Olesno
Olesno (polsky též Oleśno[pozn. 1], německy Rosenberg in Oberschlesien) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Olesno. Leží na historickém území Horního Slezska na řece Stobravě (pravém přítoku Odry) mezi Lublincem a Kluczborkem. V roce 2021 zde žilo 9 353 obyvatel,[1] z toho necelou pětinu tvoří občané německé národnosti (19,3 % podle sčítání lidu 2011).[2]
| Olesno | |
|---|---|
 Náměstí v Olesnu | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°52′30″ s. š., 18°25′ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Opolské |
| Okres | Olesno |
| Gmina | Olesno |
  Olesno | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 15,1 km² |
| Počet obyvatel | 9 353 |
| Hustota zalidnění | 619,4 obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci, Slezané, Němci a další |
| Náboženské složení | římští katolíci, luteráni a další |
| Správa | |
| Starosta | Sylwester Piotr Lewicki |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Pieloka 21 46-300 Olesno |
| Telefonní předvolba | +48 34 |
| PSČ | 46-300 |
| Označení vozidel | OOL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dějiny
editovat.jpg)
První písemná zmínka o městečku pochází z roku 1226. Jako součást Opolského knížectví patřilo do roku 1742 zemím Koruny české, respektive Habsburské monarchii. Po první slezské válce připadlo Prusku a do konce druhé světové války leželo na území německého státu (Německého císařství, Výmarské republiky, Třetí říše). V roce 1945 bylo spolu s většinou Horního Slezska přičleněno k socialistickému Polsku.
Již od roku 1743 má status okresního města – dříve v rámci německé provincie Slezsko a vládního obvodu Opolí, po válce v Opolském vojvodství. Jen v letech 1975–1998, kdy byla v platnosti správní reforma zavádějící 49 malých krajů, spadalo pod Čenstochovské vojvodství.
Podle sčítání lidu z roku 1910 žilo v Olesnu 5 742 obyvatel, z toho 66 % německojazyčných a 32,9 % polskojazyčných (k polskému jazyku se řadilo i hornoslezské nářečí, dále zvláštní kategorii představovali „dvoujazyční”, již tvořili 11,3 % obyvatelstva.[3] Po druhé světové válce nebyl zde proveden plošný odsun původního obyvatelstva, proto se město stalo jednou z bašt německé menšiny v současném Polsku.
Mezi nejtemnější kapitoly v dějinách Olesna patří období mezi 20. až 25. ledna 1945, kdy město bylo – po obsazení bez boje – vypáleno a zplundrováno Rudou armádou. Zničeno nebo poškozeno bylo dokonce 75 % zástavby, včetně historických památek v centru.[4][5]
Památky
editovat- dřevěné poutní kostely svaté Anny (1510) a svatého Rocha (1710, v místní části Grodzisko)
- evangelický kostel Kristova kříže z roku 1853 v areálu městského parku
- katolický farní kostel Božího Těla postavený v novobarokním slohu letech 1909–1913
- hlavní náměstí (Rynek):
- klasicistní radnice z roku 1821
- morový sloup se sochou Panny Marie z roku 1697
- socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1753
- pozůstatky středověkých hradeb v ulici Lompy
- židovský hřbitov; nejstarší hrob pochází z roku 1821, dochovala se i obřadní síň z roku 1868
-
Poutní kostel svaté Anny -
Kostel Kristova kříže -
Kostel Božího Těla -
Rynek: socha Jana Nepomuckého a radnice -
Městské hradby -
Židovský hřbitov
_ID_627737.jpg)
Doprava
editovat.jpg)
Městem prochází národní silnice (droga krajowa) č. 11 z Bytomi do Poznaně a Kolobřehu, a také železniční trať Katovice–Poznaň. Ve stanici Olesno Śląskie (Slezské Olesno) staví jak regionální vlaky společnosti Koleje Śląskie (Slezské dráhy), tak rychlíky mířící ze směru Katovice na sever Polska.
Partnerská města
editovat
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Tradiční polský název města je Oleśno s hláskou podobnou změkčenému „š“. Oficiálně používaná forma Olesno vychází z výslovnosti v místním severoslezském nářečí, viz mazuření. V běžné mluvě obyvatel se vyskytují oba tvary.
Reference
editovat- ↑ Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2021 roku [online]. Główny Urząd Statystyczny (Hlavní statistický úřad PR), 2021-07-22 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ BIŁY, Łukasz. Kolejne wyniki spisu powszechnego: najwięcej Niemców w Strzeleczkach i Białej [online]. Portal Niemców w Polsce, 2015-15-01 [cit. 2021-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-18. (polsky)
- ↑ Gemeindelexikon für die Regierungsbezirke Allenstein, Danzig, Marienwerder, Posen, Bromberg und Oppeln auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 1. Dezember 1910 und anderer amtlicher Quellen. Svazek Regierungsbezirk Oppeln. Berlin: Königlich Preussisches Statistisches Landesamt, 1912. Dostupné online. S. 78. (německy)
- ↑ DRAGON, Mirosław. Przed nami czworobok grozy. Olesno w marcu 1945 roku [online]. Nowa Trybuna Opolska, 2017-01-28 [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ PAWLIK, Andreas. „Wyzwolenie“ Olesna, czyli prawda, która boli [online]. wachtyrz.eu, 2020-01-20 [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (polsky)
