Nahovětvec dvoudomý

druh rostliny

Nahovětvec dvoudomý (Gymnocladus dioica) je statný, listnatý, opadavý strom s neobvyklým habitem. Je jediný druh rodu nahovětvec, který má původ v Severní Americe (ve Spojených státech amerických a v Kanadě). Ostatní čtyři druhy rodu pocházejí z jižní Asie.

Jak číst taxoboxNahovětvec dvoudomý
alternativní popis obrázku chybí
Nahovětvec dvoudomý (Gymnocladus dioica)
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
Rodnahovětvec (Gymnocladus)
Binomické jméno
Gymnocladus dioica
(L.) K. Koch, 1869
Areál rozšíření
Synonyma
  • Gymnocladus dioicus
  • Gymnocladus canadensis
  • nahovětvec kanadský
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Do Evropy byl přivezen již v roce 1748, v Čechách byl jako exotická dřevina prvně vysázen v Královské obořePraze roku 1844.

Ekologie

editovat

Strom potřebuje pro zdárný vývoj výživné, hluboké, vlhké, hlinité půdy a dostatek světla. Ve své domovině se proto často objevuje na záplavových územích, toleruje však i mělké kamenité a písčité alkalické půdy, je hojnější na teplých stanovištích. Nesnese však zastínění a proto roste obvykle na okrajích lesů nebo na lesních pasekách. Stromy rostou pomalu a dožívají se za dobrých podmínek i 100 let. Je tolerantní k městskému znečištění i zasolení půdy. Neprospívá mu však uzavření okolního prostoru dlažbou nebo asfaltem, které ztěžuje vsakování vody. Proti mrazu je otužilý, namrzá jen v drsných horských polohách.

Obvykle jsou stromy se samičími a stromy se samčími květy, jen výjimečně se vyskytují i stromy mnohomanželné. Protože v přírodě někdy rostou v blízkosti pouze jedinci stejného pohlaví, jsou občas problémy s tvorbou semen.

Ve srovnání s ostatními listnatými stromy má velmi krátké vegetační období. Listy se začínají rozvíjet pozdě na jaře a časně z podzimu již opadávají. Větve jsou bez listů více než půl roku (jsou nahé), odtud rodové jméno „nahovětvec“.

 
Květenství

Strom dorůstá do výšky 20 až 25 m a má šedou, hrubou, široce zbrázděnou kůru odlupující se v plátcích. Může růst jednotlivě nebo ve skupině, kdy se z jednoho rozložitého kořene vytvoří více kmenů. Koruna stromu je řídká a metlovitá, je tvořena tlustými, parožnatě se větvícími a jinak křivolakými větvemi. Letorosty jsou šedě ojíněné a poznamenané jizvami po listech. Listy raší pozdě, koncem května nebo počátkem června, bývají dlouhé 50 až 100 cm. Jsou dvakrát sudozpeřené, mají osm až čtrnáct párů krátce řapíčkatých lístků velkých 5 až 6 cm. Lístky jsou modrozelené, vejčité nebo eliptické a celokrajné; na podzim lístky nemění barvu a opadávají postupně.

Květy, velké asi 12 mm, se objevují současně s listy v květnu a červnu. Vyrůstají na dlouhých stopkách v koncových květenstvích dlouhých 10 až 30 cm, laty samčích květů bývají kratší a hustější. Jsou zelenobílé, kvetou zhruba měsíc a voní po citronech. Obvykle jsou stromy se samičími a stromy se samčími květy, opylují se větrem.

Plod je až 10 až 25 cm dlouhý, plochý a tlustý dřevnatý lusk tmavě hnědé barvy. Obsahuje čtyři až sedm hnědých, okrouhlých a zmáčklých semen velkých 10 až 15 mm. Semena dozrávají v listopadu a lusky opadávají až na jaře. Jednou z mála možností jak se mohou rozšířit, je odplavení lusků povrchovou vodou. Starší stromy obvykle produkují množství kořenových výmladků, které je zapotřebí odstraňovat.

Strom dobře ochraňuje své listy i semena přes poškozením. Před býložravci jsou listy i semena chráněna velkou koncentraci jedovatého alkaloidu cytisin, který při konzumaci může způsobit i smrt. Proti drobnými obratlovcům jsou semena zabezpečena v pevných dřevnatých luscích, které kritické zimní období přečkávají v korunách stromů.

Význam

editovat

Nahovětvec dvoudomý se používá jako doplňková dřevina do parků, jako solitéra nebo na okraje porostu. Vyniká přes zimu i jaro svým zvláštním vzhledem bizarně pokroucených větví. Nejčastěji se vysazuje odrůda 'Variegatus', která dorůstá do výše 10 m a má výrazně tlusté větve.

V minulosti bývala v době nouze ve Spojených státech jeho pražená semena používaná jako náhrada kávy, odtud domácí pojmenování „Coffeetree“ (kávový strom). Protože strom je většinu roku bez listů, v Kanadě jej také nazývají „Chicot“ (pahýl stromu).

Rozmnožování

editovat

Druh se může množit pohlavně i vegetativně. Pohlavní rozmnožování je málokdy úspěšné, semena špatně klíčí. Výhodnější je přistoupit k vegetativnímu oddělováním ramet, je poměrně jednoduché odebírat kořenové oddělky.[2][3][4][5][6]

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. GUTZEROVÁ, Naděžda. BOTANY.cz: Nahovětvec dvoudomý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 28.08.2009 [cit. 2015-06-03]. Dostupné online. 
  3. Dendrologie.cz: Nahovětvec dvoudomý [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2015-06-03]. Dostupné online. 
  4. KREJČIŘÍK, Přemysl. Nahovětvec dvoudomý [online]. Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity, Lednice [cit. 2015-06-03]. Dostupné online. 
  5. Recovery Strategy for the Gymnocladus dioicus [online]. Government of Canada, Minister of the Environment, Ottawa, CA, rev. 2014 [cit. 2015-06-03]. Dostupné online. ISBN 978-1-100-25325-1. (anglicky) 
  6. Flora of China: Gymnocladus dioicus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat