Obrazárna zámku Kroměříž
Obrazárna Kroměříž je po Národní galerii druhou nejvýznamnější sbírkou obrazů v České republice.[1] Je vystavena v Arcibiskupském zámku, který je od roku 1998 součástí světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.
Historie obrazárny
editovatU zrodu sbírky stál olomoucký biskup Karel II. Lichtenstein. Stávající skupinu obrazů na zámku výrazně rozšířil nejen nákupy významných děl, ale především nákupem celých sbírek. Mezi nimi získal v r. 1673 velmi významnou sbírku více než dvou set obrazů a grafik od bratrů Franze a Bernarda von Imstenraed z Kolína nad Rýnem. Tato sbírka obsahovala díla italských, holandských, vlámských i německých malířů. Původně byla instalována v olomoucké biskupské rezidenci.[2]
Za olomouckých biskupů Ferdinanda Troyera, Leopolda Egkha a Maxmiliána z Hamiltonu, působil jako správce sbírky obrazů a restaurátor jejich dvorní malíř Karel Josef Adolf. V r. 1780 bylo v evidenci již 560 obrazů. [2]
Na konci 18. století, za vlády arcibiskupa hraběte Colloredo-Waldsee při úpravách interiérů zámku bylo do Kroměříže převezeno velké množství obrazů ze všech sídel arcidiecéze, aby byly použity k vytvoření panelové galerie na stěnách Trůnního sálu a Malé jídelny. Při úpravě, která spočívala ve srovnání formátů domalováním a dokonce i oříznutím, došlo i k poškození několika děl.
O sto let později, za vlády arcibiskupa Kohna, byla sbírka restaurována vídeňskými odborníky a dvě místnosti ve druhém patře zámku byly vyhrazeny pro obrazárnu. V r. 1899 byla zpřístupněna veřejnosti.[2] Po roce 1948 sbírky spravovala nejprve Národní galerie, později muzeum v Kroměříži. Nová expozice po r. 1951 byla instalována v devíti místnostech. V r. 1998 se uskutečnila rozsáhlá proměna obrazárny a byl vydán obsáhlý Katalog sbírky obrazů.[3]
Část obrazů je vystavena přímo v historických interiérech zámku. Podstatnější část sbírky je součástí samostatné prohlídky obrazárny, která je rozdělena do devíti místností:[2]
- sál - díla gotické a renesanční malby 15. a 16. století (Lucas Cranach st.)
- sál - nizozemská a německá portrétní tvorba a figurální malba 16. století (Hans von Aachen, Jan van Scorel, Quentin Massys)
- sál - německá a nizozemská žánrová malba (Lucas Gassel, Frans Floris, Jan Brueghel st.)
- sál - vlámská a holandská malba 17. století (Anthonis van Dyck, Theodor van Loon, Frans Woutters)
- sál - italské malířství 16. a 17. století (Tizian, Artemisia Gentileschi, Paolo Veronese, Annibale Carraci)
- sál - kabinet kresby a grafiky (kresby italských uměleckých škol 16. století)
- sál - Bassanův cyklus Potopa světa
- sál - italská malba 17. století (Luca Giordano, Filippo Abbiatti, Paolo Pagani, Johann Liss, Johann Anton Eismann)
- sál - středoevropská malba (Johann Heinrich Schönfeld, Jan Kryštof Liška)
Významná díla
editovatNejcennějším obrazem sbírky je obraz známého benátského malíře Tiziana Vecellia zvaný Apollo a Marsyas.[3] Na obraze je známý antický mýtus o potrestání satyra Marsya po hudebním souboji s bohem Apollonem. Král Midas, který měl rozhodnout o vítězi souboje na obrazu nese Tizianovu podobu.[4] Toto dílo bývá při významných příležitostech zapůjčováno do světových galerií. Obraz byl vystaven například na výstavách v Paříži, Londýně, Washingtonu a dalších.
Ve sbírce zastupují díla nizozemského malířství 16. a 17. století například Jan Brueghel starší: Selská rvačka (ca 1610), Anthonis van Dyck: Anglický král Karel I. a jeho manželka Henrietta Marie (1632–1634). Dále Lucas Cranach starší: Stětí sv. Jana Křtitele a Stětí sv. Kateřiny (ca 1515), Annibale Carracci (kolem 1588): Latona a sedláci. Další významní malíři zastoupení v obrazárně jsou například: Paolo Veronese (užívající i jmen P. Cagliari nebo P. Veronese), Hans von Aachen (Dva smějící se mladíci), P. Coeck van Aelst [5], Jacopo Bassano a další.
V roce 2011 byl z podnětu prof. Ivo Hlobila na půdě zámku znovuobjeven velkoformátový obraz Zavraždění svatého Václava vídeňského malíře Antona Pettera namalovaný v roce 1844, který zachycuje moment zavraždění knížete Václava jeho bratrem Boleslavem. Se svými rozměry 8,5 na 5,1 metru se řadí k největším obrazům v České republice. Obraz byl po restaurování dlouhodobě zapůjčen do Opavy, kde je vystaven v gotickém kostele sv. Václava. [6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Kroměříž – plynutí času. Pořad z cyklu České televize Národní klenoty. Dostupné online. (23. 4. 2012, 26 minut)
- ↑ a b c d ZATLOUKAL, Pavel (ed.); KINDL, Miroslav; ZATLOUKAL, Ondřej. Zámek a zahrady v Kroměříži. 1. vyd. Praha: FOIBOS BOOKS s.r.o., 2018. ISBN 978-80-88258-13-1. S. 34–44, 160–163.
- ↑ a b KROMĚŘÍŽSKÁ OBRAZÁRNA, Katalog sbírky obrazů Arcibiskupského zámku v Kroměříži, Vydal Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži, 1998, Editor: Milan Togner, 520 stran, ISBN 80-238-2362-0
- ↑ Kroměříž v ČT
- ↑ en:Pieter Coecke van Aelst
- ↑ Největší obraz sv. Václava ležel 160 let na půdě - Církev.cz. www.cirkev.cz [online]. [cit. 2019-08-28]. Dostupné online.
Literatura
editovat- PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl I., Obsahující dobu po rok 1620 / dle původních pramenů vypravuje Frant. Vácsl. Peřinka. Kroměříž: Obecní rada, 1913. 544 s.
- PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže : (dějiny let 1619–1695) ; Díl druhý ; část I., Kroměříž za války třicetileté ; část II., Nový život – Biskup Karel z Lichtenštejna / dle původních pramenů vypravuje František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Národní výbor, 1947. 1072 s.
- BREITENBACHER, Antonín. Dějiny arcibiskupské obrazárny v Kroměříži : archivní studie. Kroměříž: Leopold Prečan, 1925–1927. 2 svazky (186 s.).
- VACKOVÁ, Jarmila. K třem obrazům galerie v Kroměříži. Umění, roč. 10, 1962, č. 4, s. 381-387, obr.
- ZATLOUKAL, Pavel (ed.); KINDL, Miroslav; ZATLOUKAL, Ondřej. Zámek a zahrady v Kroměříži. 1. vyd. Praha: FOIBOS BOOKS s.r.o., 2018. 244 s. ISBN 978-80-88258-13-1.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Arcidiecézní muzeum Kroměříž na Wikimedia Commons
- Arcibiskupský zámek a zahrady Kroměříž, obrazárna