Kluczbork
Kluczbork (slezsky a polsky historicky Kluczborek, německy Kreuzburg) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Kluczbork. Leží v severní části Horního Slezska[1] na řece Stobravě. V roce 2019 mělo 23 480 obyvatel.[2]
| Kluczbork | |
|---|---|
 Kluczborská radnice | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°58′23″ s. š., 18°12′51″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Opolské |
| Okres | Kluczbork |
| Gmina | Kluczbork |
  Kluczbork | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 12,4 km² |
| Počet obyvatel | 23 480 |
| Hustota zalidnění | 1 893,5 obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci, Slezané, Němci |
| Náboženské složení | římští katolíci, luteráni a další |
| Správa | |
| Starosta | Jarosław Kielar |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | ul. Katowicka 1 46-200 Kluczbork |
| Telefonní předvolba | +48 77 |
| PSČ | 46-200, 46-303 |
| Označení vozidel | OKL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_Lichen99.jpg)
Dějiny
editovatPočátky města jsou spojeny s klášterem řádu křižovníků s červenou hvězdou. Dnešní polský název Kluczbork vznikl zkomolením původního německého Kreuzburg – „křížový hrad“. Magdeburská městská práva mu udělil 26. února 1253 vratislavský kníže Jindřich III. Bílý.
Ve středověku měnil Kluczbork mnohokrát svou územní příslušnost v rámci Dolního Slezska. Do roku 1293 patřil Vratislavsku, později Hlohovsku, Olešnicku, Lehnicku a dalším feudálním útvarům. Nejdéle byl přitom součástí Břežského knížectví, kde piastovská dynastie vládla nejdéle ze všech slezských panství – až po smrti Jiřího Viléma, posledního Piastovce vůbec, v roce 1675 připadlo jako odúmrť přímo českým králům.
Po první slezské válce v roce 1742 připadl Kluczbork Prusku. Stal se okresním městem provincie Slezsko zpočátku ve vratislavském departementu a po správní reformě v roce 1815 ve vládním obvodu Opolí. Od té doby bylo původně dolnoslezské sídlo politicky spojeno s Horním Slezskem a dnes se vnímá jako hornoslezské.
V druhé polovině 19. století se město stalo železničním uzlem, což přispělo k rozvoji průmyslu. Vznikly mj. strojírenské závody, na něž po druhé světové válce navázal podnik FAMAK (Fabryka Maszyn Kluczbork).
Podle pruského sčítání lidu z roku 1910 byla mateřským jazykem pro 88 % obyvatel němčina a pro 7,2 % „vasrpolština“.[3] Z náboženského hlediska převažovali s náskokem luteráni.[4] V hornoslezském plebiscitu po první světové válce se 96,1 % hlasujících vyslovilo pro setrvání v Německu.[5]
Po druhé světové válce byl Kluczbork spolu s většinou Slezska připojen k socialistickému Polsku. Část německých autochtonů byla odsunuta, nicméně ještě v roce 2002 se 9,98 % obyvatel gminy Kluczbork hlásilo k německé národnosti[6] a ve městě jsou aktivní organizace německé menšiny.
Pamětihodnosti
editovat- evangelický kostel Krista Spasitele – gotický, původně hlavní katolický farní kostel, od roku 1527 protestantský, interiér převážně z 18. století;
- katolický kostel Panny Marie Pomocné – novogotický z roku 1913;
- radnice – postavená v barokním stylu uprostřed náměstí v letech 1738–1741, přestavěná po požáru v roce 1925, kdy vyhořel též špalíček budov zvaný Dvanáct apoštolů;
- pozůstatky hradeb v jižní části historického jádra;
- Muzeum Johanna Dzierzona – městské muzeum umístěné do budovy bývalého zámku přestavěného v 19. století a v letech 1931–1932 pro administrativní účely; dokumentuje dějiny města a také odkaz Johanna Dzierzona, „otce moderního včelařství“, který pocházel z nedaleké obce Łowkowice;
- vodojem – někdejší zámecká věž přestavěná roku 1907 na vodojem;
- domy a veřejné stavby z 19. století, např. budova gymnázia (1876), Krugova vila (1892) či alžbětinský klášter (1903);
Doprava
editovatKluczbork je důležitým železničním uzlem. Protínají se zde tratě ze směru Lubliniec/Katovice, Opolí, Olešnice/Vratislav a Ostrów Wielkopolski/Poznaň. Regionální vlaky spojují město s Vratislaví, Opolím, katovickou konurbací a jižním Velkopolskem. Také zde zastavují dálkové rychlíky mj. do Štětína, Krakova, Zakopaného a dalších destinací. V minulosti též existovala trať ve směru Fosowskie, na níž byl provoz zastaven v roce 2004.
Městem prochází státní silnice č. 11 spojující katovickou konurbací s Poznaní a Kolobřehem, č. 45, jež vede od českých hranic u Bohumína směrem k Lodži, a č. 42 Namysłów – Starachowice. Jejich společným úsekem je obchvat Kluczborku dokončený v roce 2020.
Autobusovou dopravu zajišťuje dopravní podnik PKS Kluczbork a minibusový dopravce LUZ.
Osobnosti
editovat- Samuel Crellius (1660–1747) – protestantský (polskobraterský) filozof a teolog;
- Kurt Daluege (1897–1946) – nacistický zločinec, zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě v letech 1942–1943;
- Johann Dzierzon (1811–1906) – katolický kněz, objevitel partenogeneze u včel, „otec moderního včelařství“, pocházel z obce Łowkowice u Kluczborku;
- Gustav Freytag (1816–1895) – německý spisovatel, novinář a literární teoretik;
Partnerská města
editovat
Berežany (Ukrajina, Ternopilská oblast)
Bad Dürkheim (Německo, Porýní-Falc)
Dzierżoniów (Polsko, Dolnoslezské vojvodství)
Wells (Velká Británie, hrabství Somerset)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ V moderním pojetí od 19. století, historicky bylo součástí dolnoslezských knížectví, viz sekce Dějiny
- ↑ Polsko v číslech – údaje Hlavního statistického úřadu
- ↑ Výsledky sčítání, stránka 25
- ↑ Článek Kreuzburg v Meyers-Lexikon, 1907
- ↑ Výsledky plebiscitu v ruském okrese Kreuzburg podle obcí. home.arcor.de [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Hlavní statistický úřad PR: Národnostní deklarace podle obcí
Externí odkazy
editovat- Oficiální webové stránky města
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kluczbork na Wikimedia Commons
