Obraceč tahu, reverzní tah, nebo zpětný tah je dočasné přesměrování tahu leteckých motorů tak, aby jejich tah směřoval dopředu a působil tak proti dopřednému pohybu letadla a zpomalil ho. Systémy zpětného tahu se používají u většiny dnešních proudových letadel, jak civilních, tak vojenských. Používání obraceče tahu umožňuje použití kratší přistávací dráhy a snižuje opotřebení brzd a pneumatik. Obraceč tahu se obvykle zapíná bezprostředně po dotknutí koly letounu přistávací dráhy. Také je možné jej použít v neočekávaných situacích, kdy je nutné co nejdříve zabrzdit letoun (například při vzletu). Reverzní tah využívají také vrtulové letouny, které jsou vybaveny stavitelnými vrtulemi, které umožňují nastavení do záporného úhlu (a tak způsobují záporný tah).[1][2]

Obraceče tahu na motoru CFM56 letounu Airbus A320

V principu obraceč tahu pracuje takovým způsobem, aby přesměroval výkon motoru dopředu, protože to však není technicky možné a ani žádoucí, je tok plynů směřován jen přibližně 45° vpřed. Směrování výtokových plynů proudových motorů je řešeno mechanicky.[1][2]

Možné druhy zpětného tahu

editovat
 
Obraceč tahu na motoru RB.199 z letounu Panavia Tornado

Vrtulové letouny

editovat

Nejjednodušší systém reverzního tahu je u vrtulových letounů. Pro reverzní tah potřebuje být vybaven stavitelnými vrtulemi, které umožňují nastavení do záporného úhlu, čímž způsobují záporný tah.[1][2]

Například Grumman E-2 Hawkeye.

Letouny s proudovými motory

editovat

Havárie

editovat

Nesprávné fungování či samovolné spuštění zpětného tahu stálo za několika nehodami. Nejznámější z nich je pád letu Lauda Air 4 (Boeing 767-300ER), vyvolaný samovolnou aktivací obraceče tahu u jednoho z motorů za letu, který vyústil v úmrtí všech 223 osob na palubě.

Reference

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat