Obora Kněžičky
Obora Kněžičky (též Obora Kinský či Žehuňská obora) se rozkládá ve východní části Středočeského kraje v okrese Nymburk na katastru obce Kněžičky, úzký pruh východní části obory spadá do katastru obce Lovčice v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji. Rozloha obory je 680 hektarů a jejím vlastníkem je akciová společnost Kinský dal Borgo patřící stejnojmennému šlechtickému rodu.[1]
| Obora Kněžičky | |
|---|---|
| Veřejný přístup | ne, pouze na povolení |
| Poznámka | viz návštěvní řád honitby |
| Rok založení | 1562 |
| Výměra | cca 680 ha |
| Chovaná zvěř | daněk evropský, muflon |
| Lesní správa | Kinský dal Borgo a.s. |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Česko |
| Lokalita | Kněžičky, Lovčice |
| Zeměpisné souřadnice | 50°9′19″ s. š., 15°20′9″ v. d. |
  Obora Kněžičky | |
 multimediální obsah na Commons | |
Historie
editovatObora Kinský patří společně s Oborou Hvězda v Praze (obě nechal zřídit římský císař a český král Ferdinand I. Habsburský) k nejstarším oborám v České republice. Byla založena již v roce 1562 a původně měla sloužit k chovu koní. Během třicetileté války obora zpustla a obnovena byla až v roce 1719 hrabětem Václavem Norbertem Oktaviánem Kinským za účelem chovu jelenů a divokých prasat. Na přelomu 19. a 20. století došlo k obnově chovu dančí zvěře, a to na úkor zvěře jelení. V roce 1948 byla obora zestátněna. V tomtéž roce 1948 zde bylo zřízeno lesnické učiliště, zaniklo v roce 1998 z důvodu nedostatku studentů. Do roku 1993, kdy byla obora Kinským vrácena, ji obhospodařovával stát.
Stavební vybavení
editovatZa Františka Ferdinanda II. Kinského a za intenzivní podpory jeho manželky Marie Kristýny Kinské rozené z Lichtenštejna bylo v oboře vybudováno hned několik staveb. Hlavní architektonickou památkou je lovecký zámeček, tzv. Neugebau. Hlavní vstup do obory umožňuje reprezentativní Bludská brána na východní straně. Je tvořena dvojicí pylonů zakončených aliančními znaky Františka Ferdinanda II. Kinského a Kristýny z Lichtenštejna, která jsou doplněny sochami jelena a laně. Architektonické pojetí by mohlo ukazovat na českého architekta Jan Blažeje Santiniho Aichela, vzhledem k pozdnímu vzniku stavby (datováno 1774) je ale jeho účast na návrhu nepravděpodobná. Na severní straně střeží vstup do obory Kněžičská brána, ta je rovněž tvořena dvěma pylony završenými plastikami (socha římského vojáka a socha jelena). Východně od loveckého zámečku se při jižním okraji obory nachází kaple svatého Ferdinanda, při níž bývala poustevna. Kaple je čtvercového půdorysu a vyrůstají z ní čtyři krátká křídla, které dávají stavbě charakter kříže. Kaple byla krátce využívána jako hrobka šlechtického rodu Kinských. [2]
-
Bludská brána -
Bludská brána - znak Kinských -
Bludská brána - znak Lichtenštejnů -
Kněžičská brána -
Kněžičská brána - socha římského vojáka -
Kněžičská brána - socha jelena
Současnost
editovatV současné době jsou v oboře chováni daňci evropští (250 kusů) a mufloni (170 kusů).[3] Přibližně 600 hektarů zabírají staré dubové lesy. Obora je v současnosti běžně nepřístupná, v honitbě totiž celoročně probíhá odlov zvěře. Možnost náhlednout do obory mají hoteloví hosté a návštěvníci zámecké restaurace, avšak pouze po předchozí rezervaci.
Reference
editovat- ↑ Kinský dal Borgo a.s. Hotel Obora Kinský – Historie Obora Kinský. Dostupné online. Archivováno 22. 7. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ KUČA, Karel. Chlumecko, Novobydžovsko: Historie a architektonické památky Pocidliní 2. 1. vyd. Hradec Králové: Společnost ochránců památek ve východních Čechách, 1995. ISBN 80-901906-1-8.
- ↑ Kinský dal Borgo a.s. Historie myslivosti rodu Kinských. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Obora Kněžičky na Wikimedia Commons
