Noma (nemoc)
Noma (také cancer oris, stomatitis gangrenosa) je gangrenozní choroba úst a obličeje, která začíná nejčastěji vřídkem v ústech a postupně nekrotizuje sliznice obličeje i kosti. Postihuje ročně asi 140 tisíc zejména dětí do 6 let, rychle postupuje a 90 % nemocných zemře.
Noma neonatorum je kožní choroba novorozenců, jež se vyskytuje v rozvojových zemích, nemá však s nomou nic společného.
Popis
editovatPostihuje podvyživené osoby se špatnou hygienou a pitnou vodou, často oslabené infekční nemocí (spalničky, neštovice) a žijící v sousedství zanedbaného dobytka. Specifický původce není znám a choroba patrně vzniká současným působením několika faktorů, včetně řady bakterií. Léčí se úspěšně podáváním antibiotik, těžké deformace úst a obličeje však lze napravit jen velmi náročnou plastickou chirurgií.[1]
Historie
editovatNemoc popsal už Hippokratés a do konce 19. století se vyskytovala i v Evropě a v USA. Opět se objevila v nacistických koncentračních táborech[1] a v Osvětimi ji studoval česko-židovský lékař prof. Berthold Epstein. Od poloviny 20. století se však vyskytuje jen ve velmi chudých oblastech rovníkové Afriky, jižní Asie a Ameriky nebo ve slumech velkoměst. Léčení se věnuje jen málo specializovaných nemocnic, provozovaných většinou charitativními organizacemi, jako Lékaři bez hranic v nemocnici v Sokoto v Nigérii.[1][2]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Noma (disease) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Marc KW, A history of noma, the "Face of Poverty"
- ↑ Bez hranic, str. 3.
Literatura
editovat- Bez hranic, bulletin společnosti č. 33. Praha: Lékaři bez hranic 2019.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu noma na Wikimedia Commons
- Marc KW, A history of noma, the "Face of Poverty" PubMed, Washington: NIH.