Nikolaj Gennadijevič Basov

sovětský fyzik, Nobelova cena za fyziku 1964

Nikolaj Genadijevič Basov (rusky Николай Геннадиевич Басов) (14. prosince 1922, Usmaň, Lipecká oblast1. července 2001, Moskva) byl sovětský fyzik. Za jeho fundamentální práci na poli kvantové elektroniky, která vedla k vývoji laseru a maseru, Basov obdržel Nobelovu cenu za fyziku v roce 1964 společně s Alexandrem Michajlovičem Prochorovem a Charlesem Hardem Townesem.

Nikolaj Gennadijevič Basov
Narození14. prosince 1922
Usmaň
Úmrtí1. července 2001 (ve věku 78 let)
Moskva
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
Alma materNárodní výzkumná jaderná univerzita (do 1950)
Povolánífyzik, vynálezce, vysokoškolský učitel a politik
ZaměstnavateléLebeděvův fyzikální institut (od 1948)
Národní výzkumná jaderná univerzita
OceněníLeninova cena (1959)
Nobelova cena za fyziku (1964)
Leninův řád (1967)
Hrdina socialistické práce (1969)
medaile Srp a kladivo (1969)
… více na Wikidatech
Politická stranaKomunistická strana Sovětského svazu
ChoťKsenia Tikhonovna Basova
DětiDmitri N. Basov
Funkceředitel (Lebeděvův fyzikální institut; 1973–1988)
poslanec Nejvyššího sovětu SSSR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

N. G. Basov se narodil ve městečku Usmaň v Tambovské gubernii (nyní Lipecká oblast). Školu dokončil v roce 1941 ve Voroněži a později byl povolán do armády, v Kujbyševské vojenské zdravotní akademii prošel přípravou na funkci asistenta lékaře. Od roku 1943 sloužil v 1. ukrajinském frontu Rudé armády a účastnil se druhé světové války.

Po válce Basov absolvoval Moskevský inženýrně – fyzikální institut (MIFI) v roce 1950. Poté měl profesorské místo na MIFI a pracoval v Fyzikálním institutu Lebeděva Akademie věd kde získal titul kandidáda věd (1953), a doktora věd (1956). Od založení v roce 1963 do své smrti stál v čele Laboratoře kvantové radiofyziky institutu, ve kterém byl navíc v letech 1973–1988 ředitelem. V roce 1962 byl zvolen členem-korespondentem, v roce 1966 řádným členem, v roce 1967 členem předsednictva (do 1990) Akademie věd SSSR (resp. od 1991 Ruské akademie věd), po roce 1990 byl poradcem předsednictva Akademie. Byl též čestným členem Mezinárodní akademie věd.

Zajímavostí je, že v osmdesátých letech se podílel na neutralizaci jednoho likvidačního udání v  ČSAV.[1]

  • N. G. Basov, K. A. Brueckner (Editor-in-Chief), S. W. Haan, C. Yamanaka. Inertial Confinement Fusion, 1992, Research Trends in Physics Series published by the American Institute of Physics Press (presently Springer, New York). ISBN 0-88318-925-9.
  • V. Stefan and N. G. Basov (Editors). Semiconductor Science and Technology, Volume 1. Semiconductor Lasers. (Stefan University Press Series on Frontiers in Science and Technology) (Paperback), 1999. ISBN 1-889545-11-2.
  • V. Stefan and N. G. Basov (Editors). Semiconductor Science and Technology, Volume 2: Quantum Dots and Quantum Wells. (Stefan University Press Series on Frontiers in Science and Technology) (Paperback), 1999. ISBN 1-889545-12-0.

Ceny a vyznamenání

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikolay Basov na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

editovat