Cristina Bucșová

španělská tenistka narozená v Moldavsku

Cristina Bucșová (nepřechýleně: Bucșa, * 1. ledna 1998 Kišiněv) je španělská profesionální tenistka, která v letech 2013–2015 reprezentovala rodné Moldavsko. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála pět turnajů ve čtyřhře včetně Madrid Open 2024 v kategorii WTA 1000. V sérii WTA 125 vybojovala jednu singlovou a čtyři deblové trofeje. Na okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a devět ve čtyřhře.[4]

Cristina Bucșová
Cristina Bucșová na French Open 2022
Cristina Bucșová na French Open 2022
StátMoldavskoMoldavsko Moldavsko (2013–2015)
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko (od 2015)
Datum narození1. ledna 1998 (26 let)
Místo narozeníKišiněv, Moldavsko[1]
BydlištěKantábrie, Španělsko[2]
Výška176 cm[1]
Profesionál od2013[3]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 343 069 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů329–225
Tituly0 WTA, 1 WTA 125, 4 ITF
Nejvyšší umístění56. místo (15. ledna 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2023)
French Open2. kolo (2024)
Wimbledon2. kolo (2023, 2024)
US Open2. kolo (2022)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry2. kolo (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů186–123
Tituly5 WTA, 4 WTA 125, 9 ITF
Nejvyšší umístění19. místo (10. června 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2024)
French Open3. kolo (2024)
Wimbledon2. kolo (2024)
US Open2. kolo (2023)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hryBronzová medaile bronz (2024)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open1. kolo (2024)
Wimbledon2. kolo (2024)
US Open2. kolo (2024)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240825a25. srpna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2024 na 56. místě a ve čtyřhře v červnu téhož roku na 19. místě. Trénuje ji otec Ion Bucșa.[2][1]

Španělsko reprezentovala na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži, kde ve druhém kole dvouhry podlehla Kanaďance Leylah Fernandezové. Se Sarou Sorribesovou Tormovou získaly bronzovou medaili ve čtyřhře po výhře nad Češkami Muchovou a Noskovou.[5]

Tenisová kariéra

editovat

Stejně jako další kišiněvská rodačka Aliona Bolsovová začala již v dětství žít ve Španělsku, kde rozvíjela tenisovou kariéru.[3] Bydlí a trénuje v Kantábrii.[2]

 
Trénink na Birmingham Classic 2023

V rámci okruhu ITF debutovala v květnu 2013 po zisku divoké karty na turnaj ve španělském Monzónu dotovaný 10 tisíci dolary. Ve druhém kole podlehla Španělce Lucii Cerverové-Vazquézové.[4] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během května 2017, na turnaji v portugalském Santarému s rozpočtem 15 tisíc dolarů. Ve finále přehrála Rusku Valerii Savinychovou ze čtvrté světové stovky. Ve třetí fázi srpnového TK Sparta Prague Open 2020 ze série WTA 125K vypadla s Argentinkou Nadiou Podoroskou, figurující na 165. příčce. O týden později postoupila přes Varvaru Lepčenkovou a Magdalenu Fręchovou do finále 60tisícového L'Open 35 de Saint-Malo 2020 na túře ITF. V závěrečném utkání však opět nestačila na Podoroskou.[6][4]

V kvalifikaci únorového Qatar Total Open 2021 porazila Barboru Krejčíkovou, ale do dvouhry ji nepustila Kristýna Plíšková. V hlavní soutěži okruhu WTA Tour tak debutovala až dubnovým Copa Colsanitas 2021 v Bogotě.[3] Na úvod však nestačila na krajanku z druhé stovky žebříčku Nurii Párrizasovou Díazovou. V témže měsíci ji v prvním utkání Istanbul Cupu 2021 vyřadila Kateřina Siniaková. První vyhraný zápas v této úrovni tenisu dosáhla na květnovém Serbia Open 2021, když zdolala černohorskou světovou jedenašedesátku Danku Kovinićovou. Poté ji přehrála Běloruska Aljaksandra Sasnovičová.[3][6]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu US Open 2021 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž závěru si poradila s pátou nasazenou Francouzkou Océanií Dodinovou.[3] V úvodním kole Flushing Meadows však nenašla recept na čtyřicátou čtvrtou ženu klasifikace Jil Teichmannovou ze Švýcarska. Také na Australian Open 2022 prošla kvalifikačním sítem přes Richèl Hogenkampovou, ale s dvouhrou se rozloučila po porážce od Belgičanky Alison Van Uytvanckové. Z třetí grandslamové kvalifikace v řadě postoupila na French Open 2022.[6][4]

Přehled medailí
  Tenis na LOH
bronz 2024 Paříž ženská čtyřhra

Utkání o olympijské medaile

editovat

Ženská čtyřhra: 1 (1 bronz)

editovat
Stav rok místo konání povrch spoluhráčka soupeřky v utkání o medaili výsledek
Bronz 2024 Paříž, Francie antuka   Sara Sorribesová Tormová   Karolína Muchová
  Linda Nosková
6–2, 6–2

Finále na okruhu WTA Tour

editovat

Čtyřhra: 7 (5–2)

editovat
Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (1–0)
WTA 500 (1–0)
WTA 250 (3–2)
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 18. září 2022 Portorož, Slovinsko WTA 250 tvrdý   Tereza Mihalíková   Tereza Martincová
  Marta Kosťuková
4–6, 0–6
Vítězka 1. 5. února 2023 Lyon, Francie WTA 250 tvrdý   Bibiane Schoofsová   Olga Danilovićová
  Alexandra Panovová
7–6(7–5), 6–3
Vítězka 2. 7. dubna 2024 Bogota, Kolumbie WTA 250 antuka   Kamilla Rachimovová   Anna Bondárová
  Irina Chromačovová
7–6(7–5), 3–6, [10–8]
Vítězka 3. 5. května 2024 Madrid, Španělsko WTA 1000 antuka   Sara Sorribesová Tormová   Barbora Krejčíková
  Laura Siegemundová
6–0, 6–2
Vítězka 4. 25. května 2024 Štrasburk, Francie WTA 500 antuka   Monica Niculescuová   Asia Muhammadová
  Aldila Sutjiadiová
3–6, 6–4, [10–6]
Vítězka 5. 24. srpna 2024 Cleveland, Spojené státy WTA 250 tvrdý   Sü I-fan   Šúko Aojamová
  Eri Hozumiová
3–6, 6–3, [10–6]
Finalistka 2. 20. října 2024 Ósaka, Japonsko WTA 250 tvrdý   Monica Niculescuová   Laura Siegemundová
  Ena Šibaharaová
6–3, 2–6, [2–10]

Finále série WTA 125

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 D; 4–2 Č)

Dvouhra: 1 (1–0)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
Vítězka 1. prosinec 2023 Limoges, Francie tvrdý (h)   Elsa Jacquemotová 2–6, 6–1, 6–2

Čtyřhra: 6 (4–2)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
Finalistka 1. srpen 2021 Concord, Spojené státy tvrdý   Usue Maitane Arconadová   Peangtarn Plipuečová
  Jessy Rompiesová
6–3, 6–7(5–7), [8–10]
Vítězka 1. prosinec 2022 Andorra la Vella, Andorra tvrdý (h)   Weronika Falkowská   Angelina Gabujevová
  Anastasija Zacharovová
7–6(7–4), 6–1
Vítězka 2. červenec 2023 Contrexéville, Francie antuka   Alena Fominová-Klotzová   Amina Anšbová
  Anastasia Dețiuc
4–6, 6–3, [10–7]
Finalistka 2. srpen 2023 Chicago, Spojené státy tvrdý   Alexandra Panovová   Ulrikke Eikeriová
  Ingrid Neelová
bez boje
Vítězka 3. prosinec 2023 Angers, Francie tvrdý (h)   Monica Niculescuová   Anna Danilinaová
  Alexandra Panovová
6–1, 6–3
Vítězka 4. prosinec 2023 Limoges, Francie tvrdý (h)   Jana Sizikovová   Oxana Kalašnikovová
  Maia Lumsdenová
6–4, 6–1

Tituly na okruhu ITF

editovat
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (4 tituly)

editovat
Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. květen 2017 Santarém, Portugalsko tvrdý   Valeria Savinychová 6–4, 6–4
2. červenec 2018 Porto, Portugalsko antuka   Jil Teichmannová 7–6(7–4), 6–1
3. listopad 2019 Vitoria-Gasteiz, Španělsko tvrdý   Šalimar Talbiová 6–0, 6–4
4. listopad 2019 Nantes, Francie tvrdý (h)   Tamara Korpatschová 6–2, 6–7(11–13), 7–6(8–6)

Čtyřhra (9 titulů)

editovat
Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. listopad 2017 Valencie, Španělsko antuka   Jana Sizikovová   Georgina García Pérezová
  Andrea Gámizová
7–6(7–1), 7–6(7–5)
2. květen 2018 Monzón, Španělsko tvrdý   Jana Sizikovová   Sarah Bethová Greyová
  Olivia Nichollsová
6–2, 5–7, [10–8]
3. září 2018 Saint-Malo, Francie antuka   María Fernanda Herazová   Alexandra Cadanțuová
  Diāna Marcinkēvičová
4–6, 6–1, [10–8]
4. listopad 2018 Nules, Španělsko antuka   Claudia Hoste Ferrerová   Marina Bassols Riberová
  Júlia Payolová
7–6(7–3), 6–3
5. únor 2018 Altenkirchen, Německo koberec (h)   Rosalie van der Hoeková   Marie Benoîtová
  Katarzyna Piterová
5–7, 6–3, [12–10]
6. duben 2019 Óbidos, Portugalsko koberec   Georgina García Pérezová   Sofia Šapatavová
  Emily Webleyová-Smithová
7–5, 7–5
7. duben 2019 Chiasso, Švýcarsko antuka   Marta Kosťuková   Sharon Fichmanová
  Jaimee Fourlisová
6–1, 3–6, [10–7]
8. březen 2022 Le Havre, Francie antuka   Georgina García Pérezová   Diāna Marcinkēvičová
  Chiara Schollová
6–4, 6–3
9. listopad 2022 Valencie, Španělsko antuka   Ylena In-Albonová   Irina Chromačovová
  Iryna Šymanovičová
6–3, 6–2

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cristina Bucșa na anglické Wikipedii.

  1. a b c Cristina Bucșová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240825a25. srpna 2024
  2. a b c Cristina Bucaa Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2024-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e MACPHERSON, Alex. Introducing the 2021 US Open's Grand Slam debutantes. Women's Tennis Association [online]. 2021-08-28 [cit. 2022-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d Cristina Bucșová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240825a25. srpna 2024
  5. Česko domov ďalšiu medailu zo štvorhry neprinesie. Španielky ukázali svoju kvalitu a získali bronz. Šport.sk [online]. 2024-08-04 [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. a b c Cristina Bucsa Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat