Krvácení

ztráta krve unikající z oběhového systému

Krvácení (lat.: haemorrhagia, též hemoragie) je únik krve z cévního systému. Je bezesporu jedním z nejnebezpečnějších poranění. Zástava krvácení předchází vyšetření dechu nebo zahájení kardiopulmonální resuscitace. Organismus je schopen většinu krvácení zastavit stažením cév a srážením krve. Vyžaduje to především minimální pohyby rány. Viditelné krvácení se vždy snažíme omezit nebo zastavit přímým tlakem v ráně. Používáme ochranné prostředky (rukavice). Za všech okolností se snažíme vyvarovat se kontaktu s krví zraněného.

Krvácení z prstu

Pro člověka se špatnou srážlivostí krve může být i obyčejné říznutí životu nebezpečné.

Typy krvácení

editovat

Krvácení se dělí podle několika kritérií, podle druhu poškozených cév na:

  • vlásečnicové – mírné, obvykle nepříliš vážné, po chvíli samo ustane (povrchové poškození, odřeniny)
  • žilné – krev volně vytéká z rány, má tmavě červenou barvu
  • tepenné – jasně červená krev vystřikující z rány v rytmu tepu, pokud nedojde k zastavení, může dojít k vykrvácení

Podle přístupnosti místa krvácení se dělí na:

  • vnější – lze zastavit tlakem v ráně nebo tlakovým obvazem
  • vnitřní – je nutný operativní zákrok, pokud nedojde k samovolnému zastavení krvácení

Podle závažnosti lze krevní ztrátu rozdělovat:

  • 10 % (cca 0,5 litru u dospělého) – mírná krevní ztráta, běžně odebírána dárcům krve
  • 20 % (cca litr u dospělého) – závažná krevní ztráta, většinou neohrožuje život
  • 40 % (cca 2 litry u dospělého) – ohrožuje život rozvinutým šokem

Pro účely poskytnutí laické první pomoci:

  • masivní
  • nemasivní (drobné)

První pomoc při masivním krvácení

editovat

Masivní krvácení je takové krvácení, při kterém poraněný ztrácí velké množství krve. Jedná se o život ohrožující stav. Důležité je rychlé zastavení krvácení. Důležitá je však ochrana zachránce. Zachránce by nikdy neměl přijít do kontaktu s krví (ani jinými tělními tekutinami) poraněného bez patřičných ochranných pomůcek — v tomto případě bez rukavic. Postup, jak zastavit masivní krvácení:

  • Stlačení prsty přímo v ráně
    • využívá se pouze dočasně po dobu ošetření
    • nejprve je možné použít prsty poraněného
    • po nasazení ochranných pomůcek je možné využít prsty zachránce (pozor na cizí předměty v ráně, kousky kostí apod.)
    • v případě, že stlačení rány zastaví krvácení, je možné takto vyčkat do příjezdu ZZS
  • Přiložení tlakového obvazu
    • účinnější zastavení krvácení na dlouhou dobu
    • tlakový obvaz volíme až jak druhu možnost, pokud tlak v ráně nestačí nebo se musíme od pacienta vzdálit
    • je možné využít až 2 vrstvy smotaného obvazu a jednu, kterou obvazujeme a vytváříme tlak
    • důležitý je tlak na ránu, kterého docílíme křížením obvazu nad ránou
  • Použití zaškrcovadla [p 1]
    • doporučování až jako poslední možnost
    • využíváme pouze v krajních případech:
      • několik vrstev tlakového obvazu stále prosakuje a dojezd zdravotnické záchranné služby je dlouhý
      • krvácení je doprovázené otevřenou zlomeninou
      • při amputaci končetiny
    • okamžitě po naložení zaškrcovadla zapíšeme čas
    • zaškrcovadlo NIKDY nepovolujeme — ponecháme do příjezdu ZZS [1] [2]

V případě masivního krvácení je třeba do příjezdu ZZS kontrolovat základní životní funkce. Pokud poraněný upadá do bezvědomí, je nutné jej položit na záda, zaklonit hlavu a vyšetřit dech. V případě normálního dýchání udržujeme stálý záklon hlavy. V případě nenormálního dýchání zahajujeme kardiopulmonální resuscitaci.

První pomoc při drobném krvácení

editovat

Pokud poranění nekrvácí masivně, snažíme se ho pouze očistit. Můžeme využít proud vody. V případě velkého znečištění je nutné použití např. kartáčku. Pokud hrozí infekce, můžeme použít k vyčištění dezinfekci.

Druhy dezinfekcí:

  • jodové — nutná opatrnost na alergické reakce
  • bezalkoholové
  • alkoholové

První pomoc při vnitřním krvácení

editovat

První pomoc při vnitřním krvácení je vždy v rozeznání nebezpečí (mechanismus úrazu směřující do oblasti trupu a stehen) a volání zdravotnické záchranné služby[1] a uložíme do protišokové polohy.

Poznámky

editovat
  1. Při použití zaškrcovadla zaznamenáváme čas zaškrcení.

Reference

editovat
  1. a b KOLEKTIV AUTORŮ. Standardy první pomoci. 3. vydání. vyd. Praha: Český červený kříž, 2012. 83 s. ISBN 978-80-87729-01-4. 
  2. ZIDEMAN, David, A. European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2015 Section 9. First aid [online]. European Resuscitation Council, 2015 [cit. 2020-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-28. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
 
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.