Ohniváček modrolemý
Ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe) je druh denního motýla z čeledi modráskovitých (Lycaenidae). Rozpětí jeho křídel je 32 až 34 mm. Ohnivě zlatočervení samci mají na předním okraji předních křídel a zadním okraji zadních křídel lesklé purpurově fialové zbarvení. Na předních křídlech je u samců dobře patrná tmavá středová skvrna čárkovitého tvaru. Samice, které jsou převážně tmavé, mají na předních křídlech tmavé skvrny a na zadních křídlech oranžovou příkrajní pásku. Rub křídel je u obou pohlaví šedý až žlutošedý.
Ohniváček modrolemý | |
---|---|
Samec ohniváčka modrolemého | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Athropoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Řád | motýli (Lepidoptera) |
Čeleď | modráskovití (Lycaenidae) |
Rod | Lycaena |
Binomické jméno | |
Lycaena hippothoe (Linnaeus, 1761) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Výskyt
editovatMotýl je rozšířený od Pyrenejí přes celou Evropu a Rusko až po Dálný východ. V České republice se vyskytuje hlavně ve vyšších polohách. V nižších polohách je vzácnější a na mnoha místech vymizel. Obývá vlhké louky, mokřady a slatiny.
Chování a vývoj
editovatŽivnou rostlinou ohniváčka modrolemého je šťovík kyselý (Rumex acetosa). Samice klade vajíčka na listové řapíky živných rostlin, které vyčnívají nad okolním porostem. Motýl je jednogenerační (monovoltinní) a jeho letová perioda je od konce května do počátku srpna. Na jižní Moravě může mít i částečnou druhou generaci s letovou periodou od konce srpna do září. Přezimuje housenka ve třetím nebo čtvrtém instaru.
Ochrana a ohrožení
editovatV České republice není tento druh ohniváčka ohrožen. V nižších polohách (např. Polabí) však na řadě míst vymizel. Ohrožuje ho především celoplošné sečení luk, intenzivní pastva, meliorace a zalesňování vhodných lokalit.
Galerie
editovat-
Lycaena hippothoe ♂
-
Lycaena hippothoe ♂ △
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2024-08-10].
Literatura
editovat- MACEK, Jan; LAŠTŮVKA, Zdeněk; BENEŠ, Jiří; TRAXLER, Ladislav. Motýli a housenky střední Evropy. Díl IV. Denní motýli. Praha: Academia, 2015. 539 s. ISBN 978-80-200-2429-9.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu ohniváček modrolemý na Wikimedia Commons
- Ohniváček modrolemý na Lepidoptera.cz