 antuka   Sara Sorribesová Tormová 6–2, 6–3
7. říjen 2024 Cornellà de Llobregat, Španělsko W100 tvrdý   Arantxa Rusová 6–2, 6–0

Čtyřhra (1 titul)

editovat
č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
1. listopad 2016 Antalya, Turecko W10 antuka   Berfu Cengizová   Tayisiya Mordergerová
  Yana Mordergerová
6–4, 6–4

Finále na juniorce Grand Slamu

editovat

Čtyřhra juniorek: 3 (3–0)

editovat
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2016 French Open antuka   Paula Arias Manjónová   Olesja Pervušinová
  Anastasija Potapovová
3–6, 6–3, [10–8]
Vítězka 2017 Wimbledon tráva   Kaja Juvanová   Caty McNallyová
  Whitney Osuigweová
6–4, 6–3
Vítězka 2017 US Open tvrdý   Marta Kosťuková   Lea Boškovićová
  Wang Si-jü
6–1, 7–5

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olga Danilović na anglické Wikipedii.

  1. a b c Olga Danilovićová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20241028a28. října 2024
  2. Koreča o Olgi: Nasledila je nešto posebno [online]. Sport Klub SR, 26-11-2017 [cit. 2018-03-31]. Dostupné online. (srbsky) 
  3. OZMO, Saša. Olga za SK – novi trener, tatini saveti, sazrevanje... [online]. Sport Klub SR, 26-12-2017 [cit. 2018-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 31-07-2018. (srbsky) 
  4. a b Olga Danilovićová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20241028a28. října 2024
  5. Olga Danilovićová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20241028a28. října 2024
  6. BORKOWSKI, Pete. French Open: Unseeded doubles teams claim junior titles [online]. Vavel [cit. 2016-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Kaja Juvan osvojila mladinski Wimbledon med dvojicami [online]. Delo, 2017-07-16 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online. (slovinsky) 
  8. Marko Pavlović. Danilovićeva posle Vimbldona i RG, osvojila i US Open! [online]. Sport Klub, 2017-09-10 [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. (srbsky) 
  9. Petr Pokorný, Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. 17 let, lucky loser, debut na okruhu WTA. Danilovičová to v Moskvě dotáhla až k titulu! [online]. TenisPortal.cz, 2018-07-29, rev. 2018-07-30 [cit. 2018-07-30]. Dostupné online. 
  10. Danilovic claims first title in Moscow after all-teen tussle [online]. WTA Tour, 29-07-2018 [cit. 2018-07-29]. Dostupné online. 
  11. Danilovic beats Dolehide in Guangzhou to end six-year title drought. Women's Tennis Association [online]. 2024-10-27 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ZABLOUDIL, Luboš. Danilovičová po šesti letech vyhrála turnaj WTA. V Guangzhou slaví poprvé na tvrdém povrchu. TenisPortal.cz [online]. 2024-10-27 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat