Nekróza

Nekróza (z řecky νεκρός = mrtvý) je intravitální (v živém organizmu) smrt buněk a tkání. Jedná se o souhrn změn pozorovatelných histologicky až v určitém časovém odstupu po biologické smrti buňky. Nekróza postihuje skupiny na sebe navzájem naléhajících buněk a vzniká jako následek nevratného poškození buněk.

Znaky nekrózy

Typické znaky nekrózy (na rozdíl od apoptózy = programovaná buněčná smrt) ^[zdroj?]:

buněčný edém (buňka se nafoukne), vakuolizace;
pokles bazofílie a vzestup acidofílie plazmy, struktury v ní se ztrácejí;
karyolýza (rozpuštění buněčného jádra), pokles bazofílie, pyknóza, karyorexe;
v okolí reparativní zánět.

Typy nekrózy

koagulační nekróza – sražení tkáně, která má suchý, tužší a žlutý vzhled, bílkoviny pronikají z cév a dochází ke ztrátě vody – př. infarkt myokardu
kolikvační nekróza – nekrotická tkáň se zkapalňuje, dochází k prosakování tkáňového moku – př. bílá encefalomalacie, kdy se vytvoří postenecefalomalatická cysta.
kaseózní nekróza (kaseifikační) – (latinsky caseum = sýr) barvy žluté, konzistence husté smetany, nekróza postihuje buňky i stroma, – př. v průběhu TBC, mikroskopicky je viditelný tzv. chromatinový prach (tzv. poprašková nekróza), kdy dochází k vypadnutí vápenatých iontů a zvápenatění (kalcifikaci).
hemorrhagická nekróza – př. červená encefalomalacie, červená infarzace střeva, nadledviny nebo plicní infarkt (dochází ke zpětnému toku(refluxu) krve).
tuková nekróza (liponekróza)
Zenkerova vosková nekróza – postihuje svaly např. při tyfu, kdy hrozí přetržení a vnitřní krvácení, svaly se jeví jako povařené či prokrvené.
fibrinoidní nekróza patří spolu s akutní nekrotizující vaskulitidou mezi následky imunokomplexového poškození. Jde o typický obraz cévy se skvrnitým depozitem ve stěně, který zastiňuje detail buněk ležících pod ním.^[1]

Příčiny nekrózy

Nekrotické procesy způsobí příčiny:

mechanické – poranění, vibrace, cévní postižení
termické
- spálení, přehřátí a následný rozpad bílkovin (nad 42 °C)
- omrznutí, změny cév z prochlazení
ionizační
- elektromagnetickým polem/zářením s dostatečnou energií – UVC, rentgenové záření – rozpad buněčného jádra jako důsledek „tvrdého“ elektromagnetického záření
- pomalé částicové „záření“ (protony, neutrony, elektrony)
elektrické – také teplo, ale zde spíše elektrolýza (fyzikálněchemická), porušení buněk elektrickým průrazem nebo následným výbojem (plazma) a mechanickou mikroexplozí
chemické – poleptání, vzdálená selektivní nekróza v ledvinách způsobená sublimátem
mikroby, viry, plísně
hypoxie – nedostatek kyslíku může způsobit infarkt, proleženinu, blokády enzymů
hormonální – př. u parathormonu
metabolické – vysoká hladina draslíku (hyperkalémie) působí nekrózu srdečních buněk
enzymatické – př. nekróza slinivky břišní z předčasné aktivace enzymů
imunologické, z alergie – aktivací komplementu

Odkazy

Reference

↑ Cotran R.S., Kumar V., Collins T., Robbins S.L., "Robbins Pathologic Basis of Disease, 6th edition" (1999), kap."Diseases of Immunity", str.214

Literatura

Stejskal, J. (1992): Obecná patologie v poznámkách. Nakladatelství a vydavatelství H&H, Jinočany.

Související články

Gangréna

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu nekróza na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo nekróza ve Wikislovníku
(anglicky)Srovnání průběhu nekrózy (horní obrázky, buňka praskne) a apoptózy

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.

[1] Cotran R.S., Kumar V., Collins T., Robbins S.L., "Robbins Pathologic Basis of Disease, 6th edition" (1999), kap."Diseases of Immunity", str.214

[1]